Diskuse:Svarožic

Nepouštějme se u jiného boha do kategorických prohlášení, která nejsou všeobecně přijímána jako fakt, ve starobulharské litaratuře je zmiňován Svarog ve funkci božského kováře, nikoli jako nejvyšší bůh. V lavretěnském letopise je za hlavního boha zcela evidentně považován Perun. Ve slově o pluku Igorově se hovoří o Chorsovi, což je pravděpodobně slovany asimilovany íránský bůh a svým způsobem možná i jiné jméno Svarožiče, pak je ovšem problém ve starších rukopisech, které více než jasně hovoří o Chorsovi a Dažbogovi. Lavretěnský rukopis hovoří nejasně, ale řadí ho řekněme na druhé místo panteonu právě spolu s Chorsem, pokud nejde o jednoho boha je možné, že splynuly teprve po napsání tohoto rukopisu (cca 980). Ve slově o pluku Igorově se již zdá, že mohlo jít o jednoho boha.

Jan z Malaly, taktéž Svaroga považuje za božského kováře a nikoli za nejvyššího boha. Také u Ottona se ve fci nejvyššího boha nesetkáváme se Svarogem, ale Triglavem, který byl v této oblasti víceméně asi hlavním bohem.

Nevim z čeho se vychází v předpokladech, že matkou Svarožiče by měla být Mokoš, ale pokud její kult sledujeme, tak se to nezdá být příliš pravděpodobné. Samozřejmě, že hlavní zprávy o kultu Mokoše jsou z 18. a 19. století, kdy měla zcela jinou funkci než v původní slovanské démonologii. Presto lze tvrdit, ze Mokos je matka Stiborga, IMHO nic nenasvědčuje tomu, ze Stiborg a Svarožic byli nějak příbuzní či dokonce bratři přes matku. Nelze to samozřejmě vyloučit, někteří badatelé tvrdí (pokud to dobře chápu), že Stiborg nebyl syn Mokoše, pak by M. byla bezdětná??!!

Sloučení Radegasta a Svarožiče mi přijde velmi odvážné a IMHO i nepodložené, neboť na některých místech je zmiňováno, že každý z těchto bohů měl svou svatyni. Každopádně se nejedná o poydější variantu, neboť doklady o nich pochází ze stejné doby a to nejen ty poydejší, ale rozpětí mezi Epištolou Bruna z Querfurtu a Gesta Hammaburgensium ecclesiae pontificum nebude vetsi než 50 let, to na takto převratný vývoj je skutečně málo.

Ohnivý kůň, nevím kde se to vzalo, ale pro slovanská sluneční božstva je typický bílý kůň, což koresponduje i s Masaudím. Pokud by se projevili nejake vlivy byzancie, nebyly na tohoto bha tak vyznamne, aby to slo povazovat za obecne prijimany fakt.

To jak hovoříte o Ratarech naznačuje, že myslíte Epištolu Bruna z Querfurtu z roku 1008, zde se však hovoří o Zuarasici, což nepochybně byl Svarožič.

Ohledně ztotožnění z dáblem se domnívám, že se jedná od někud vytaženou narážku na Knytlingasagu (13. stol.), ale pak se nejedná o tohoto boha, ale o Černoboga. Nerad bych debatu komplikoval Černobogem, ale tento bůh je pouze, vědecko-křesťanská teorie, mající dokázat dualismus slovanského náboženství, opak Běloboga, ale ani to není považováno za fakt a řekl bych (možná se pletu), že většinový postoj k Černobogovi je, že je to pouze neplatná teorie.

Ohnivé kolo - nespojujete tohoto boha s Jarilou?

Dřevěnou svatyně měl tehdy kdejaky buh, ale to o cem se hovori zde je nepochybne Svatovínova svatyně. Uznávám, že slované měly počet slunečních bohů, skutečně vysoký a systém je nejasný a komplikovaný, přesto se snažme neslučovat bohy, jak se často děje na některých Internetových strankách, naopak v takto málo známěm a roztříštěném náboženství je IMHO lépe nezveřejňovat inf., které platily pouze lokálně, nebo to opravdu pečlivě zdůraznit, protože jinak se v tom utopíme. Vrba 09:39, 26. 6. 2006 (UTC)