Diskuse:Metody spojování kolejnic

W.Rebel: Měl byste ve vlastním zájmu odstranit 1. odkaz v pořadí (materiál VŠB), neboť ten Vás usvědčuje z omylu ve Vámi používané terminologii. --PetrS. 8. 4. 2010, 07:43 (UTC)

Text ze zdroje:

Kolejnicové pásy se vytvářejí spojením (nikoliv stykováním) jednotlivých kolejnic pomocí spojek nebo svařením. Podle druhu užitých podpor k upevnění kolejnic se rozeznává:...

Styk je místo, kde jsou kolejnice přiloženy k sobě, tedy takto navazující profily musí být průjezdné ... Kolejnicový styk musí umožnit spojení (nikoliv stykování) dvou kolejnic tak, aby byla zaručena plynulost projížděné hrany kolejnic.

Já vím, je to složité ... --W.Rebel 8. 4. 2010, 16:53 (UTC)

Myslím si, že to víte špatně. Není to složité. Pokud by se článek jmenoval "spojování kolejnic" nebo "spojení kolejnic", byl by zdrojem název doložen. Stejně, jako je tím zdrojem doložen "kolejnicový styk". Kolejnicový spoj však doložen není.

Navíc si na rozdíl od PetrS nemyslím, že by se ten zdroj měl mazat. Článek by se prosté měl sjednotit do existujícího "Kolejnicový styk" a to i se zdroji. --Postrach 8. 4. 2010, 17:56 (UTC)

To je docela subjektivní názor, je uvedeno více zdrojů, kde se hovoří o spoji. Jestliže je zpracován podle uvedených zdrojů je regulérně podložen včetně názvu. Pak záleží na nezaujatém úhlu pohledu. --W.Rebel 8. 4. 2010, 18:53 (UTC)

To, že má nějaká věc dva názvy, ještě neznamená, že o tomtéž musí být dva různé články. --Cmelak770 8. 4. 2010, 19:31 (UTC)

Citace ze zdroje (1) - železniční stavitelství:

Železniční svršek se zřizuje jako bezstyková kolej s vevařenými výhybkami nebo jako stykovaná kolej se stykovanými výhybkami. Pro zřízení stykované koleje se používají kolejnicové pásy základní délky 25 m, mezi konci vzájemně stykovaných kolejnic se ponechává taková dilatační spára, aby při největší délkové změně kolejnic za nejvyšších teplot nevznikaly na stycích nebezpečné tlaky. Kolejnicový styk musí umožnit spojení dvou kolejnic tak, aby byla zaručena plynulost pojíždě ových spojek, které zajišťují únosnost kolejnicového styku. Na tratích elektrizovaných a na tratích s automatickým zabezpečovacím zařízením musí kolejnicový styk zaručit i spolehlivou elektrickou vodivost mezi oběma stykovanými kolejnicemi. Šířka dilatační spáry závisí na délce spojovaných kolejnic a jejich teplotě. Největší šířka dilatační spáry v normálně stykované koleji je 20 mm.

Kolejnicové styky ve stykované koleji se zásadně umísťují vstřícně s dovolenou odchylkou vstřícnosti ± 10 mm při novostavbě a rekonstrukci koleje. Za provozu se povoluje nevstřícnost ± 25 mm.

Podle konstrukce styku rozeznáváme tři základní typy:

• podporované (viz obr. 4.24c) — oba konce kolejnic jsou upevněny na společné podkladnici uložené na společném pražci. Tato konstrukce se používala u starších soustav a neosvědčila se.

• s můstkovou deskou (viz obr. 4.2b) s dvojčitými dřevěnými pražci.

• převislé (viz obr. 4.24a) styčné podpory jsou od sebe vzdáleny 400 — 600 mm,konce kolejnic jsou na nich uloženy buďto na každém pražci na samostatné podkladnici nebo jsou uloženy na můstkové desce uložené na obě podpory.

Tolik k terminologii --PetrS. 25. 4. 2010, 06:52 (UTC)

Jenom doplněný významu ... Styk je ta plocha, kterou jsou kolejnice k sobě přiloženy, Spoj je konstrukční řešení tak, aby ty kolejnice vzájemně držely v potřebné poloze. --W.Rebel 25. 4. 2010, 07:00 (UTC)

Tvrzení, že styk je jen plocha, je v přímém rozporu s terminologií výše citovaného zdroje. To snad musí být jasné každému.--PetrS. 25. 4. 2010, 15:27 (UTC)

Zamčeno na týden

Prosím pochopte, že shrnutí editace není příliš vhodné komunikační médium. --Wespecz 25. 7. 2010, 20:48 (UTC)

Názvosloví

Přenesená citace z diskuse Průjezdu obloukem:

Předpis ČD S3 Železniční svršek, část jedenáctá - Uspořádání stykované a bezstykové koleje:

Kapitola III. - Kolejnicové styky

23. Kolejnicový styk musí umožnit spojení dvou kolejnic tak, aby bylo zaručeno dokonalé spojení kolejnic a spojek, plynulost pojížděné hrany kolejnic a dostatečná únosnost kolejnicového pásu

24. Konstrukce kolejnicových styků vyjma lepených izolovaných styků a ambulantních lepených izolovaných styků musí umožnit potřebnou dilataci kolejnic

(....)

26. Kolejnicové styky se zpravidla zřizují jako vstřícné. (....)

27. Konstrukce podporovaného styku na dřevěných pražcích ...

28. Při novostavbách a rekonstrukcích koleje se použije konstrukce převislých styků....

Tolik k terminologii železničního svršku.

Bohužel někteří jedinci se snaží prosadit terminologii vlastní nebo podloženou ze zdrojů více vzdálených oboru konstrukce drah. Nebo v nich snad slovo styk vyvolává nějaký mindrák? --PetrS. 25. 7. 2010, 21:06 (UTC)

Kolejnice se stýkají polochou řezu přiloženou k sobě a teprve celek tvoří spoj, jinak by to jaksi nedrželo pohromadě ale to už tu bylo vysvětlováno mnohokrát a stejně tak je to myšleno v literatuře, kterou tak rád citujete. --W.Rebel 25. 7. 2010, 21:26 (UTC)

Konstrukce mechanického spojení dvou kolejnic se celá nazývá kolejnicový styk. Čili ty dva konce kolejnic, šrouby, plančny, matky, podložky, v některých případech i podkladnice (podložené styky). To celé sešroubované se nazývá kolejnicový styk. Prostudujte si literaturu z oboru železničního stavitelství a neprezentujte tady svoje domněnky a výklady. --PetrS. 25. 7. 2010, 22:48 (UTC)

Teď jsem to psal v diskusi u průjezdu obloukem, pro ostatní zřejmě platí zákaz editace, kde edituje PetrS., ty články ale opravdu nejsou Vaše a ani nemusíte mít pravdu. --Milan.P 26. 7. 2010, 14:39 (UTC)

Doporučuji využívat možnosti při promluvách něco sdělit. Šetří to práci a čas a diskuse pak také lépe vypadá. --Uacs495 26. 7. 2010, 17:58 (UTC)

Snažil jsem se. Ale dvočata se rozhodli všechno ignorovat. Pak je zbytečné psát víc. --Milan.P 29. 7. 2010, 12:53 (UTC)

Nu, zase nic. --Uacs495 29. 7. 2010, 14:09 (UTC)

Rozdělení článku

Znovu navrhuji rozdělení tohoto článku z důvodu existence samostatných článků Kolejnicový styk, Bezstyková kolej a Dilatační zařízení (železnice). Obsah tohoto článku se prakticky shoduje s uvedenými třemi články, které jsou lépe navázány i na cizojazyčné wikipedie. Tento článek by mohl zůstat víceméně ve formě rozcestníku, pokud ovšem by nestačily odkazy na spojování kolejnic v článcích Kolej a Kolejnice.--PetrS. 2. 8. 2010, 13:28 (UTC)

Nutno podotknout, že vkladatel šablony o rozdělení zapoměl na články Průjezd obloukem, Anatole Mallet, Hydraulický přenos výkonu a jiné jeho zdařilé příspěvky, ve kterých PetrS. naopak podporuje metodu "All In One", tedy články, kde smíchává různý typ informací do jednoho článku. Na rozdíl od jeho článků, je tento článek přehledný, srozumitelný a hovoží o jednom tématu. --W.Rebel 3. 8. 2010, 06:48 (UTC)