Kachovská vodní elektrárna
Kachovská vodní elektrárna | |
---|---|
Hráz přehrady s elektrárnou v dubnu 2013 | |
Poloha | |
Kontinent | Evropa |
Stát | Ukrajina |
Město | Nova Kachovka |
Souřadnice | 46°46′34″ s. š., 33°22′18″ v. d. |
Kachovská vodní elektrárna | |
Hydrologické údaje | |
Povodí řeky | Dněpr |
Roční průtok | 1 600 m³/s |
Vodní elektrárna | |
Výkon současný | 335 MW |
Typ turbíny | Kaplanova |
Ostatní | |
Stav | průtoková |
Začátek výstavby | 1951 |
Dokončení | 1955 |
Kachovská vodní elektrárna (ukrajinsky Каховська ГЕС, rusky Каховская ГЭС) byla vodní elektrárna z roku 1955 a uvedená do provozu v roce 1956, součást Kachovské přehrady na řece Dněpr na Ukrajině. Byla po toku řeky posledním stupněm Dněperské kaskády.
Všeobecné informace[editovat | editovat zdroj]
Výstavba vodního díla na dolním Dněpru, jehož vzdutí by dosahovalo hráze Dněprogesu, bylo plánováno již před druhou světovou válkou. Výstavba proběhla v období výstavby velkých vodních děl na Volze a spolu s nimi byla zařazena mezi tzv. Velké stavby komunismu. Výrobou elektrické energie nemohla soupeřit s díly na Volze pro pětinásobně menší průtok Dněpru oproti Volze, význam však byl dán navázáním zavlažovacích systémů, přivádějících vodu do oblastí Jižní Ukrajiny a Krymu na hladinu Kachovské přehradní nádrže. Součástí projektu vodního díla tak bylo i vybudování vstupních regulačních systémů Kachovského a Severokrymského kanálu.
Práce za účasti 12 000 lidí probíhaly velmi rychle. V roce 1952 začaly výkopové a zavážecí práce na sypané hrázi. Dne 30. března 1952 byl položen první kubík betonu do základů elektrárny, 10. června 1955 došlo ke zprovoznění zdymadlového systému, 5. července 1955 k zaplavení suché jámy a přehrazení Dněpru a 18. října 1955 k dokončení instalace první turbíny. Ještě téhož roku bylo zprovozněno dalších pět jednotek a elektrárna dosáhla výkonu 300 MW.
Vodní dílo sestává z jednokomorové plavební cesty při levém břehu, zemní sypané hráze, přelivové přehrady se 24 poli a elektrárny se šesti vertikálními Kaplanovými turbínami, pracujícími na maximálním spádu 16,5 m. Hltnost elektrárny je 2 900 m3/s [1]a propustnost přelivů 21 400 m3/s.
Celková délka hrází je 3 850 m.
K roku 2019 byl stanovený výkon elektrárny 335 MW a průměrná roční výroba 1,4 TWh[2].
Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]
Během okupace ruskou armádou došlo 6. června 2023 k vážnému poškození elektrárny explozí. Firma Ukrhidroenerho uvedla, že „v důsledku detonace uvnitř strojovny byla Kachovská vodní elektrárna úplně zničena. Zařízení nemůže být obnoveno.“ Ukrajinské úřady nařídily okamžitou evakuaci obyvatel v ohrožených oblastech na pravém břehu řeky pod přehradou.[3]
Dne 11. listopadu 2022 na hrázi explodovala Rusy nastražená trhavina. Hráz explozi přežila.[4]
Dne 6. června 2023 došlo ke zničení 11 z 28 polí hráze i budovy elektrárny.[5]
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Каховская ГЭС | ЧАО "УКРГИДРОПРОЕКТ". uhp.kharkov.ua [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Каховська ГЕС імені П.С.Непорожнього | uhe.gov.ua. uhe.gov.ua [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-06. (ukrajinsky)
- ↑ ONLINE: Rusové zničili Kachovskou přehradu, hlásí Kyjev. Začala evakuace obyvatel
- ↑ INGRAM, Elizabeth. UK government issues update on Kakhovka Dam in Ukraine [online]. Hydro Review, 2022-11-11 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Rusové zničili Kachovskou přehradu, tvrdí Ukrajina. V oblasti začala evakuace [online]. iDnes, 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Anne D. Rassweiler. The generation of power: the history of Dneprostroi. — NY: Oxford University Press US, 1988. — 247 stran
- Водный фонд Украины: Искусственные водоемы — водохранилища и пруды: Интерпрес, 2014. 164 stran
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kachovská vodní elektrárna na Wikimedia Commons