Hippolyte Pixii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hippolyte Pixii
Antoine-Hippolyte Pixii.jpg
Narození1808
Paříž
Úmrtí1835
Paříž
Národnostfrancouzská
Povolánífyzik, konstruktér
Ocenění3.cena Francouzské akademie věd za rok 1832
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hippolyte Pixii (1808, Paříž – 1835, Paříž) byl francouzský výrobce přístrojů, tvůrce prvního generátoru střídavého a pulzního stejnosměrného proudu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Prudký rozvoj poznání v oblasti přírodních věd na konci 18. století korespondoval i s rozvojem výroby přístrojů, mnohdy originálních koncepcí a na zakázku vědeckých autorit a škol. Jedním z takových výrobců byla i firma Pixii v Paříži majitele Nicolase Constanta Pixiiho (1776 - 1861), která byla dvorním dodavatelem nástrojů a přístrojů pro André-Maria Ampèra a Claude Servaies Mathiase Pouilleta.  

Hippolyte Pixii se narodil v Paříži roku 1808 a začal se již ve dvanácti letech učit řemeslu svého otce. Jediným vhodným materiálem této doby bylo dřevo, sklo, mosaz a měděný drát. Mezi známé výrobky Pixiiho dílny patřila například vakuová pumpa a dilatační pyrometr[1], které jsou dodnes zachovány. Nejznámějším výrobkem však byl magnetoelektrický přístroj[2] na generování střídavého a později i pulzního stejnosměrného proudu[3]. Tímto dílem se Hippolyte Pixii na samém počátku postavil do základní řady vědců a konstruktérů v dějinách elektrotechniky. Tento přístroj byl předveden v roce 1832 a téhož roku byl oceněn 3. cenou Francouzské akademie věd.[4]

Talentovaný vynálezce a konstruktér zemřel v roce 1835 ve věku pouhých 27 let.

Přístroj na výrobu elektrického proudu z roku 1832[editovat | editovat zdroj]

Původní přístroj ještě bez Ampérova komutátoru

V roce 1931 Michael Faraday objevil a popsal jev elektromagnetické indukce. Faraday v tomto roce také předvedl pokus s kovovým diskem, pohybujícím se v prostoru podkovy permanentního magnetu, kdy byl stejnosměrný proud odebírán mezi osou a okrajem disku. Pixiiho přístroj byl pružnou reakcí na tento pokus s tím, že pohybující součástí byl magnet. Permanentní magnet podkovovitého tvaru byl poháněn klikou tak, že jeho póly míjely v těsné blízkosti cívky z měděného dráhu, ovinutého kolem železného jádra. Galvanometr připojený na konce obou cívek vykazoval během jedné otáčky jeden výkyv doleva a jeden doprava. Později byl přístroj podle Ampérova návrhu opatřen kolébkovým komutátorem, jehož pohyb byl odvíjen od vačkového hřídele. Připojený galvanometr pak během jedné otáčky zaznamenal dva impulsy jedním směrem.

Vznikl tak předchůdce všech současných generátorů střídavého i stejnosměrného proudu.

Originální Pixiiho přístroje jsou cennými exponáty světových technických muzeí, repliky generátoru pak účinnou učební pomůckou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pixii's Dilatation Pyrometer, 1830 | Science Museum Group Collection. collection.sciencemuseumgroup.org.uk [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Annalen der Physik. [s.l.]: J.A. Barth 740 s. Dostupné online. (německy) 
  3. FONTAINE, Hippolyte. Electric Lighting: A Practical Treatise. [s.l.]: E. & F.N. Spon 218 s. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The London Medical and Surgical Journal: Exhibiting a View of the Improvements and Discoveries in the Various Branches of Medical Science. [s.l.]: T. & G. Underwood 860 s. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cooper, Christopher (2015). The Truth About Tesla: The Myth of the Lone Genius in the History of Innovation. Quarto Publishing Group.
  • Morus, Iwan Rhys (2005). When Physics Became King. The Chicago University Press. ISBN 0226542025.
  • Храмов, Ю. А. Пикси Ипполит (Hippolyte Pixii) // Физики : Биографический справочник, Nauka - Moskva, 1983. . 2. vydání, strana 214

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]