Diskuse:Svobodný software

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

A ostatní licence?[editovat zdroj]

Zcela mi tu chybí zmínka o ostatních licencích svobodného software kterými jsou v podstatě všechny licence kompatibilní s GNU GPL. Jako takový je článek poměrně POV. --Martin Kozák 06:13, 19. 10. 2006 (UTC)

gpl-compatible licenses[editovat zdroj]

neco jsem pridal, myslim ze jde o dostacujici zminku. -- [exa]

svobodný software[editovat zdroj]

Za svobodný software považuji takový software, který je poskytnut dalším uživatelům i programátorům tak, aby se mohli sami rozhodnout, zda své užívání nebo modifikace hodlají dělat zadarmo nebo za peníze. Software, který nutí programátory modifikovat či uživatele užívat software zadarmo, nepovažuji za svobodný. -- Čeněk Svoboda

  1. Váš názor na to, jaký software je svobodný, je tu bezpředmětný. Články ve Wikipedii nejsou o tom, jaký má nějaký wikipedista na něco názor, a diskusní stránky Wikipedie slouží výhradně k diskusi o vylepšování článku, ne k výměnám názorů o tématu článku.
  2. V definici svobodného softwaru (ani v diskutovaném článku) nikde není, že nutí programátory modifikovat nebo uživatele užívat zdarma. Naopak, definice svobodného softwaru (i diskutovaný článek) výslovně říká, že jej lze šířit i vytvářet za úplatu. Navíc nejznámější svobodný software vytvářejí a modifikují z větší části týmy profesionálních vývojářů, kteří jsou za to placeni. Pletete si svobodný software a freeware. –J. M. 20. 8. 2010, 20:02 (UTC)
Nevylučuji, že tahle editace diskuze zavání chybou, jen se snažím nějak přesněji si termíny představit. Dopustil jsem se určité výměny názorů na téma copyleft. Poptávám tu spíš partikulární názory licenčního typu na určitá díla, která jsem se rozhodl stáhnout z důvodu přibližně nulové výhodnosti z veřejně dostupného internetu a na díla, která jsem zatím do veřejně dostupného internetu vlastní vůlí neumístil. No a pak by mě zajímalo, jestli klíčové slovo "Svobodný software" zcela odpovídá "Free software" nebo "freeware"? Nebo se slovo "free" nedá se svobodným softwarem vůbec spojovat? Dál by mě zajímalo, jestli za to mohou také být placeni individuální autoři (a ne týmy). -- Čeněk Svoboda
„Svobodný software“ je oficiální český překlad anglického termínu „Free Software“, jehož definice je uvedena v úvodu článku (čtyři body), podrobněji pak je to rozepsáno na stránkách Free Software Foundation (odkaz je rovněž v článku). Svobodný software nemá nic společného s freeware, který je přesným opakem svobodného softwaru (freeware je proprietární software, který musí být k dispozici zdarma, svobodný software není proprietární a nemusí být k dispozici zdarma). Slovo „free“ má v angličtině dva hlavní možné významy: svobodný (volný), nebo zdarma. U freeware je míněn druhý význam („software zdarma“), u svobodného softwaru ten první (definice Free Software výslovně píše, že je míněn význam „free speech“, tedy „svoboda projevu“, nikoli „free beer“, tedy „pivo zdarma“ –„‚Free software‘ is a matter of liberty, not price“, „‚Free software‘ se vztahuje ke svobodě, ne k ceně“).
Jinak další diskuse ohledně názorů na různé typy licencí a jejich vhodnosti pro vás a vaše díla bych prosil směřovat na jiný server – Wikipedie není diskusní fórum nebo poradna, veškeré diskuse u článků se mají týkat možných úprav a zlepšení článků, to je jediný účel, ke kterému jsou určeny diskusní stránky u článků. –J. M. 20. 8. 2010, 22:41 (UTC)
Ještě co se týče poslední otázky – placen může být kdo chce. Placen je zpravidla vývojář, který dané dílo vytváří a upravuje, a platí mu za to firma, která jej k zaměstnává. Velké projekty svobodného softwaru jako např. Linux, OpenOffice.org apod. z velké části vytvářejí zaměstnanci velkých softwarových a hardwarových firem. Jakmile je pak takové dílo zveřejněno, musí být zveřejněno se zdrojovým kódem, pokud má být považováno za svobodný software. Tento zdrojový kód pak může kdokoli zkompilovat, používat, upravovat a dále šířit upravované verze. Není ani podmínkou, že tyto upravované verze musejí být šířeny jako svobodný software. To by zase bylo pletení si svobodného software a licence GPL, která je pouze nejznámější svobodnou softwarovou licencí, nikoli však jedinou. Svobodný software je typ softwaru, nadmnožina různých licencí, nikoli jedna konkrétní licence. Např. licence typu BSD je rovněž licence svobodného softwaru, ale zdrojové kódy pod touto licencí si klidně může vzít kdokoli, upravit a upravenou verzi vydávat jako uzavřený, proprietární software, ať už zdarma nebo placený. –J. M. 20. 8. 2010, 22:57 (UTC)
Tak moment. GNU GPL je podle mých informací projekt, o kterém se hovoří v souvislosti s copyleftem. Kolegové svými editacemi v blízkosti článku o copyleftu patrně naznali, že základním definičním prvkem copyleftu je virálnost licence, tedy pokud bych to pochopil podle článku o copyleftu a podle Vaší odpovědi, u GNU GPL projektu dochází k nucení k releasování odvozené práce pod GNU GPL (tou virálností GNU GPL licence) a tedy se práce s GNU GPL v rozporu s vaším tvrzením ("GNU GPL je nejznámější svobodnou softwarovou licencí") nedají brát jako práce z oblasti svobodného software, neboť autorovi odvozené práce není dána příležitost prohlásit odvozený software softwarem proprietálním. GNU GPL podle této argumentace tedy není svobodný software, ale software, jehož autoři se sice možná svobodně rozhodli fungovat pod pravidly GNU GPL, ale pravidla GNU GPL nejsou (podle článku Copyleft) pravidla pro svobodný software, ale pro software copyleftový, copyleftovaný nebo jak ještě jinak by se to dalo říct. Příznám se, že moje zmatení s časem roste, a to zejména z množinových vztahů, do kterých spadají jednotlivé termíny, které tu řešíme. -- Čeněk Svoboda
Svobodný software je termín, který je oficiálně, závazně definován čtyřmi body:
  1. Svoboda používat program za jakýmkoliv účelem
  2. Svoboda studovat, jak program pracuje a možnost přizpůsobit ho svým potřebám
  3. Svoboda redistribuovat kopie programu
  4. Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení
Software, který vyhovuje těmto podmínkám, může být označován jako svobodný software. Cokoli, co odporuje jakékoli z těchto podmínek, není svobodný software. Definice svobodného softwaru je tedy základní, obecný rámec, v němž se pak jednotlivé konkrétní softwarové licence pohybují. Konkrétní softwarová licence si kromě těchto čtyř základních podmínek může stanovovat další, specifické podmínky. Jediným nutným předpokladem k tomu, aby to byly stále licence svobodného softwaru, je to, aby žádná z těch dalších podmínek neodporovala těm čtyřem základním svobodám.
Čili například ta GNU GPL si k tomu povinnému základu přidává princip copyleftu, tedy to, že upravený program musí být dále šířen jako svobodný software. To je ta virálnost. Free Software Foundation to zdůvodňuje zachováním svobody. Jsou jiné svobodné licence, které toto nevyžadují. Nicméně, jak už bylo řečeno, copyleft ani žádná další přidaná specifika GNU GPL nejsou nijak v rozporu se základní definicí svobodného softwaru. Software vydaný pod copyleftovou licencí jako GPL je stále možno používat za jakýmkoli učelem, studovat jej, přizpůsobovat, upravovat a dále šířit tyto upravované verze. Definice svobodného softwaru nijak nespecifikuje za jakých podmínek musejí být vydávána odvozená díla, tedy jak se smí nebo nesmí s odvozenými díly zacházet.
Copyleft je podmínka, která zaručuje, že i upravené verze budou svobodné (tedy pokud nedojde k porušení podmínek licence, což se někdy děje). Copyleft je tedy pouze konkrétní specifikace distribučních podmínek copyrightovaného díla, využití copyrightu, autorského práva, v praxi v podobě licenčního ujednájní. Licenční smlouvou autor díla poskytuje práva k užívání díla za podmínek, které si stanoví. Tak jako např. proprietární software je chráněn copyrightem, který využívá k tomu, aby v licenčním ujednání výslovně zakázal tvorbu a šíření odvozených děl, copyleftový software je chráněn copyrightem, který využívá k tomu, že v licenčním ujednání povoluje tvorbu a šíření odvozených děl za podmínky, že budou odvozená díla též svobodná. –J. M. 21. 8. 2010, 08:08 (UTC)
Jinak k té virálnosti GPL bych ještě dodal, že se vztahuje na díla zveřejněná. Pokud někdo veřejně vydá program vzniklý upravou jiného GPL programu, pak musí na požádání dodat i zdrojový kód (může to vyřešit tím, že zdrojový kód rovnou zveřejní i bez požádání, což je běžná praxe, ale není to nutné). Ovšem pokud autor odvozené dílo nezveřejní a nechá si jej pro sebe (např. firma si upraví GPL software a používá jej výhradně interně pro své účely), pak svoji upravenou verzi ani zdrojové kódy k ní nikomu poskytovat nemusí a z jeho pohledu má tedy jeho odvozenina vlastnosti uzavřeného softwaru. –J. M. 21. 8. 2010, 08:28 (UTC)
Velice děkuji za velice užitečné vysvětlení. -- Čeněk Svoboda

FatRat[editovat zdroj]

Please help to create article in Czech language. I just have created English article -- en:FatRat, but I don't know Czech and can't translate it. Also in English article are some links to sources in Czech. Thanks. Inc ru 14. 1. 2012, 08:21 (UTC)