Interlobulární žlučovod
| Interlobulární žlučovod | |
|---|---|
 | |
| Schema struktury jaterního lalůčku, interlobulární žlučovody jsou pod heslem "bile ducts" | |
| Latinsky | ductus bilifer interlobularis |
| Soustava | žlučové cesty |
Interlobulární žlučovod, též terminální žlučovod, latinsky ductus bilifer interlobularis, je trubicovitý orgán tvořící součást žlučových cest uvnitř tkáně jater. Má průměr asi 15-20 μm a je nejmenší větví intrahepatálního žlučového stromu.[1]
Interlobulární žlučovody probíhají v portobiliárním prostoru, kde jeden nebo dva žlučovody doprovází tepnu a.interlobularis[1] a v polovině případů také žílu v.interlobularis,[2] čímž vytváří tzv. Glissonovu triádu, latinsky trias hepatica. Portobiliární prostory jsou trojhranné, vazivem vyplněné prostory nacházející se v místech, kde se stýkají tři sousedící jaterní lalůčky.
Výstelku interlobulárních žlučovodů tvoří jednovrstevný kubický epitel tvořený cholangiocyty, s vlastní bazální membránou a na svém místě v portobiliárním prostoru jsou udržovány svazky kolagenních a elastických vláken.[1] Jednotlivé interlobulární žlučovody anastomózují jeden s druhým.[1]
Přebírají žluč z Heringových kanálků, přičemž mezi Heringovými kanálky a interlobulárními žlučovody se popisuje ještě další segment žlučových cest, ductuli biliferi s výstelkou tvořenými jednovrstevným kubickým epitelem tvořenou cholangiocyty, ale bez vlastní bazální membrány.[3] Samy ústí do septálních žlučovodů většího průměru, které se spojují do ještě větších segmentových žlučovodů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5. Kapitola Microscopic Anatomy, s. 20. (anglicky)
- ↑ Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot; autor kapitoly: Jay H. Lefkowitch. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. Kapitola Anatomy and Function, s. 7. (anglicky)
- ↑ ROSKAMS, Tania A. Nomenclature of the Finer Branches of the Biliary Tree: Canals, Ductules, and Ductular Reactions in Human Livers. S. 1739–1745. Hepatology [online]. 30.4.2004 [cit. 2014-01-08]. Roč. 39, čís. 6, s. 1739–1745. Dostupné online. DOI 10.1002/hep.20130. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LUKÁŠ, Karel; ŽÁK, Aleš. Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Grada, 2007. 380 s. ISBN 978-80-247-1787-6.
- Sherlock's Diseases of the Liver and Biliary System. Příprava vydání James S. Dooley, Anna Lok, Andrew K. Burroughs, Jenny Heathcot. 12. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2011. 792 s. ISBN 978-1-4051-3489-7. (anglicky)
- DANCYGIER, Henryk. Clinical Hepatology: Principles and Practice of Hepatobiliary Diseases: Volume 1. Berlín: Springer, 2009. 680 s. ISBN 978-3-540-93841-5.
