Diskuse:Tex (jednotka)

Úprava vzorce dtex

Ahoj Postrachu, můžeš mně vysvětlit, jak mám číst ten vzorec po tvé úpravě? 1 dtex = 1/10 texu (tedy číselná hodnota jmenovatele musí být 10x větší, nebo ne?), ale podle tvého vzorce je 1 dtex = 10 texů. Od mé poslední školní hodiny textilních počtů už sice uplynulo pár tejdnů, ale tuhletu malou násobilku jsem snad ještě nazapomněl. Jestli ano, musím se brzy nechat lékařsky vyšetřit. (Nebo jsi mě chtěl jen postrašit?) Zdraví --Ryj 12. 3. 2011, 09:18 (UTC)

Jde o to, že velikost v decitexech je desetinásobkem velikosti v texech (pokud předpona deci znamená totéž, co u jiných jednotek). Podobně, jako je 5 metrů=50 decimetrů a proto je velikost v metrech potřeba násobit deseti a nikoliv dělit, pokud chceme délku v decimetrech. --Postrach 12. 3. 2011, 13:54 (UTC)

Samozřejmě, že 1 metr má 10 decimetrů a 1 tex má 10 decitexů, ale ale ta otázka ve vzorci je přece: kolik texů se vejde do jednoho decitexu a ne naopak! (analogicky k přirovnání: 1 dm = 1/10 m).

Například na německé WIKI je v článku Titer (Textil) stejná rovnice vyjádřena větou: 1 dtex (Dezitex) = 0,1 tex oder 1 Gramm pro 10.000 Meter - klade se tedy otázka: kolik je 1 dtex a ne kolik je 1 tex. Tvoji logiku bohužel neumím pochopit, zkus ji třeba ještě jednou vysvětlit a nebo se pokus porozumět mému (možná příliš jednoduchému) způsobu myšlení.--Ryj 12. 3. 2011, 14:50 (UTC)

Rozdíl je asi v tom, jak ten vzorec chápeme:

1. Pokud porovnáváme jednotky, pak je samozřejmě správně vzorec 1 dtex = 1 tex / 10.
2. Pokud ale popisujeme, jak se hodnota spočítá, pak platí (hodnota v decitexech) = 10*(hodnnota v texech).

Oboje výše napsané je dobře. Podle mne ten vzorec v článku popisuje druhou variantu, neboli jak se dostaneme ke konkrétní hodnotě v decitexech ze hmotnosti a délky. Koneckonců dosaďte si do toho vzorce konkrétní hodnoty a spočtěte to podle mé i podle Vaší varianty. --Postrach 12. 3. 2011, 20:53 (UTC)

Jo, to je dobrý nápad. Tak hned do toho: Jak praví základní definice, systém tex vyjadřuje hmotnost jednoho kilometru textilie. V našem případě jde tedy o to, kolik váží 1 kilometr vlákna. Vezměme praktický příklad (syntetická vlákna mají často tuto jemnost) = 2 dtex, to znamená, že 1 metr vlákna váží 2g/10 km = 0,2 g/km (2 tex= 2g/1km, tj. 10x hrubší vlákno).

Podle tvého vzorce by to bylo: 2dtex = (10 x 2)/1 = 20 g/km – poměr levé k pravé straně rovnice = 1:100

Podle mého se počítá: 2dtex = 2/(10 x 1) = 0,2 g/km – poměr 1:1

Musím k tomu ještě něco dodávat? Za odborný obsah toho článku Tex (jednotka) se cítím trochu zadpovědný. Kdybys tam chtěl ponechat tvoji verzi, musel bych proto k tomu vzorci asi připojit poznámku, že tu poněkud neobvyklou konstrukci vysvětlíš ve zvláštním článku (nebo podobně). Musím totiž předpokládat, že by to v té formě připadalo podivné každému, kdo jen trochu načichl k textilním počtům. Doufám ale, že si to ještě rozmyslíš. --Ryj 13. 3. 2011, 14:17 (UTC)

Ne. Počítáte to podle mého vzorce špatně. Pokud váží 1 km vlákna 0,2 g, dosadíte do mého vzorce:

2[dtex] = 10 * 0,2[g] / 1[km]

pokud byste měl 1 gram vlákna, dlouhého 5 km, dosadíte:

2[dtex] = 10 * 1[g] / 5[km]

Vzdálenost do mého vzorce dosazujte v kilometrech (je to ve vzorci). Pokud ji chcete dosazovat v dekakilometrech, je to třeba doplnit. Jednotkou vzdálenosti ve jmenovateli (napsanou ve hranatých závorkách) pak bude dekakilometr. Mám pocit, že si pletete veličinu a její jednotku. To jsou různé věci. Já se pokouším prosazovat psaní vzorců v matematice a fyzice

ten vzorec musí být v jednom ze dvou tvarů:

1. J [dtex] = 10 M[g] / L[km]
2. J [dtex] = M[g] / L[10 km] (nebo J [dtex] = M[g] / L[dkm])

Já napsal první tvar, Vy nejspíš prosazujete druhý. Oba jsou správně.

Tvar J [dtex] = M[g] / (10 L[km]) byl ale špatně. Je to jasné? Nebo mám ještě něco dodávat? --Postrach 13. 3. 2011, 14:56 (UTC)

Ne. Já dodávám jen na závěr, že se ti musím omluvit za svoji omezenost. Přes tvé trpělivé vysvětlování jsem nepochopil, že rovnice

g/10 = 10 * g/1 sice není řešitelná, protože se pak

g/1 = g/(10 * 10), ale když se ten zlomek správně interpretuje, tj zřejmě dosazením vztahu

g/1 = 10 * g/10 (?) měl by být výsledek vyrovnaný. Tak to zkusím:

g/10 = 10 * 10 * g/10 ale to mně taky nevychází. Třeba se na to musí jinak:

Ten vztah dtex/tex je v principu nachlup stejný jako dm/m. To znamená, že tam taky musí (za určitých podmínek ?) platit dm = 10 m. Tuhletu definici jsem ale doposud nikde neviděl. Ty bys ale ty zvláštní podmínky měl znát, když víš jak to chodí u dtexů.

Jsem z toho celej smutnej, buď je to dědkovská zatvrzelost nebo dokonce demence – musím o tom opravdu pohovořit s doktorem.

Teď ale vážně – definice dtexu je naprosto srozumitelně vyjádřena ve všech učebnicích a příručkách (doma jich mám asi pět) buďto krátkou větou (jako na zmíněné německé WIKI) a nebo jednoduchým vzorcem dtex = g/10*km, jak jsem to provedl v původní verzi článku. Různé kudrdlinky (spojené s případně nutnými filozofickými úvahami) jsou často nutné u vědeckých pojednání, ale na lexikonu pro široké publikum to jen ztěžuje srozumitelnost a (jak snad taky zjištuješ) komplikuje život.

Jestli o té záležitosti chceš dále diskutovat, musíš si najít někoho chytřejšího. Se mnou by to bylo nudné, já už nemám žádné další argumenty a tys taky jen opakoval svá počáteční tvrzení. --Ryj 14. 3. 2011, 09:00 (UTC)

ach jo. Tak znovu: Existují 3 pojmy:

• veličina
• hodnota veličiny
• jednotka

Předvedu to na decimetrech a metrech:

• Mohu napsat, že 1 metr=10 decimetrů. A je to správně. Porovnávám jednotky.
• Mohu také napsat l[decimetry] = 10*L[metry] A je to také správně. Protože písmenky označuji veličiny a jednotky jsou v závorkách - porovnávám jen číselné hodnoty v té rovnici
• pokud dosadím hodnoty veličin, dostanu 10[dm] = 10 * 1[m] A je to také správně, protože 10=10*1.

Vaše dtex=g/10*km je špatně. Pokud už chcete použít tento tvar, měl by být

• 1 dtex = 1 g / 10 km

mezi desítkou a km nesmí být násobení. Možná právě to násobení mě zmátlo. Protože to značí, že používáte druhý z výše uvedených tvarů, zatímco Vy jste chtěl asi použít první. Zkusím to tedy v článku změnit, už mi je snad jasné, co jste chtěl sdělit. Klidně jeden ze dvou vzorců promažte. --Postrach 14. 3. 2011, 10:09 (UTC)