Přeskočit na obsah

Indikátor hrnce medu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Indikátor hrnce medu (anglicky honeypot indicator) je jeden z ukazatelů genderové rovnosti. Byl vyvinut pro Evropskou komisi a vyjadřuje poměr mezi skutečnými a očekávanými výdaji určenými na výzkum. Očekávané výdaje jsou finance, které by připadly ženám v případě jejich rovnoměrného zastoupení v sektorech (neziskovém, vládním apod.), resp. vědních oblastech (technické disciplíny, humanitní vědy apod.).

Situace v ČR

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 dosáhl rozdíl ve finančních prostředcích, na které dosáhli výzkumníci a výzkumnice v ČR, hodnoty -12,6 % z hlediska sektorů a -10,8 % z hlediska vědních oblastí v neprospěch výzkumnic. Hodnoty nižší než -10 % ukazují dle expertů EU významné znevýhodnění žen, hodnoty vyšší než 10% pak ukazují významné znevýhodnění mužů. Hodnoty mezi čísly -5 % a 5 % indikují relativní rovnost mezi oběma pohlavími, jak uvádí ve svém článku August Götzfried.[1]

Vlivem nerovného zastoupení žen a mužů v jednotlivých sektorech a vědních oborech a také v důsledku různé míry výdajů určených pro tyto oblasti dochází k tomu, že výzkumnice mají souhrnně k dispozici nižší podíl prostředků na osobu než jejich mužští kolegové. Indikátor hrnce medu se počítá dle následujícího vzorce:

Kde:

  • H = indikátor hrnce medu;
  • E = celkové výdaje;
  • Ep = celkové procento výzkumnic;
  • O = celkové výdaje v každém sektoru, resp. vědní oblasti;
  • Oi = procento žen v každém sektoru, resp. vědní oblasti.

Výpočet je založen na dvou hodnotách výdajů na vědu a výzkum na osobu vzhledem k ženám: Na očekávané a na skutečné hodnotě těchto výdajů.

  • Očekávané výdaje se počítají jako součin celkových výdajů na vědu a výzkum a celkového procenta výzkumnic. Jsou to finance, které by výzkumnice dostaly v případě jejich rovnoměrného zastoupení v jednotlivých sektorech, resp. vědních oborech.
  • Skutečné výdaje jsou počítány jako součet násobků podílů žen a peněžních výdajů v jednotlivých sektorech resp. vědních oblastech. Indikátor hrnce medu je pak rozdíl mezi těmito hodnotami (očekávané minus skutečné), vyjádřený jako podíl očekávaných výdajů.

Rozmístění žen ve výzkumu

[editovat | editovat zdroj]

Ženy jsou častěji celosvětově zastoupeny v tzv. měkkých oborech (humanitních a sociálních vědách).


Podíly žen mezi výzkumníky podle vědních oblastí v ČR (údaje v %)[2]

HC
(fyzické počty)
FTE
(přepočteno
na plné úvazky)
Lékařské vědy 48,5 51,0
Humanitní vědy 42,6 43,9
Sociální vědy 40,7 41,7
Zemědělské vědy 38,4 40,0
Přírodní vědy 27,2 26,6
Technické vědy 13,6 12,6
ČR celkem 28,1 25,4


Dále ženy najdeme nejčastěji v neziskovém (38,3 % žen) a vládním sektoru (36,9 % žen). Ve vysokoškolském sektoru tvořily ženy v roce 2009 33,2 % všech výzkumných pracovníků. Z hlediska sektorů působí nejméně často v podnikatelské sféře (ženy tvoří pouze 15 % výzkumníků v tomto sektoru).[2]

Celkem 60 % všech výdajů na vědu a výzkum bylo v roce 2009 v ČR alokováno do podnikatelského sektoru a téměř 57 % do technických věd, tedy oblastí, v nichž je žen vůbec nejméně. Indikátor hrnce medu tyto nerovnosti kvantifikuje.[2]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Indikátor hrnce medu v ČR:[3]

[editovat | editovat zdroj]

V České republice tento indikátor dlouhodobě dosahuje hodnot kolem -13 % z hlediska sektorů a kolem -11 % z hlediska oborů v neprospěch žen.[2]

Z hlediska například sektorů to tedy znamená, že ženy ztrácejí 13% očekávaného podílu výdajů na vědu a výzkum na osobu.

Indikátor hrnce medu v České republice:

  2001     2008     2009   medián

2001-2009

průměr

2001-2009

Indikátor hrnce medu pro sektory -12,7 -12,9 -12,6 -12,9 -13,8
Indikátor hrnce medu pro vědní obory -12 -10,3 -10,8 -11,3 -11,5

Indikátor hrnce medu v Evropě:[4]

[editovat | editovat zdroj]

Červená barva značí indikátor hrnce medu z hlediska vědních oborů, modrá barva pak z hlediska sektorů.

Význam pozitivních výsledků Litvy a Bulharska snižuje skutečnost, že v těchto zemích jsou výdaje na vědu a výzkum jedny z nejmenších.

  1. GÖTZFRIED, August. Women, science and technology: Measuring recent progress towards gender equality. Statistics in Focus. 2004. Dostupné online. 
  2. a b c d Horizontální segregace. Ženy a věda. 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-04. 
  3. TENGLEROVÁ, Hana. Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich podporu. Monitorovací zpráva za rok 2010. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-04. ISBN 978-80-7330-193-4. 
  4. FAUVELLE, Marge. Mapping gender differences and measuring gender inequality in science and research–the European perspective. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online.