Přeskočit na obsah

Johann Baptist Zimmermann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johann Baptist Zimmermann
Narození3. ledna 1680
Wessobrunn
Úmrtí2. března 1758 (ve věku 78 let)
Mnichov
Povolánímalíř a štukatérství
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Nástropní freska presbytáře ve Wieskirche

Johann Baptist Zimmermann (3. ledna 1680, Gaispoint u Wessobrunnu2. března 1758, Mnichov) byl německý barokní a rokokový malíř a štukatér. Spolu se svým otcem, štukatérem Eliasem Zimmermannem (1656-1696) a bratrem Dominikem je řazen mezi umělce tzv. wessobrunské školy. Od roku 1727 byl dvorním štukatérem bavorských kurfiřtů v Mnichově.

Hlavní díla

[editovat | editovat zdroj]
Freska na klenbě hlavní lodi kostela sv. Petra v Mnichově
  • 1701: Štuky a fresky v oltářním prostoru kostela Početí P. Marie, Wolnzach-Gosseltshausen
  • 1707: Štuky a fresky v oltářním prostoru, štuky v hlavní lodi a sakristii poutního kostela Panny Marie Sněžné v Markt Rettenbach
  • před 1710 a 1728: Štuková výzdoba refektáře benediktinského kláštera Tegernsee
  • 1709/1710: výzdoba klášterního kostela sv. Jana v Neuburg an der Kammel-Edelstetten
  • 1709/1710–1713/1727: Fresky a štuky v kartouze Buxheim ve Švábsku (Mariánská kaple, knihovna)
  • 1711–1713: Štuky a fresky v klášteře Maria Saal (klášterní kostel, kapitulní síň)
  • 1714: Štuky a fresky ve farním kostele sv. Sixta ve Schliersee.
  • 1714–1722: Štuky v opatství Ottobeuren
  • okolo 1715: Štuky a fresky na zámku Maxlrain (tři prostory)
  • (od) 1716: Štuky a fresky v dómu sv. Benedikta ve Freisingu (křížová chodba, boční lodi)
  • 1717: Štuky a fresky na letním zámku freisinského biskupa v Ismaningu (kaple, jídelna)
  • 1718–1722: Výzdoba v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Maria Medingen
  • 1720–1726: štuková výzdoba schodiště zámku Schleißheim
  • okolo 1721: štuková výzdoba městského farního kostela sv. Petra v Mnichově
  • 1720–1726/1727: Štuky v zámku Nymphenburg v Mnichově (Letní pokoj, zrcadlový sál)
  • 1722/1723: Dekorace v klášterním kostele Marie Královny Nebes, Bad Wörishofen
  • 1724 a 1731–1733: Štuky a fresky v benediktinském klášteře Benediktbeuern (knihovna, slavnostní sál aj.)
  • 1725/1726–1727/1729: Výzdoba farního kostela sv. Petra a Pavla v Buxheimu
  • 1725/1727–1728/1733: Dekorace v dominikánském klášterním kostele sv. Marka Sießen (Bad Saulgau)
  • 1726–1733: Štuky v prostorách mnichovské rezidence
  • 1727–1733: Výzdoba poutního kostela sv. Petra a Pavla ve Steinhausenu
  • 1727/1730–1731/1733: Fresky v poutním kostele Bolestné Matky Boží ve Steinhausenu – spolu s bratrem, jedno z nejvýznamnějších děl
Nástropní freska Kamenného sálu na zámku Nymphenburg
  • 1729: Štuky a fresky v augustiniánském kostele sv. Petra a Pavla ve Weyarnu
  • 1729/1741–1741/1748: Štuky a fresky v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Dietramszellu
  • 1730: Štuky a fresky v augustiniánském kostele v Beyhartingu
  • okolo 1730: Štuky v kapli na zámku Maxlrain
  • okolo 1730: Štuky v hlavním sále zámku Wallenburg u Miesbachu
  • 1730–1739: Štuky v prostorách mnichovské rezidence (Bohatý pokoj)
  • 1732: Fresky v býv. kolegiátním kostele Neumünster ve Würzburgu
  • 1733/1734: Výzdoba kostela kláštera cisterciaček Seligenthal v Landshutu
  • 1733/1754–1756/1760: Štuky a fresky v premonstrátském klášterním kostele sv. Dionýsa a Juliány v Schäftlarnu
  • 1734–1737/1739: Štuky v zámeckém parku Amalienburg v Mnichově-Nymphenburgu
  • 1735/1738–1740: Výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Prien am Chiemsee
  • 1737/1743–1744/1752: Štuky a fresky v dvorském kostele sv. Michaela v Berg am Laim
  • 1738: Patricijský dům Kern ve Wasserburgu na Innu
  • 1745–1752: Výzdoba a štuky klášterního kostela v Ettalu
  • 1747/1749–1752: Barokizace kostela sv. Blažeje v Landshutu (štuky, fresky a oltářní obraz Sv. Dominik jako patron města Landshut)
  • 1748/1752–1752/1754: Štuky a fresky v poutním kostele der Wallfahrtskirche „Maria Brünnlein zum Trost“ u Wemdingu
  • 1749 a 1753–1754: Fresky v poutním kostele u bičovaného Spasitele ve Wiesu – vrcholné dílo J.B. Zimmermanna
  • 1751–1752/1754: Štuky a fresky v klášterním kostele v Andechsu
  • 1751–1761: Barokizace poutního kostela sv. Anny v Mnichově-Harlachingu
  • 1753/1754: Štuky a fresky v městském farním kostele sv. Petra v Mnichově
  • 1755/1756–1757: Štuky a fresky Kamenného sálu zámku Nymphenburg v Mnichově
  • 1756: fresky v kostele premonstrátského kláštera Neustift u Freisingu
  • 1757: Výzdoba farního kostela sv. Víta, Abensberg-Offenstetten

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hermann Bauer – Anna Bauer: Johann Baptist und Dominikus Zimmermann. Entstehung und Vollendung des bayerischen Rokoko. Regensburg, A. Pustet 1985. ISBN 3-7917-0918-6
  • Sixtus Lampl: Johann Baptist Zimmermann (1680–1758). Wegbereiter des Bayerischen Rokoko. Schlossverlag, Valley 2008, ISBN 3-932055-05-5.
  • Christina Thon: Johann Baptist Zimmermann als Stukkator. Schnell & Steiner, München, ISBN 3-7954-0406-1.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]