Diskuse:Tepelný stroj

Mezi tepelné stroje patří i všechny typy kompresorů **--MiroslavJosef 12:25, 12. 2. 2008 (UTC)

Dovoluji si upozornit že termín tepelný stroj převádějící teplo na mechanickou energii je v případě parního stroje krajně zavádějící. Parní stroj nepotřebuje ke svému chodu tepelnou energii ale TLAK, takže termodynamické zákony s ním přímo nesouvisí. Termodynamické zákony platí leda tak pro kotel ze kterého teplem získaný TLAK používáme pro pohyb pístu nebo turbíny. Parní stroj vám pojede i na stlačený vzduch a patří tak mezi tlakové převodníky které s termodynamikou nemají nic společného. To že dokážeme snadno získávat TLAK tepelným rozpínání ohřívané vody je pravda a výhoda tohoto dostupného řešení převodu TEPLO - TLAK spočívá v tom, že zdrojem tepla mohou být obnovitelné zdroje jako je dřeva podobně. tricodedolphine9 (prosím zamyslete se nad tím nakolik jsou vámi uváděné informace relevantní)

To není (skoro nikdy) pravda. V parních strojích probíhá adiabatická expanze páry. Neboli přeměna tlaku a tepla na mechanickou práci. To, co píšete, by platilo jen pro plnotlaké stroje, které byly už před více než 150 lety nahrazovány výrazně účinnějšími expanzními stroji. --Postrach 23. 6. 2011, 18:01 (UTC)

Děkuji za vysvětlení, ale všechny tzv. motory pracující s převodem změny objemu vnitřního prostoru válců, by měly být v obecné rovině považovány za mechanický převodník tlaku na mechanickou energii s výstupem kde jde tuto energii odebírat, ať již jsou doprovodné jevy u páry jako adiabatická expanze a podobně. Pokud mi dokážete sdělit kolik času potřebuje pára uvnitř válce na adiabatickou expanzi, tak vám pak asi odpovím že v našich vysokoobrátkových strojích k ní ani nestačí dojít, protože vlhká pára má určité mechanické vlastnosti které nedovolují opírat chod našich strojů o podobné jevy. Nízkotlaké vysokoobrátkové stroje jsou konstruovány právě za účelem práce s nízkým tlakem a výkon je "doháněn" otáčkami. Z toho plyne že jde o stroje s jinými vlastnostmi než pomaloběžné parní stroje ať již jakkoli zajímavého řešení či kaskádování za účelem maximálního vytěžení energie i ze zbytkové páry. Naše stroje mohou točit klidně 5.000otáček/min i vyšší a pára skrz ně proletí jako rozdíl tlaku vůči okolnímu prostředí. Z toho je zřejmé že je nelze do důsledku srovnávat se stroji zastaralých konstrukcí, i když jsou fascinující a pro účel za kterým byly navržen jistě přiměřeně účinné. Jako další krok je použití rezonátorů u jednočinných aplikací které mají vliv na výkon a spotřebu, vratný chod pístu pracuje s rezonátorem a právě probíhá výzkum jak tohoto jevu posilujícího efektivitu a chování stroje nejlépe využít. Nechci vás děsit ale osobně jsem v rámci konstruování a inovací došel mimo hranice běžných parních strojů, abych se zbavil problémů s písty a mechanických převodů na generátory či alternátory. Poslední co jsem vymyslel je převodník tlak-elektrický proud, a záměrně neuvádím parní, protože chodí na jakýkoli dostupný tlak ať již páru nebo stlačený vzduch. Tím vymyslel nemíní jen nějakou představu či asociaci ale plně funkční měnič navržený tak aby se lidé nemuseli bát rotujících setrvačníků a stačila jim 1 atmosféra z běžného papiňáku. To ale v tomhle státě nenechám ani neodevzdám, opět by mne jen okradli. Když nakrmíte benzínový nebo naftový motor (samozřejmě by se musela upravit hlava) tlakem vzduchu odpovídajícího tlaku expanze výbuchu původního média, dostanete srovnatelný výkon a žádné TEPELNÉ DĚJE SE NEODEHRÁVAJÍ, nejspíš se průtokem tak velkého množství stlačeného vzduchu bude pouze ochlazovat až po vznik vnější námrazy. U kompresorů pak jediné teplo vzniká při kompresi - stlačování vzduchu v kombinaci s mechanickým třením pístu, to co stlačujeme se ohřívá, to co expanduje ochlazuje. Osobně si nebudu v hlavě dělat nepořádek a mechanické převodníky tlaku nebudu považovat za tepelné stroje. Pak by, jak je v úvodu uvedeno že kompresory patří mezi Tepelné stroje, musely mezi Tepelné stroje přirozeně patřit také expandery, reproduktory a kdeco co se hýbe a trochu mění teplotu. Třeba člověk při sportování. Stejně tak by musel být kůň tepelným strojem, protože je schopen vyvíjet tlak na oj kterou táhne žebřiňák, takže výraz tepelné stroje pro mne má hodnotu asi jako shrnutí louky s mnoha druhy rostlin jako MNOHO STÉBEL, což rozmanitost louky nijak nevystihuje, je to spíš smutně bezduché a bez sebemenší známky kvality obsahu. Přesto děkuji za snahu a jdu se věnovat smysluplnějším věcem než informačnímu chaosu a problematice terminologií a pojmenovávání mnoha věcí jedním slovem.

              TRICode dolphine 9  ...   tricodedolphine9@gmail.com

Ještě bych se rád zeptal pana -MiroslavaJosefa- jestli patří elektromotory mezi tepelné stroje, protože při svém chodu generují teplo jak třením tak hlavně při zátěži.??? U kompresoru ba pak muselo být uváděno soustava tepelných strojů (v případě pohánění kompresoru elektromotorem který je při pohánění pístu kompresoru značně zatěžován a stává se tak zároveň generátorem tepla). Děkuji za případné osvětlení této problematiky.

Upozorňuji, že diskusní stránka k článku není chat, ani reklamní prostor, ani prostor pro zveřejnění vlastních názorů nebo výzkumu. Pokud máte své označení podloženo věrohodnými zdroji (odbornými publikacemi), přidejte jej do článku včetně odkazu na ty zdroje. Pokud ne, tak nemá smysl o tom diskutovat.

Jinak: pod příspěvky v diskusi se podepisujte čtyřmi vlnovkami (nebo tlačítkem s modrou tužkou nad editačním oknem) --Postrach 23. 6. 2011, 21:51 (UTC)

Absolutní nula

Ze zjednodušeného vzorce vyplývá, že kdyby měla být účinnost stroje rovna 1 (resp. 100 %), musel by mít chladič teplotu absolutní nuly (T₁ = 0 K). Absolutní nula je však nedosažitelná (viz třetí termodynamický zákon).

Komentář: K absolutní nule se fyzikové již významně přiblížili, takže se obnažuje jiný problém. Článek směšuje fyziku s technickou praxí. Pro tu není přiblížení k absolutní nule nic platné, protože máme technicko-ekonomický problém, chybí rezervoár látky s takhle nízkou teplotou. Látku bychom museli chladit nějakým jiným tepelným strojem, pracujícím rovněž s jakousi účinností - což nemá smysl. --109.80.233.174 26. 6. 2011, 09:05 (UTC)

O tom, že se fyzikové při experimentech přiblížili k nule není pochyb, ale obnažuje se tu spíše vaše nesoudnost a nepochopení obsahu článku, ostatně jako jinde. --W.Rebel 2. 7. 2011, 12:41 (UTC)

Prosím pěkně, pokud se dnes necítíte dobře a nedaří se vám připojit nějaké argumenty, raději needitujte. Pro ostatní editory je velmi obtížné najít v tom nějaký smysl. Děkuji. 109.80.233.174 2. 7. 2011, 12:45 (UTC)