Diskuse:Larmorova rotace

WP:Q

Vypadá to na zajímavý článek, byť to jako analfabet v oblasti fyziky nedocením. Můžu tedy připomínkovat po formální stránce. Nu a z tohoto pohledu na článek mne napadá zásadní otázka, aniž bych ho četl: „Kde jsou citace?“ --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 15:14 (UTC)

Citace zjevně nejsou, psal jsem z hlavy, co vím z nejrůznějších přednášek. Jediné co by v tuto chvíli šlo přímo přiřadit, je Aldebaran bulletin Martina Žáčka o tom Jupiteru. Jsou to obecné znalosti, které jde ozdrojovat nějakými učebnicemi elektromagnetismu nebo fyziky plazmatu, částečně je to i středoškolská látka. Když se toho někdo ujme, budu rád. --egg 5. 4. 2010, 16:19 (UTC)

Tak to je potom dost relativní co je to vlastně obecná znalost. Určitě netřeba citovat každou maličkost, ale vem příklad na takové větě „V magnetosféře Jupiteru vyzařují rotující elektrony typické rádiové vlny snadno zachytitelné přijímačem na Zemi.“--Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 17:37 (UTC)

Vždyť říkám, že zrovna tahle věta má jasný zdroj dole uvedený. --egg 5. 4. 2010, 20:14 (UTC)

No to je nakrásně možné, ale přece když napíšu článek řekněme o pražské defenestraci, tak asi taky nikoho neuspokojím tím, že pod něj naházím X titulů monografií a eo. To chce mít odcitováno přímo. --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 4. 2010, 22:58 (UTC)

Článek vypadá lepší než jeho interwikoví bratříčci. Souhlasím ale s Ladislavem, také třeba historie objevu toho jevu by zasloužila přesnou řádkovou citaci. Navíc bych doporučil zvážit, zda o té Larmorově precesi nenapsat v tomto článku, pokud je to příbuzný jev, a tím ho učinit delším; precese by pak mohla být redirect. Totéž se týká synchrotronového záření - pokud ty částice září, tak by bylo na místě zde hned napsat jak a proč září a zda to nějak ovlivní pohyb těch částic. Další věc je popsat podrobněji ten objev - kdy a kde to Larmor publikoval. Ať se Vám to daří,--Ioannes Pragensis 6. 4. 2010, 21:15 (UTC)

Také souhlasím s Ladislavem. Jako čtenář spolehlivost hesla do velké míry posuzuji podle zdrojů. Bez řádkových citací ale není poznat, jak velká část hesla je psána podle těchto zdrojů a jak velká část je psána "z hlavy". Navíc psaní "z hlavy" se trochu blíží vlastnímu výzkumu, základní požadavek Wikipedie je, že vše má vycházet ze zdrojů, a nikoliv z něčí hlavy. A pokud se to do té hlavy dostalo z nějakých konkrétních zdrojů, je tyto zdroje nutné uvést. Jan.Kamenicek 6. 4. 2010, 21:40 (UTC)

Připomínky, které beru, píšu na TODO list. Teď s čím nesouhlasím:

• Larmorova precese je jiný jev. V magnetickém poli tam není elektricky nabitá částice ale magnetický dipól. Sloučení by vedlo jen ke zmatení pojmů.
• Záření také bude mít vlastní heslo. Ale ano, pár podrobností by tu být mělo.
• Psaní školních znalostí z hlavy není vlastní výzkum, to je chybné použití pojmu. Ale samozřejmě není problém najít k tomu nějaké publikace a vyrobit citace, aby si čtenář mohl info ověřit a doplnit.

--egg 7. 4. 2010, 11:00 (UTC)

Neřekl jsem, že to je vlastní výzkum. Ale děkuji, za ochotu citace doplnit. Jan.Kamenicek 8. 4. 2010, 08:27 (UTC)

Jestli ta Larmorova precese je jiný jev, tak mít samostatný článek musí. Ale podle toho, jak ji popisujete, tak je to asi jev podobný, čili by bylo na místě ji větou nebo odstavečkem zmínit a vysvětlit podstatu rozdílu mezi precesí a rotací. Ten článek rozhodně není nadměrně dlouhý, takže není potřeba úzkostlivě šetřit místem.--Ioannes Pragensis 8. 4. 2010, 08:59 (UTC)

Precese

Pro představu, precese znamená zhruba to, že částice s dipólovým momentem se v magnetickém poli „kýve“ kolem své vlastní osy jako káča. (Skutečnost je trochu složitější, je to kvantový objekt.) Přitom se ale nehne z místa, na rozdíl od částice, která obíhá po nějaké křivce. Rozmyslím si, jestli a jak se hodí o tom psát sem. Nerad bych, aby si to lidi spojovali a pletli. --egg 8. 4. 2010, 11:49 (UTC)

Právě proto, aby si to nepletli, by bylo možná dobré rozdíl vysvětlit a třeba naznačit, čím je způsoben. Nemyslím, že by se zde mělo jít do podrobností (ty patří do článku o L. precesi), ale spíš ukázat v čem je rozdíl v povaze obou jevů. Hezký den,--Ioannes Pragensis 8. 4. 2010, 12:49 (UTC)

TODO

• řádkové citace, nejlépe do šablon
• oddělit klasické a relativistické odvození, uvést pohybové rovnice
• sekce o vyzařování (odlišit cyklotronové a synchrotronové)
• historie jevu (asi Larmorovy publikace)

Seznam bude průběžně aktualizován. Kdo chce, nechť pomůže s plněním. --egg 7. 4. 2010, 11:00 (UTC)