Kaneta
Kaneta je odborné označení pro útkovou cívku (angl.: weft pirn, něm.: Schussspule).[1]
Je to kuželovitá dutinka ze dřeva nebo z plastiku v běžných délkách 170-220 mm a průměrech 12-26 mm, na kterou se navíjí útková nit k použití na člunkových tkacích strojích. Nit se podává
- buďto předsoukaná (tzn jakostně kontrolovaná) z křížové cívky
- nebo přímo z potáčů od dopřádacího stroje (tzn bez kontroly)
a navíjí pod napětím ve výši 12-14 % pevnosti příze na kanetu ve tvaru potáče (průměr 27-30 mm, hmotnost cca 30 g). Kaneta se nasazuje do člunku tkacího stroje, odkud se pak odvíjí při průchodu člunku prošlupem.[2] [3]
Kanetovací stroje
[editovat | editovat zdroj]
Stroje k navíjení příze na útkové cívky se staví asi od začátku 20. století. [4]
V 1. dekádě 21. století se konstruují stroje se 4 až 80 vývody s individuálním pohonem na každý vývod nebo na čtyři vývody. Stroje jsou vybaveny různým stupněm automatizace při manipulaci s dutinkami a s plnými potáči. Dutinky nasazené na horizontálně uložených vřetenech se otáčejí konstantní rychlostí (max. cca 12 000 ot/min = navíjení cca 800 m/min), vedení niti se nastavuje podle potřeby tak, aby napětí při navíjení dosáhlo asi 12-14 % její pevnosti.[5] [3]
Soukací jednotka přímo na tkacím stroji
[editovat | editovat zdroj]Jeden z nejstarších patentů na soukání útku na tkacím stroji byl podán v roce 1924 v Japonsku. [6]
Sériová výroba těchto zařízení začala v 50. letech 20. století pod označením UNIFIL. [7] Nasoukané kanety se nasazují automaticky do člunku,v oběhu bývá celkem 12 cívek. U novějších konstrukcí je se dá soukat i útek ve více barvách, jejichž pořadí zanášení do tkaniny se provádí podle nastaveného programu. V 21. století se však ve světě nabízejí jen starší použité stroje s unifilem. [8]
Vývoj systému soukání kanet považovali odborníci v 80. letech 20. století za ukončený. [2] V roce 2013 se však ve světě ještě téměř polovina tkanin vyráběla na člunkových strojích, [9] nové soukací stroje na útkové cívky jsou proto nadále nutné. Jejich výroba se ovšem přesunula z Evropy do Asie. [10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981. Str. 638-643
- ↑ a b Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 248-263
- ↑ a b Introduction-Flow chart of weaving process [online]. bietdvg.edu, 2021-03-09 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historical Milestones [online]. Saurer Schlafhorst, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pirn Winding Machine [online]. Dashmesh, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Origin of the Toyota Production System [online]. Toyota, 1995-2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UNIFIL Trademark Information [online]. Unifil, 1994-05-16 [cit. 2017-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky)
- ↑ Looms [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky)
- ↑ Indian Power Loom Industry [online]. fibre2fashion, 2017 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lakshmi Pirn Winding Machine [online]. Bombay Harbor, 2005-08-10 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky)