Kniha apokryfů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Apokryfy
Autor Karel Čapek
Země Československo
Jazyk čeština
Datum vydání 1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apokryfy (v r. 1945 vydány také pod názvem Kniha apokryfů) jsou vesměs filozoficky traktované příběhy, v nichž autor dává biblické, historické či klasické literární látce soudobé vyznění. Svou předlohu volně obměňuje, zlidšťuje a aktualizuje její tradicí zmrtvělé hrdiny, jimž dává vyslovovat mravní zásady člověka 1. poloviny 20. století.[1]

Obsahuje příběhy O desíti spravedlivých, Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, Pilátův večer. Kniha apokryfů navíc obsahuje Prométheův trest, O úpadku doby, Jako za starých časů, Thersites, Agathon čili o moudrosti, Alexandr Veliký, Smrt Archimédova, Římské legie, Pseudolot čili o vlastenectví, O pěti chlebích, Benchanan, Pilátovo krédo, Císař Dioklecián, Attila, Obrazoborectví, Bratr František, Ofir, Goneril – dcera Learova, Hamlet – princ dánský, Zpověď Dona Juana, Romeo a Julie, Pan Hynek Ráb z Kufštejna, Napoleon.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace převzaty z anotace k dílu Kniha apokryfů v katalogu Městské knihovny v Praze.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]