Dixit

Dixit
Základní informace
Autor	Jean-Louis Roubira
Ilustrátoři	Marie Cardouat Pierre Lechevalier Xavier Collette Clément Lefèvre Franck Dion Carine Hinder Jérôme Pélissier Marina Coudray Paul Echegoyen Sébastien Telleschi
Vydavatel	Libellud
Datum vydání	2008
Počet hráčů	3 až 6 (s rozšířením až 12)
Délka hry	cca 30 minut
Ocenění
Spiel des Jahres 2010 Hra roku 2010
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dixit je francouzská společenská karetní hra určená pro široké publikum. Hra má rozvíjet fantazii a je jazykově nezávislá – karty neobsahují žádný text, pouze obrázky. Díky tomu lze hru hrát již s dětmi od 8 let. Hra trvá asi 30 minut a je vhodná pro 3 až 6 hráčů.

Historie

Hru vytvořil Jean-Louis Roubira, dětský psychiatr, který na návrhu hry začal pracovat v roce 2002. Inspiraci k obrázkům na kartách autor našel mj. v tvorbě surrealistických malířů či filmech Tima Burtona. Kolem roku 2005 hru přinesl na své pracoviště ve vzdělávacím centru, aby s její pomocí zdokonalil komunikační schopnosti dětí. O hru se následně začala zajímat další podobná zařízení. Široké veřejnosti byla hra představena v roce 2008, kdy ji vydala firma Libellud. V první fázi bylo vyrobeno pět tisíc kusů, z toho čtyři tisíce mířily do volného prodeje a 1 tisíc do organizací. V roce 2010 byla hra oceněna cenou Spiel des Jahres. Stala se také českou „Hrou roku 2010“.

Název hry „dixit“ pochází z latiny a v překladu znamená „řekl“.

Způsob hry

Podstata hry spočívá ve „vyprávění příběhů“. Každý hráč obdrží šest karet s obrázky v surrealistickém stylu. První hráč v roli vypravěče si vybere jednu z karet a popíše ji jedním slovem, případně větou, ale může ji i znázornit pantomimou, zazpívat písničku nebo popsat jakýmkoli jiným způsobem, a položí ji lícem dolů před sebe, aby ji ostatní hráči neviděli. Ti vyberou ze svých šesti karet tu, která nejlépe odpovídá popisu vypravěče. Ten je společně se svojí kartou zamíchá a lícem nahoru položí na stůl. Ostatní hráči s pomocí očíslovaných hlasovacích žetonů hlasují, která karta je vypravěčova.

Bodování

Pokud vypravěčovu kartu neuhodne nikdo nebo naopak všichni, nezíská vypravěč nic a ostatní získávají po 2 bodech. V jiném případě získá vypravěč a každý, kdo jeho kartu uhodl, po 3 bodech. Hráč, pro jehož kartu někdo hlasoval, získá 1 bod.

Konec hry

Po každém tahu hráči obdrží novou kartu. Hra končí v okamžiku vyčerpání všech 84 karet v balíčku.

Rozšíření

Rozšíření Dixit 2: Quest z roku 2010 obsahuje 84 nových karet, které hráči mohou přimíchat k předchozím, nebo s nimi hrát samostatně (je však potřeba příslušenství ze základní hry).

Dixit Odyssey z roku 2011 opět přinesla 84 karet. Nejvyšší možný počet hráčů se zdvojnásobil na dvanáct. Krom základních pravidel shodných s předchozími verzemi nově nabídla příručka hru v týmech (dvojice) a varianty zacházení s kartami. V příslušenství se objevily dřevěné žetony k vyznačování bodového postupu a skládací hrací pole. Toto rozšíření lze hrát i bez vlastnictví původní hry Dixit (1). K variantě Odyssey se dodává krabice, která pojme všechny v té době vydané karty Dixit (základní hra a dvě rozšíření).

Rozšíření hry Dixit

Číslo	Název	Rok vydání	Umělec karet	Přidané karty
1	Dixit (původní hra)	2008	Marie Cardouat	84
2	Quest	2010	Marie Cardouat	84
3	Journey	2012	Xavier Collette	84
4	Origins	2013	Clément Lefèvre	84
5	Daydreams	2014	Franck Dion	84
6	Memories	2015	Carine Hinder a Jérôme Pélissier	84
7	Revelations	2016	Marina Coudray	84
8	Harmonies	2017	Paul Echegoyen	84
9	Anniversary	2018	(kolektiv umělců)	84
10	Mirrors	2020	Sébastien Telleschi	84

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dixit na Wikimedia Commons
• Recenze na webu Zatrolené hry