Přeskočit na obsah

Heneage Finch, 3. hrabě z Winchilsey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heneage Finch, 3. hrabě z Winchilsey
Erb rodu Finchů
Erb rodu Finchů
Narození1628
Anglie
Úmrtí1689 (ve věku 60–61 let)
Anglie
Alma materQueens' College
Povolánídiplomat
ChoťDiana Willoughby (od 1645)[1][2]
Catherine Norcliffe (od 1673)[1][2]
Elizabeth Ayres (od 1681)[1][2]
Mary Seymour[2][1]
DětiFrances Finch[2]
John Finch, 6th Earl of Winchilsea[3]
Leopold Finch[3]
William Finch, Viscount Maidstone[3]
Heneage Finch, 5th Earl of Winchilsea[3][2]
RodičeThomas Finch, 2nd Earl of Winchilsea a Cecille Wentworth[3]
PříbuzníHenry Thynne[2], William Thynne[3], James Thynne[3] a Frances Thynne[3][2] (vnoučata)
FunkceLord Lieutenant of Kent (1660–1688)
Lord Lieutenant of Somerset (1675–1683)
Lord Lieutenant of Kent (1689)
ambassador of the United Kingdom to Turkey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heneage Finch, 3. hrabě z Winchilsey (Heneage Finch, 3rd Earl of Winchilsea, 3rd Viscount Maidstone, 1st Baron Fitzherbert) (16271689) byl anglický diplomat, vojevůdce a dvořan druhé poloviny 17. století. Od dětství byl dědicem hraběcího titulu, za občanské války stál na straně Stuartovců a po obnovení monarchie zastával řadu vlivných funkcí. Byl mimo jiné dlouholetým vyslancem v Turecku a lordem strážcem pěti přístavů. K jeho kariéře přispěl sňatek do rodiny Seymourů. Jeho bratrancem byl významný právník Heneage Finch, 1. hrabě z Nottinghamu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylého rodu Finchů, byl jediným synem Thomase Finche, 2. hraběte z Winchilsey (1578–1639). Dědicem hraběcího titulu se stal po otci jako dvanáctiletý v roce 1639, v době občanské války patřil ke stoupencům Karla I., později v exilu finančně podporoval Karla II., což předurčilo jeho kariéru po obnovení monarchie. V roce 1660 se v doprovodu Karla II. vrátil do Anglie a krátce zastával prestižní post lorda strážce pěti přístavů, zároveň se stal lordem místodržitelem v Kentu (1660–1668), kde byl zároveň nejvyšším sudím. Za zásluhy o znovunastolení Stuartovců získal v roce 1660 titul barona Fitzherberta, který vycházel z nepodloženého spříznění s rodem Herbertů. V letech 1661–1668 byl vyslancem v Istanbulu a po návratu do Anglie znovu převzal funkci lorda strážce pěti přístavů, kterou zastával až do smrti (1669–1689). Od roku 1675 byl též lordem místodržitelem v hrabství Somerset, kde měl majetkové zájmy prostřednictvím svého druhého sňatku.

Byl celkem čtyřikrát ženatý, jeho druhou manželkou byla Mary Seymour (1637–1673), dcera 2. vévody ze Somersetu. Jejich nejstarší syn William Finch (1652–1672) padl v námořní válce s Nizozemím, dědicem titulu se stal vnuk, pozdější ministr obchodu Charles Finch, 4. hrabě z Winchilsey (1672–1712). Zemřel bez potomstva a tituly zdědili postupně dva jeho strýcové, nakonec v roce 1729 přešlo dědictví na vedlejší linii hrabat z Nottinghamu. Významný politik přelomu 17. a 18. století Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu (1647–1730), se stal na sklonku života zároveň 7. hrabětem z Winchilsey a od té doby jsou oba tituly užívány souběžně.

  1. a b c d Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g h Kindred Britain.
  3. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]