Hydrogeologický izolátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hydrogeologický izolátor je horninové těleso, jehož propustnost je v porovnaní s propustností bezprostředně přilehlého horninového prostředí natolik menší, že se v něm gravitační voda za stejných hydraulických podmínek pohybuje mnohem hůře. Je to horninové těleso s výrazně (řádově) nižší propustností než je propustnost horninového prostředí v bezprostředním sousedství. Hornina může v určité pozici fungovat jako hydrogeologický izolátor a v jiné pozici jako hydrogeologický kolektor. Podle pozice vůči přilehlým kolektorům se hydrogeologické izolátory dělí na:

  • izolátory stropní,
  • izolátory počevní,
  • bariéry hydrogeologické.

Za určitých piezometrických podmínek může hydrogeologický izolátor fungovat jako hydrogeologický poloizolátor.

Izolátor stropní[editovat | editovat zdroj]

Hydrogeologický izolátor tvořící bezprostřední nadloží hydrogeologickému kolektoru.

Izolátor počevní[editovat | editovat zdroj]

Hydrogeologický izolátor tvořící bezprostřední podloží hydrogeologickému kolektoru

Hydrogeologická bariéra[editovat | editovat zdroj]

Hydrogeologický izolátor hraničící s hydrogeologickým kolektorem tak, že zabraňuje pohybu podzemní vody přes tuto hranici.

Typy hydrogeologických izolátorů