Embeddedness

Embeddedness („vloženost“) odkazuje v ekonomii a ekonomické sociologii na míru, na kterou je ekonomická aktivita omezena neekonomickými institucemi. Termín byl vytvořen rakouským ekonomickým historikem Karlem Polanyi jako část jeho substantivistického přístupu z díla Velká Transformace (1944). Polanyi tvrdil, že v netržních společenostech neexistují žádné čistě ekonomické instituce, na které lze aplikovat oficiální ekonomické modely. V těchto případech jsou ekonomické činnosti, jako je „zajišťování/dotování“ zabudovány nebo vloženy do nehospodářských příbuzenských, náboženských a politických institucí. Naopak v tržních společnostech byly ekonomické aktivity racionalizovány a ekonomická činnost odloučena („disembedded“) od společnosti a je schopna následovat svou vlastní osobitou logiku zachycenou v ekonomickém modelování. Polanyiovy myšlenky byly přijaty a diskutovány v antropologii ve formalisticko-substantivistické debatě. Následně, termín „vloženost“ (embeddedness) byl dále rozvinut ekonomickým sociologem Markem Granovetterem, který argumentoval, že dokonce i v tržních společnostech, ekonomická aktivita není tak odloučená od společnosti, jak by ekonomické modely navrhovaly.

Karl Polanyi

Podle Polanyiho v nekapitalistických místech nejsou pre-industiální ekonomické živobytí založené na obchodní výměně, ale na přerozdělování a vzájemnosti. Redistribuce ukazuje existenci středního politického centra jako příklad podobně založeného vedení, které dostává a potom přerozděluje tovar podle kulturně-specifických principů. Ekonomické rozhodnutí v těchto centrech nejsou založené na individuálních volbách, ale na sociálních vztazích, kulturních hodnotách, morálních obavách, politice, náboženství nebo strachu vštěpeném od autoritativních vůdců. Produkce v sedláckých a domorodých společnostech je pro producenty také nazývaná i „produkce na použití“, na druhé straně „produkce na výměnu“, která profituje maximalizaci jako hlavní cíl.

Tato odlišnost v ekonomických typech je vysvětlená pojmem „embeddedness“, v ostatních sociálních institucích jako podobnost v neobchodních ekonomikách. Radši jako být oddělená a odlišná sféra, ekonomika je vložená jak v ekonomických, tak i v neekonomických institucích. Výměna je vnitřní a je regulovaná společností. Například náboženství a vláda jsou také důležité pro ekonomiku jako ekonomické instituce. Socio-kulturní povinnosti, normy a hodnoty mají velkou roli ve strategiích lidského živobytí. V důsledku toho analýza ekonomiky jako analyticky zřetelné entit, která je izolovaná od socio-kulturního a politického kontextu, je chytná už od počátku. Analýza ekonomiky se teda soustředí na studium různých sociálních institucí, na kterých je založené lidské živobytí. Obchod je jediná z různých institucí, která určuje podstatu ekonomických transakcí. Polanyiho centrální argument je ten, že instituce jsou primárně organizace ekonomických procesů. Samostatná ekonomika je „Institucionální proces výměny mezi člověkem a jeho prostředím, jehož výsledek je plynulá dodávka chtěných, vyhovujících materiálních věcí.“

Mark Granovetter

Ekonomický sociolog Mark Granovetter poskytnul nový výzkumný model. Tvrdil, že neoklasický pohled na ekonomii, který odděloval ekonomii od společnosti a kultury a podporoval roztříštění lidského chování. Granovetter použil koncept vloženosti (embeddedness) do tržní společnosti, kde demonstroval, že i zde jsou racionální obchodní výměny ovlivněné dřívějšími sociálními vazbami. V jeho studii Čínských obchodních sítí v Indonésii našel ekonomické společnosti jedinců vložené (embedded) v sítích se silnými osobními vztahy. V procesech klientelizace je zlepšování mezilidských vztahů mezi obchodníky a zákazníky považované za stejně důležité nebo důležitější než samotný obchod. Obchody neprobíhají mezi neznámými lidmi, ale spíše mezi jednotlivci, kteří mají mezi sebou nějaký dlouhodobý vztah.