Endost
Endost či endosteum vystýlá vnitřní povrch kostních dutin.[1]
Stavba kosti[editovat | editovat zdroj]
Kost je pojivová tkáň, která obsahuje zvápenatělou kostní matrix a tři typy buněk: osteocyty, osteoblasty a osteoklasty. Všechny buňky jsou propojeny buněčnými výběžky, které probíhají v tenkých kanálcích matrix. Tyto kanálky propojují vnitřní a zevní povrch kosti. Všechny kosti mají na vnitřním a zevním povrchu vazivovou vrstvou s osteogenními buňkami. Vnitřní vazivová vrstva se nazývá endost, vnější periost.[2]
Popis endostu[editovat | editovat zdroj]
Endost lemuje vnitřní povrch kostí. Je tvořen tenkou vnitřní vrstvou oploštělých preosteoblastů a velmi malým množstvím vazivové tkáně, v níž se vyskytují četné drobné cévy. Endost je mnohem tenčí než periost.[3]
Funkce endostu[editovat | editovat zdroj]
Hlavní funkcí endostu (i periostu) je výživa kostní tkáně. Je také zdrojem nových buněk - osteoblastů pro růst, přestavbu a náhradu kostní tkáně.[3] Z těchto důvodů je při chirurgických zákrocích nezbytné periost i endost co nejvíce šetřit.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.136
- ↑ Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. S.75. Dostupné online.
- ↑ a b VAJNER, Luděk; UHLÍK, Jiří; KONRÁDOVÁ, Václava. Lékařská histologie 1. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2010.S.65
