Jindřich Stolař
Jindřich Stolař | |
---|---|
Jindřich Stolař | |
Narození | 23. dubna 1904 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. března 1968 (ve věku 63 let) Praha Československo |
Země | Československo |
Povolání | akademický malíř, sochař, restaurátor a karikaturista |
Znám jako | Jindra Stolař |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Stolař (23. dubna 1904, Praha – 30. března 1968, tamt.) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ještě za Rakousko-Uherské monarchie do měšťanské pražské rodiny. Po absolvování reálné školy a studiu na Akademii výtvarných umění v Praze odjel do Paříže, kde u Maurice Sauloa studoval v letech 1923 – 1926 malbu. Po návratu hospitoval u prof. Vokálka[1] a prof. Jana Znoje na Čsl. keramické státní škole v Praze. Zažil dvě světové války a celkem čtyři režimy. Člověk vtipný a oblíbený, ovšem názorově nekonformní, nejednou zakoušel ubíjející skepsi i pocity nesvobody; zemřel nečekaně v samém rozpuku Pražského jara.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Žil a tvořil také ve Francii a v Itálii. Přestože v bouřlivých a výstředních dvacátých letech 20. století pobýval v Paříži, modernismus v sobě neobjevil a setrval nakonec u srozumitelné zobrazivé formy, inklinoval k realistickému proudu, vycházejícímu z klasické akademické malby. V třicátých letech se věnoval též společenské satiře, od karikatury po kreslené vtipy, a také užité a reklamní grafice; spolupracoval s deníky a časopisy. Společně se Zdeňkem Burianem se podílel na redigování poválečného časopisu výtvarné kultury Skutečnost. Pražský rodák, nadšený obdivovatel rodného města, spojil svoji tvorbu především s metropolí, ale oblíbil si též krajinu Vysočiny, hlavně Doubravník, kde po řadu let trávíval s rodinou letní prázdniny, rybařil a maloval. Klidnou romantikou dýchají především jeho plenérové obrazy a květinové kompozice, o malířově smyslu pro detail a pro hru světel vypovídají zátiší s dary přírody, teplem sálají přístavy vzdálených moří. Stolař byl také nadaný portrétista („Děvče s holuby“, „Dívka s kytarou“, „Říkali mu Dědek“) a dovedl si pohrát s výjevy z obyčejných lidských životů, jak napovídá třeba cyklus „Přijel cirkus“ či obraz „Krejčovská dílna“. Kromě olejomaleb, akvarelů a kreseb najdeme v jeho díle i drobné plastiky a keramiku, připomínku jeho studia na keramické škole.
Člen Spolku výtvarníků Praha
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- Francouzský (Denisův) institut Praha 1927
- Rubešova galerie Praha 1949
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hrušky
-
Zátiší s rybami
-
Podvečer na Vltavě
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Toman P., Slovník čs. výtvarných umělců Díl 2, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Stolař na Wikimedia Commons
- Jindřich Stolař v informačním systému abART