Diskuse:Supernova

Poznámečky píšu do diskuse, protože se necítím dost odborníkem.

1. Na konci posledního odstavce o Ia by to chtělo zjistit, jak přesně vzdálená ta supernova byla.
2. Mám zato, že jednotný tvar světelné křivky není až takovou záhadou vzhledem k tomu, proč supernovy typu Ia vybuchují. Všechny mají v okamžiku exploze stejnou hmotnost těsně nad Chandrasekharovou mezí a aspoň přibližně stejné složení odpovídající menší vyhořelé hvězdě - bílému trpaslíkovi.
3. Mělo by být zmíněno, že standardní svíčky v podobě supernov Ia jsou prakticky jediným nástrojem umožňujícím měření velkých intergalaktických vzdáleností. Statistickým srovnáním těchto vzdáleností vůči dopplerovskému posuvu spektra se získá závislost rychlosti vzdalování galaxií na vzdálenosti, z čehož se pak dělají ty soudy o zrychlující expanzi vesmíru apod. V textu tohle trošku zapadá.
4. K těm gama zábleskům v odstavci o Ib, Ic: Dnes víme, že mnohé záblesky gama jsou dílem extrémních magnetických polí magnetarů (vizte například [1]) a kdo ví, čeho ještě. Text článku působí, jako že tohle dělají jen supernovy. (Možná vychází z trochu starších informací.)
5. Text o supernovách II je zajímavý, ale jednak má podle mě přiliš široký záběr, není jen o supernovách typu II, a na druhou stranu stejně nevysvětluje možné způsoby hvězdné smrti způsobem vyčerpávajícím a přehledným. Časem bude asi vhodné přesunout části do zvláštního článku, který bude kategorizovat hvězdné mrtvoly. Dobrým zdrojem bude přednáška Petra Kulhánka [2] až bude v Audiovizuálním centru [3] video ke stažení.
6. Pokud vím, z teorie vyplývá, že mezi mrtvolami typu neutronová hvězda a černými dírami by mělo existovat ještě jedno stabilní řešení tzv. kvarková hvězda, v níž jsou i neutrony rozdrcené na kvarky. Kvarky jsou opět fermiony a díky Pauliho vylučovacímu principu by měly být schopné vyrovnat gravitační tlak vytvořením degenerovaného plynu podobně jako elektrony v případě bílých trpaslíků a neutrony v neutronových hvězdách. Existence kvarkových hvězd ale zatím nebyla dostatečně podložena pozorováním.
7. Moc nevím, co znamenají poznámky o tom, že nerozumíme silné interakci. To by chtělo nějak zdůvodnit, podle mě toho o ní víme celkem dost. [4]

--Egg ✉ 19:23, 22. 10. 2005 (UTC)

Teď mě napadlo, jak to je asi myšleno s tou silnou interakcí. Vtip je v tom, že gluon jako zprostředkující částice silné interakce kupodivu zároveň nese náboj této interakce (barevný náboj). Z toho plyne, že gluony interagují i mezi sebou, v tenzoru pole je proto nekomutující nelineární člen a je mnohem obtížnější s tím něco skutečného počítat. Tyhle potíže nenastávají se elektromagnetickou ani slabou interakcí. --Egg ✉ 21:50, 22. 10. 2005 (UTC)

Díky za podnětné připomínky, zkusím reagovat

• ad 1) typoval bych, že šlo o supernovu zmíněnou např. v http://www.astro.cz/clanek/539
• ad 2,3,4) námitky zní logicky, úprava by neměla být složitá
• ad 5) ano, text je poněkud nepřehledný. Obávám se ale, že já bych překopání nezvládl. Máte-li chuť, jistě to článku prospěje.
• ad 6) ano a rovněž hypotetická hyperonová hvězda, jejíž neutronový plyn je dále degenerován a neutrony jsou vybuzeny do stavu hyperonů.
• ad 7 a další poznámka) dobře, předělám to na poznámku, že modelování silné interakce je podstatně složitější než slabé.

--Beren 22:15, 22. 10. 2005 (UTC)

Něco od profesora Petra Kulhánka: „Hyperony jsou částice obsahující s kvarky. Neutrony mají ddu. Jde tedy jen o to, že se k nim přimísí další kvark. Nejde o úplně jiné stabilní řešení. Pořád je to na baryonech. Už v nitru neutronové hvězdy jsou hyperony a jádro drží proti gravitaci hyperony. Spíš je nešťastně zvolený název neutronové hvězdy. Mělo by to být hvězdy baryonové. Kvarková hvězda je ale už něco diametrálně odlišného.“ --Egg ✉ 06:38, 24. 10. 2005 (UTC)