Indikátor hrnce medu
Indikátor hrnce medu (anglicky honeypot indicator) je jeden z ukazatelů genderové rovnosti. Byl vyvinut pro Evropskou komisi a vyjadřuje poměr mezi skutečnými a očekávanými výdaji určenými na výzkum. Očekávané výdaje jsou finance, které by připadly ženám v případě jejich rovnoměrného zastoupení v sektorech (neziskovém, vládním apod.), resp. vědních oblastech (technické disciplíny, humanitní vědy apod.).
Situace v ČR
[editovat | editovat zdroj]V roce 2009 dosáhl rozdíl ve finančních prostředcích, na které dosáhli výzkumníci a výzkumnice v ČR, hodnoty -12,6 % z hlediska sektorů a -10,8 % z hlediska vědních oblastí v neprospěch výzkumnic. Hodnoty nižší než -10 % ukazují dle expertů EU významné znevýhodnění žen, hodnoty vyšší než 10% pak ukazují významné znevýhodnění mužů. Hodnoty mezi čísly -5 % a 5 % indikují relativní rovnost mezi oběma pohlavími, jak uvádí ve svém článku August Götzfried.[1]
Výpočet
[editovat | editovat zdroj]Vlivem nerovného zastoupení žen a mužů v jednotlivých sektorech a vědních oborech a také v důsledku různé míry výdajů určených pro tyto oblasti dochází k tomu, že výzkumnice mají souhrnně k dispozici nižší podíl prostředků na osobu než jejich mužští kolegové. Indikátor hrnce medu se počítá dle následujícího vzorce:
![{\displaystyle H={\frac {\{[O\cdot O_{i}]-E\cdot E_{p}\}\cdot 100}{E\cdot E_{p}}}}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/898e1b1abdd594d0af6319fb3df900bd4efcffc0)
Kde:
- H = indikátor hrnce medu;
- E = celkové výdaje;
- Ep = celkové procento výzkumnic;
- O = celkové výdaje v každém sektoru, resp. vědní oblasti;
- Oi = procento žen v každém sektoru, resp. vědní oblasti.
Výpočet je založen na dvou hodnotách výdajů na vědu a výzkum na osobu vzhledem k ženám: Na očekávané a na skutečné hodnotě těchto výdajů.
- Očekávané výdaje se počítají jako součin celkových výdajů na vědu a výzkum a celkového procenta výzkumnic. Jsou to finance, které by výzkumnice dostaly v případě jejich rovnoměrného zastoupení v jednotlivých sektorech, resp. vědních oborech.
- Skutečné výdaje jsou počítány jako součet násobků podílů žen a peněžních výdajů v jednotlivých sektorech resp. vědních oblastech. Indikátor hrnce medu je pak rozdíl mezi těmito hodnotami (očekávané minus skutečné), vyjádřený jako podíl očekávaných výdajů.
Rozmístění žen ve výzkumu
[editovat | editovat zdroj]Ženy jsou častěji celosvětově zastoupeny v tzv. měkkých oborech (humanitních a sociálních vědách).
Podíly žen mezi výzkumníky podle vědních oblastí v ČR (údaje v %)[2]
| HC (fyzické počty) |
FTE (přepočteno na plné úvazky) | |
| Lékařské vědy | 48,5 | 51,0 |
| Humanitní vědy | 42,6 | 43,9 |
| Sociální vědy | 40,7 | 41,7 |
| Zemědělské vědy | 38,4 | 40,0 |
| Přírodní vědy | 27,2 | 26,6 |
| Technické vědy | 13,6 | 12,6 |
| ČR celkem | 28,1 | 25,4 |
Dále ženy najdeme nejčastěji v neziskovém (38,3 % žen) a vládním sektoru (36,9 % žen). Ve vysokoškolském sektoru tvořily ženy v roce 2009 33,2 % všech výzkumných pracovníků. Z hlediska sektorů působí nejméně často v podnikatelské sféře (ženy tvoří pouze 15 % výzkumníků v tomto sektoru).[2]
Celkem 60 % všech výdajů na vědu a výzkum bylo v roce 2009 v ČR alokováno do podnikatelského sektoru a téměř 57 % do technických věd, tedy oblastí, v nichž je žen vůbec nejméně. Indikátor hrnce medu tyto nerovnosti kvantifikuje.[2]
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Indikátor hrnce medu v ČR:[3]
[editovat | editovat zdroj]V České republice tento indikátor dlouhodobě dosahuje hodnot kolem -13 % z hlediska sektorů a kolem -11 % z hlediska oborů v neprospěch žen.[2]
Z hlediska například sektorů to tedy znamená, že ženy ztrácejí 13% očekávaného podílu výdajů na vědu a výzkum na osobu.
Indikátor hrnce medu v České republice:
| 2001 | 2008 | 2009 | medián 2001-2009 |
průměr 2001-2009 | |
| Indikátor hrnce medu pro sektory | -12,7 | -12,9 | -12,6 | -12,9 | -13,8 |
| Indikátor hrnce medu pro vědní obory | -12 | -10,3 | -10,8 | -11,3 | -11,5 |
Indikátor hrnce medu v Evropě:[4]
[editovat | editovat zdroj]Červená barva značí indikátor hrnce medu z hlediska vědních oborů, modrá barva pak z hlediska sektorů.
Význam pozitivních výsledků Litvy a Bulharska snižuje skutečnost, že v těchto zemích jsou výdaje na vědu a výzkum jedny z nejmenších.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GÖTZFRIED, August. Women, science and technology: Measuring recent progress towards gender equality. Statistics in Focus. 2004. Dostupné online.
- ↑ a b c d Horizontální segregace. Ženy a věda. 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-04.
- ↑ TENGLEROVÁ, Hana. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2010. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-04. ISBN 978-80-7330-193-4.
- ↑ FAUVELLE, Marge. Mapping gender differences and measuring gender inequality in science and research–the European perspective. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online.