Zobrazení zdroje stránky Kino Beseda (Brno)

{{upravit|poznámky=zcela neencyklopedický text, chybí standardní úvod, obsah není doložen žádnými zdroji}}

[[Soubor:Brno-slatina_kino_beseda.jpg|thumb|300px|right|Budova kina Beseda dnes]]

== Historický vývoj ==

=== První počátky ===

Než lze přistoupit k samotným počátkům veřejných projekcí v městské části [[Brno-Slatina]], je nutno říci něco o organizaci místních odborů. V tehdejším [[Brno|brněnském]] obvodu X založilo [[16. srpen|16. srpna]] [[1903]] několik občanů samostatnou tělocvičnou (resp. tělovýchovnou) jednotu [[Sokol (spolek)|Sokol]]. V jejím rámci bylo počátkem [[První republika|první republiky]] ustaveno tzv. ''Stavební družstvo ke zřízení Sokolovny'', které mělo za úkol získávání peněz právě pro Sokol. Jednou z jeho aktivit určených k tomuto účelu bylo mimo jiné provozování [[kino|kina]]. To bylo realizováno v listopadu roku [[1919]] podáním žádosti Místnímu výboru, aby bylo možno v sále obecního hostince provozovat kinopředstavení. Místní výbor tuto žádost schválil. Dva roky poté na návrh starosty Josefa Křehlíka zakoupilo Družstvo filmový promítací přístroj a uzavřelo s Místním výborem (jakožto majitelem Radnice) smlouvu o provozování kina. Do roku [[1925]] se hrálo zpravidla každé dva dny a to 1 až 3 představení, přičemž náklad tvořila částka za vypůjčení a dopravu filmového materiálu, odměna promítači (p. Mrna) po 20 Kč a 60 Kč za přípravu sálu (p. Heim). Na společné schůzi výboru jednoty a Družstva pro postavení sokolovny ve Slatině [[2. březen|2. března]] [[1925]] bylo konstatováno, že [[kinematograf]], zřízený v sále obecního hostince, nepřinesl očekávaný finanční efekt a vypůjčené peníze vložené do podniku pokladnu ''Družstva'' nesmírně tížily. Bylo proto rozhodnuto provoz kina zastavit, stroje prodat a na podnět [[starosta|starosty]] vybídnout členstvo k upisování bezúročných půjček. Tato schůze ukončila rozmrzelost zúčastněných funkcionářů a také nedůvěru mnohých občanů.

=== Druhá šance pro kino ===

Špatná hospodářská situace sice v polovině [[20. léta|20. let]] šance na vybudování kina doslova zmařila (pravděpodobně kvůli nízkému zájmu ze strany diváků), ale už v prosinci [[1928]] jednota opět naznačuje jisté naděje. Byla podána žádost o povolení kinové [[koncese]] a k tomu účelu se zamýšlela postavit zvláštní místnost na cvičišti jako část příští sokolovny. Téma KINO nesla i další schůze jednoty a Družstva, která ovšem nevedla k žádným konkrétním závěrům. Během roku [[1929]] se na toto téma vedly dlouhé debaty a nakonec bylo odhlasováno, aby na letním cvičišti byla postavena samostatná budova kina, jejíž náklad neměl podle propočtu přesáhnout 180 000 Kč. K tomuto vážnému kroku byla jednota podnícena tím, že jí byla Zemským úřadem v [[Brno|Brně]] přislíbena přednost při udělení kinové koncese před místním Školským podporovacím spolkem, který se o ni též ucházel, za podmínky, že na provoz kina vybuduje potřebnou budovu. Pro kino byl zvolen název BESEDA. Náklad na stavbu měl být uhrazen převážně členstvem a příznivci jednoty, dary, bezúročnými nebo na nízký úrok poskytnutými půjčkami, zárukami s povinností platit úrok a sbírkami v obci. Slatina byla rozdělena na 5 obvodů a každému přidělen jeden sběratel. Od února do konce roku bylo sebráno od členů 4617 Kč a od příznivců 1446 [[Koruna československá|Kč]]. Stavba byla zadána staviteli Janu Hrůzovi z [[Brno-Líšeň|Líšně]], ostatní řemeslnické práce nejlevnějším nabídkám.

Další problémy a špatný finanční stav kina na sebe nenechaly dlouho čekat, a tak v letech [[1932]]-[[1933|3]] vedlo nepochopení, skryté i zjevné nepřátelství, hlavně však všeobecný úpadek blahobytu v důsledku celosvětové krize k malé návštěvnosti filmových představení. Velké [[dluh]]y a neochota členů plnit slíbené závazky situaci hospodaření jen zhoršovaly. Zlepšení této situace nebo nějakou její pronikavější změnu nepřinesly ani společné schůze výboru jednoty Družstva ani jejich společná [[valná hromada]]. Mnozí již ani nedoufali, že se finance ještě dají zachránit. Kino stále upadalo, takže se pomýšlelo na jeho úplné zavření.

Rok [[1934]] přinesl částečné zlepšení hospodářské situace, a tak i vlivem pravidelných lidových představení se sníženým vstupným kino poněkud lépe prosperovalo. V roce [[1935]] dosáhla finanční tíže jednoty svého vrcholu, takže někteří členové pochybovali o možnosti udržet sokolský majetek. Kinoodbor chtěje polepšit finanční stav jednoty, žádal valnou hromadu o zakoupení [[zvuková aparatura|zvukové aparatury]]. Valná hromada z obavy před dalším zatížením žádost zamítá. Kinoodbor tedy na svůj vrub zaručil potřebný obnos, a tak umožnil zahájení zvukových představení, což se dobře osvědčilo.

=== Provoz a úpadek za protektorátu ===

Nástupem [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] přicházelo mnoho nejrůznějších nařízení a komplikací. V kině se konaly vzdělávací besídky dorostu, jelikož školní vyučování bylo přerušeno kvůli nedostatku topiv. Bylo nařízeno přísné zatemnění a stanoven limit na 60 filmů [[Německo|německých]] a 40 filmů jiných. Počátek tohoto období je ale spojen také s mnohými renovacemi budovy kina. Osvědčila se zde nová moderní kamna za 5000 Kč, v červenci [[1940]] byla provedena kanalizace a oprava zvukové aparatury v celkové ceně 13 000 Kč. V té době si kino finančně vedlo docela dobře, protože divácká návštěva kvetla. V prosinci [[1940]] se zvedlo vstupné ze 2 na 5 Kč. Krize přišla až počátkem roku [[1941]]. V kině, hospodách a tělocvičnách se nesmí topit, činnost Sokola je zastavena a nářadí zapečetěno. Poslední zápis ([[duben]]) z Pamětní knihy Sokola zní: „Kino jede - naši pracují, [[Němci]] berou peníze.“

=== Po druhé světové válce ===

Po [[Druhá světová válka|válce]] se činnost kina plně obnovila. Roku [[1946]] byl zakoupen promítací přístroj 8mm (6000 Kč) a začalo promítání pohádek pro děti a krátkých filmů pro dospělé. V sále kina byl [[20. únor]]a uspořádán kulturní večer s recitacemi, referátem o prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]] a promítání filmu. V rámci [[Svaz české mládeže|Svazu české mládeže]] měl již v březnu [[1947]] filmový kroužek 3 promítání. Z dalších 5 představení přinesl do pokladny 470 Kč. Do června roku [[1948]] tak ve 14 programech promítl celkem 77 filmů a přinesl přes 3400 Kč. Kromě toho bylo na 30 besídkách a 14 schůzkách promítnuto na 60 filmů.

Průběh následujících let je zaznamenán v podobě záznamů o akcích, kde byly promítány tzv. kulturně-politické filmy, zprávy z výročních setkání, údaje o finančních ziscích a počtu zúčastněných osob. To dokumentuje například Pamětní kniha Obvodní rady X města Brna z let [[1951]]-[[1974|74]].

=== Současnost ===

Po [[Sametová revoluce|převratu]] v [[Listopad 1989|listopadu 1989]] bylo zestátněné kino přiděleno obci, poté jej vlastnila firma Moravia. Dva filmy se promítaly pravidelně čtvrtek až neděle vždy po jedné repríze. Programová skladba se nelišila od ostatních běžných brněnských kin, nejednalo se tedy o žádná artová představení. Přibližně od roku [[2000]] přestalo kino promítat, začalo pomalu chátrat, a tak se radnice rozhodla k prodeji nepotřebných kinokřesel a to za cenu 80 Kč / kus. Až když byla [[10. červen|10. června]] [[2003]] podepsána smlouva o pronájmu části pozemku č. p. 1777/0, tedy budovy Besedy, novému nájemci, panu Vítu Šťastnému, začalo kino měnit svoji podobu. Od roku [[2004]] tak neslo bývalé kino Beseda podtitul ''Cinema Cafe & Music Pub'', bylo nově zrekonstruované a vítalo své návštěvníky letní předzahrádkou. Nějakou dobu zde probíhaly v pozměněné formě filmové projekce, a kino fungovalo jako kinokavárna a jako místo pro příležitostné hudební akce a koncerty. Poté byla činnost ukončena.


{{Souřadnice|49.1763097|16.6876003|zobrazení=top}}
{{Portály|Brno}}

[[Kategorie:Kina v Brně|Beseda]]
[[Kategorie:Brno-Slatina]]