Diskuse:Koňská síla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Vratil jsem cast umazanych informaci (wattovu definici, prepocet z roku 1900). U novych prepoctu (1 k, „metrická“ jednotka kůň = 0,735 498 75 kW ) chybi informace kdo, kdy a jak je zavedl. Je tam napsano jen definice bez vysvetleni. Diky tomu je to dost nejasne. --Postrach 07:30, 12. 6. 2007 (UTC)


1.) Obávám se, že není jasné o jaké období jde (tj. ten „rok 1900“, či „začátek minulého století“).

2.) „Přesné“ přepočty (v prvním případě na 14 desetinných míst) by musely být dva — pro US a UK hodnotu („sjednocené“ míry a váhy, jejichž základem je yard, resp. libra, nebyly nikdy oficiálně ani Brity, ani Američany přijaty, z ryze praktických důvodů — u přesných měření, kupř. fyzikálních, by museli s novou délkou (etc.) vše znovu převést a definovat, popř. vytvořit nové definice). Jde totiž o to (například, u délek) že námi používaná zaokrouhlená hodnota (yard = 0,9144 m, resp palec je 25,4 mm) není ani Brity, ani Američany používána… Američané již roku 1866 pevně definovali vztah yardu (jejich) vůči metru, a to vztahem 3937 yardů je rovno 3600 metrů (přesně). Tento převodní vztah byl potvrzen opakovanými měřeními z roku 1893. Tj. US hodnota yardu je, cca, uvedeno na 12 desetinných míst —
0,914 401 828 830 a UK hodnota potom je —
0,914 398 4 (dle ISO)
(Tento vztah vůči metru Britové experimentálně, tj. měřeními, určili až roku 1922.)
Tj. jak vidíme liší se tyto již od 4 desetinného místa; ovšem, samozřejmě, pro běžné potřeby se nám tyto rozdíly (a to kupř. i ve strojírenství) jeví jako ne zcela podstatné (jsou „setřeny“ třeba výrobními tolerancemi), ovšem asi bychom nepochodili třeba při výrobě přesných laboratorních měřicích přístrojů…

Obdobně se nám pak liší i hmotnosti, kde jedna libra je rovna:
0,453 592 427 7 kg (US), na základě měření z roku 1883
0,453 592 338 (UK), což je hodnota experimentálně určená proti prototypu hmotnosti ( 1kg), uloženému v BIPM v Sèvres, a to až roku 1933.

Pochopitelně ovšem potom se nám liší i britské a americké jednotky odvozené, včetně jednotky hp… (Tj. je přinejmenším sporné, zda-li má praktický význam uvádět „nějaký“ převodní vztah, když jeho autor ani neudává ke které měrové soustavě — tj. UK či US — a k jakému období že se vlastně vztahuje…)

„Kdo“ — již dlouho (…) je za „metrickou soustavu“ (která se stále vyvíjí!) zodpovědný „Mezinárodní úřad pro váhy a míry“, sídlící v Sèvres u Paříže (zajímavé kupř. je, že Metrickou konvenci do roku 1960 podepsalo jen 36 států). Organizace:
Mezinárodní organizace pro váhy a míry, OIPM — Organisation Internationale des Poids et Mesures („Metrická konvence“), jejím vrcholným orgánem je každé čtyři roky svolávaná
Generální konference pro váhy a míry (Conférence Général des Poids et Mesures), v mezidobí pak vícekráte (ovšem nepravidelně) zasedá
Mezinárodní výbor pro váhy a míry (Comité Interntional des Poids et Mesures), jednotlivým státům pak je trvale k dispozici již zmíněný tzv.
Mezinárodní úřad pro váhy a míry (BIPM, Bureau International des Poids et Mesures), sídlící v Sèvres.

Toto jsou organizace, věnující se problému definicí, a má charakter vědecký; vedle ní pak je „na praktickou metrolologii a její praktické problémy“ zaměřená vládní organizace „Mezinárodní oganizace pro legální metrologii“ (OIML, Organition Internationale de Métrologie Légale), vzniklá až ve XX. století (u nás pak je, tj. na národní úrovni, zodpovědným Metrologický ústav).

„Kdy“ — u nás byla metrická soustava zavedena (zákonem) již za Rakouska-Uherska… Republika Československá pak již jen (pochopitelně, coby jeden z nástupnických států) toto přejala.

„Jak“ — zákonným nařízením… Viz příslušné Státní normy.

„Ale“ — jak je ji výše zmíněno, i metrická soustva se vyvíjí (a to i dnes), čili… Opakuji, mám značnou tzv. „praktickou pochybnost“ o přínosu uvádění „něčeho“ na 14 desetinných míst — nevíme-li k čemu a kdy… --Algernon 12:56, 12. 6. 2007 (UTC)


Uvedu večer zdroj (jsou to české technické tabulky někdy z roku 1910, presnejsi oznaceni si nepamatuji a nemam je u sebe) a upřesním platnost. Kdy byla metrická soustava zavedena je uvedeno v hesle o ní, ale mělo by se to asi uvést i tady (kdy a jaký kůň platil a proč). ISO je také o dost mladší než kůň a probíhal nějaký vývoj hodnot.

Mimochodem: V heslech by asi neměly být formulace v první osobě. --Postrach 13:22, 12. 6. 2007 (UTC)

Ad 1.) Dne 23. července 1871 byl vydán zákon o mírách a váhách (platný pro celou monarchii; do té doby nebyly v R-U jednotné celostátně zavedené zákonné míry), který za základ stanovil metrický systém (u nás, s doplňky a změnami, platil až do r. 1962, kdy teprve byl nahrazen novým zákonem, o tzv. Měrové službě). V zákonu o měrovém pořádku (přijatém 23. července 1871, publikovaném v Říšském zákoníku r. 1872/16), byly definovány jednotky délky a váhy (metr a kilogram), a uvedeny plošné a objemové míry, zákonně odvozované jen ze zákonné délkové jednotky (metru), samostatně byl definován jen litr, odvozený z objemu 1 kg vody za předepsaných podmínek (!!). Dále byl definován teploměr předepsaných vlastností. V druhém článku (doplněném zákonem z 12. ledna 1893) je uváděno číslo národního prototypu metru a kilogramu (R-U dostalo přiděleno prototyp metru s č. 15, prototyp kilogramu měl č. 33). Č. 15 byl při 0°C delší o 0,000 000 9 metru delší než mezinárodní prototyp (uložený ve Francii, v Sèvres u Paříže). Kopie kilogramu č. 33 byla o 0,000 000 061 kg větší než mezinárodní prototyp.
Ad 2.) Nepochybně, ISO byla založena později. Ovšem ta jen přejímá definici(-ce) již existující, a převodní hodnoty buď přejala, ověřila (a buď potvrdila nebo určila znovu), popř. dodala nové… Nicméně řeč je o VELIKOSTI JEDNOTKY — její definice (a tedy i velikost) nám zůstává (resp. doporučení ISO pro sjednocení US a UK jednotek se nikdy neprosadilo do praxe). Nejvýše se nám tedy tyto převodní vztahy upřesňují na více desetinných míst… (Kupř. třeba viz ona nárobní, US definice yardu, kterou ISO jen přebírá.) --Algernon 13:41, 12. 6. 2007 (UTC)

Tak. Nás ale v tomhle nezajímá primárně metr či kilogram, ale dobové definice koně. A ty, jak píšete, se lišily a liší podle oblasti i doby používání. A to by (s patřičnými údaji) mělo být obsahem článu.--Postrach 13:54, 12. 6. 2007 (UTC)

Pozor!! Definice je pořád stejná… Viz 75 kg.m/s („metrický kůň“) a 550 lb.ft/s. (pro jednotku hp) co se nám mění, mohou býti převodní vztahy… Tj. chceme-li převádět hp „přesně“, na „iks“ desetinných míst (ať převádíme na kW či na k). A neměnily se (minimálně za cca posledních 200 let) ani velikosti (dané prototypy jednotek, ať už národních britských či amerických, či — „postupně zmezinárodněných“ — jednotek metrických… …kteréžto byly sice nově definovány, třeba délka jajko násobek vlnové délky, ovšem stále se vychází z již existujícího „mezinárodního prototypu metru“). Tj. jednotky, či jejich převody, můžeme maximálně jen dále zpřesňovat, na více desetinných míst…
Ovšem zatímco bychom vystačili (pro délky, hmotnosti, a tedy i výkonu — nyní raději pomiňme kupř. „nejednotnost a nepodobnost“ galonu a odvozených jednotek britských a amerických) s jedním převodním vztahem vůči metru, při „dostatečně malém počtu desetinných míst“, při uvádění na „iks ypsilon míst“ bychom pak už narazili na rozdílnost národních prototypů britských a amerických — což se nám pak pochopitelně promítá i do jednotek odvozených, včetně té HP. --Algernon 14:04, 12. 6. 2007 (UTC)

Ale to je přece vpořádku, že narazíme. A tento náraz musí být popsán v článku. A ne se v něm tvářit, že je jen jeden přepočet. --Postrach 14:15, 12. 6. 2007 (UTC)

Vždyť to tam i bylo… 8-// »Pro převody by ovšem bylo praktičtější používat hodnotu HP = 0,7457 kW; to je dáno tím, že britská a americká měrová soustava nikdy nebyla sjednocena a liší se mj. i definice základních jednotek délkových a hmotnostních, čili při udávání na větší počet desetinných míst by bylo nutno udávat která jednotka, zda-li US či UK, je „přesně“ udávána.« Viz zde (před revertem od "Rp"), viz zde:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ko%C5%88sk%C3%A1_s%C3%ADla&oldid=1558704
Důvod mého revertu byl, že jste vložil vlastní výzkum, je toto zaokrouhlení dáno normou? Mé zkušenosti jsou spíše takové, že si zaokrouhlení definuje každý výrobní podnik nebo jiná organizace dle svých potřeb, které se potom uvádějí v interních směrnicích. Dále jste zmínil britskou a americkou měrovou soustavu, přesný údaj však zůstal jen jeden.--Rp 14:35, 12. 6. 2007 (UTC)
»Dále jste zmínil britskou a americkou měrovou soustavu, přesný údaj však zůstal jen jeden.« Vážně..? Při stejné definici a rozdílných jednotkách (UK, US) budou „identické“ jednotky odvozené? Zajisté lze předložit nějaký matematický důkaz (tzv. stejného výsledku početní úlohy s ne-stejnými číslicemi), že..?? --Algernon 14:51, 12. 6. 2007 (UTC)

Historie jednotky[editovat zdroj]

Historie jednotky HP sahá až k Wattovi a není zrovna jednoduchá. Sám Watt si zaokrouhloval, jak se to jeho kšeftům hodilo. Takže ačkoli ji nadefinoval jako (přibližně) 745,699936 W, tak si to zdůvodnil výpočtem, ve kterém vychází (přibližně) 736,029171 W (vycházel z odhadů, jaký výkon podává kůň na základě odhadu, jaký výkon utáhne poník, což samo o sobě byla slušná drzost). Další binec do toho zanesli Němci ke konci 19. století, kteří si ji nadefinovali zase podle sebe (přesně 735,49875 W, nebo-li 75 kp m/s (kp je kilopond - tíha jednoho kg)). Ta se dneska používá docela dost (asi nejvíc) po celém světě (třeba v automobilovém průmyslu) a označuje se jako tzvn. metrická koňská síla. Největší chaos v tom mají paradoxně Britové, kteří různě přepočítávají, nedopočítávájí atd...

Oproti tomu jsou rozdíly mezi původním U.S. survey measure a britským systémem opravdu zanedbatelné. Navíc zhruba od začátku 60. let 20. století se na obou stranách Atlantiku používá sjednocený mezinárodní systém, v němž jsou jednotky definovány (přesně) přímo od jednotek SI:

International foot: 0,3048 m International pound: 0,45359237 kg.

Pouze v některých speciálních případech v kartografii se v USA používají staré míry, ve kterých je stopa o 610 nm (nanometrů) delší než mezinárodní stopa. Navíc si to, jaké jednotky budou na mapách používat, stanovují jednotlivé státy USA samy (takže slušný bordel, ale jen na mapách).

O tom, že by se lišila původní UK a US verze libry, nic nevím. Je to ale možné (dost by mě zajímalo, odkud to Algernon má). Problém libry ve výpočtu HP je ale někde jinde. Jde totiž o libru, jednotku síly, nikoli hmotnosti. Je definována snadno - je to síla, jakou přitahuje Země na povrchu těleso o hmotnosti 1 libry (zde jednotky hmotnosti). A tady je ten zakopaný pes - dohodnout se na tíhovém zrychlení na povrchu Země. Už od roku 1901 se mezinárodně přijímá hodnota 9,80665 m/s² (zhruba 32,17405 ft/s²). Jenže tu a tam zabloudí do výpočtů i jiná hodnota, například 32,16 ft/s².

Pokud je tedy uveden nějaký převodní vztah, tak by se v něm měly používat mezinárodní stopy a libry a mezinárodně přijatá hodnota tíhového zrychlení. Pokud se někde uvádí nějaký starší výpočet s mnoha desetinnými místy, mělo by se zdůraznit v jakých je to jednotkách (třeba zrovna u toho výpočtu/odhadu Watta - ten ale zcela jistě používal britské jednotky, při přepočtu pak bude největším problém se rozhodnout, jaké tíhové zrychlení použít - Watt sám neměl naši dnešní dohodnutou hodnotu vůbec k dispozici). V přibližných číslech, které jsem uvedl nahoře jsem použil právě hodnotu dnes mezinárodně dohodnutou. (Watta pochopitelně tohle netrápilo, on to do SI nikdy nepřepočítával, navíc potřeboval hlavně marketingový tahák - porovnání se zvířetem. Sám si odhady zaokrouhloval hlavně nahoru, což jistě vyhovovalu jeho byznysu, který si v ničem nezadal s nejhoršími monopolistickými praktikami dnešní doby.)

Z toho všeho, co jsem zde napsal, je vidět, že nějaké drobné odchylky od mír v USA a v UK jsou vcelku irelevantní.

Mrkněte na en:Foot (unit of length), en:Pound (mass), en:Avoirdupois, en:Pound-force, en:Kilogram-force a en:Horsepower. --Miraceti 17:45, 12. 6. 2007 (UTC)

»Navíc zhruba od začátku 60. let 20. století se na obou stranách Atlantiku používá sjednocený mezinárodní systém, v němž jsou jednotky definovány (přesně) přímo od jednotek SI: International foot: 0,3048 m International pound: 0,45359237 kg.« Jen musím podotknout, že minimálně do přelomu 60. a 70. let šlo pouze o ISO doporučené jednotky. Jiné to ovšem je již s jejich reálným zavedením… (Fakticky, alespoň u základních délkových a hmotnostních jednotek, vzhledem k minimálnímu, pro běžnou praxi třeba ve strojírenství, zanedbatelnou, si vlastně každý používá „svoje“; ostatně odchylky mezi běžně používanými měřidly jsou stejně větší. Navíc třeba v USA bylo uzákoněno používání metrické soustavy, ale fakticky se souběžně používají obě; a dovolil bych si říci, že větší binec v tom mají Američané než Britové — připomněl bych jen ztrátu družice na Marsu :o)) kvůli používání metrických jednotek jednou organizací a US jinou…) A k odlišnostem britské a US libry… Viz kniha zmíněná na stránce věnované „koňské síle“, slušně doložené odkazy na prameny — konkrétně US jednotka a doporučená sjednocená (tehdy na hodnotu 0,453 592 36) pocházela z „doporučení ISO, 3. část“, a britská podoba (jak je uvedeno výše, pochází z měření provedeného roku 1933, kdy byly srovnávány UK prototyp a prototyp mezinárodního kilogramu) byla také uvedena v citovaných doporučeních ISO… ("Rp" se sice kniha z SPN možná nezdá, nicméně páč učebnice, samozřejmš včetně tabulek, vydávalo SPN — třeba ani strojní inženýři se bez tabulek z SPN neobešli… :o)) Jinak značná část, podstatná, oné cca 540stránkové publikace je věnována převodům starších jednotek na ty platné). --Algernon 18:06, 12. 6. 2007 (UTC)
Dodatek — ovšem, vzhledem k rozdílnosti UK a US libry (stejně jako yardu), nemluvě o té hodnotě zrychlení (ještě že jí máme jednotnou nyní, alespoň „stejným metrem“ určujeme jak hp, tak i k a kW, pochopitelně včetně převodních vztahů) mám samozřejmě vycházejí rozdílné hodnoty pro hp. Ovšem skutečně jen „fousově“, nicméně v každém případě je hloupost uvádět „jednotnou“ jednotku propočtenou až někam na 14 desetinných míst… --Algernon 18:12, 12. 6. 2007 (UTC)
Samozřejmě na těch 14 desetinných míst si to dovolit můžeme, ale musí být jasné, že při dnešních přepočtech používáme dneska platné mezinárodní libry a stopy a dohodnuté tíhové zrychlení (pokud to někomu není jasné, tak je to třeba zmínit). Všechny tři hodnoty jsou nadefinované přesně, takže v tom není problém. Smysl to moc nemá u původní definice Watta, tam to stačí pouze orientačně. Stejně je v tomto případě důležitější zmínit okolnosti vzniku jednotky.
Co se týče tabulek ze SPN, taky bych byl opatrný. Radši bych čerpal přímo z nějakého angloamerického zdroje. Ať je to tak, či onak, americké jednotky bych do HP vůbec nemotal. --Miraceti 18:46, 12. 6. 2007 (UTC)
No, vzhledem k tomu že Tvůj výpočet (dle „sjednocené hodnoty jednotek“) se poměrně rychle rozchází s v článku uvedeným — u kterého stále nevíme, kde ho autor (nejstarší editaci vidím od "Postracha", z 26. 7. 2005?) původní podoby vzal, resp. k čemu se vztahuje… (Právě že přepočet jsem schopen si také provést, čili že vím že údaj nesouhlasí s nyní „uznávanými“ podobami „sjednocených anglosaských měr“, a právě proto jsem uvedl jen zkrácenou verzi). Dal bych tam spíše tu „Tvoji“. :o)
Jinak s věrohodností oné publikace skutečně problém nemám, jednak je solidně ozdrojovaná (mj. i ty „angloamerické zdroje“, třeba ty „doporučení ISO“, viz příslušné komise), jednak jsem si podle svého zvyku leccos ověřil (minimálně pro „svoje oblíbené“ jednotky; protože mne zajímají hlavně britská éra, a protože nevěřím přepočteným údajům u nás publikovaným, tak se raději pídím po originálech a přepočty si provádím sám; je to totiž dost tristní, třeba už u hodnot plošného zatížení křídla, nemluvě například o přepočtech tlaků — co udělá třeba v popisu motoru blbě přepočítaný plnicí tlak, či střední efektivní tlak — no, raději nekomentuji). --Algernon 19:02, 12. 6. 2007 (UTC)
U těch tabulek se bojím, že tam sice zdroje na ISO normy jsou, ale nespoléhal bych se na to, že s nimi SNP pracovalo dobře. Přeci jenom, v době, kdy ty tabulky v SNP vznikaly, byl k imperialistickým jednotkám přeci jenom trochu ideologický odstup. Mrkni na ty anglické stránky, ty se taky často odkazují na ISO, někdy i na britský zákoník. Bohužel ISO normy nejsou zadarmo, takže to asi nerozlouskneme tím, že bychom si přečetli přímo ty.
Samozřejmě ten přesnější přepočet není nejdůležitější. A když už bych ho psal, tak bych uvedl i to, jak jsem k němu došel, aby nevznikaly pochybnosti a šlo to případně opravit. --Miraceti 19:09, 12. 6. 2007 (UTC)
A protože se i ty doporučení ISO postupně vyvíjejí, museli bychom někde sehnat nějaké z doby, kdy ona publikace vznikala… :o) Čímžto bych to asi uzavřel (nacvíc mám i jiné zdroje — nikdy se nespoléhám jen na jediný, je to vždy nebezpečné, ať jde o zdroje „socialistické“, či „tržní“). :o) Jinak, na druhou stranu, jedna věc byla nechuť „oficiálních míst“ a jinou zase to, co se se jim dělo kolikrát přímo pod nosem… Ale protože autoři (nikoli nějaké anonymní SPN) vytvářeli příručku pro strojírenskou praxi, popř. (i) pro odborné školy… Promiň, ale dobovou ideologii bych zrovna do tohoto netahal. --Algernon 19:24, 12. 6. 2007 (UTC)

Tak jsem prohlédl také nějaké tabulky. Původní "přesnou" hodnotu jsem asi opsal kdysi z enwiki, takže se omlouvám za mystifikaci. Podle technického průvodce pro inženýry a stavitele z roku 1921 (kde je metrologii věnováno poměrně dost místa, ale u výkonu je jen převod) je 1 H.P. roven 32993 foot-pounds per min, 745.9 W nebo 1.014 strojního koně (koňských sil). Hmm asi by to do článku chtělo dát trochu utříděné části této diskuse. --Postrach 20:07, 12. 6. 2007 (UTC)

Těch definicí koňských sil se asi dá najít poměrně mnoho. Měli bychom vybrat ty, které jsou relevantní. Pokusím se s tím něco udělat. --Miraceti 09:15, 13. 6. 2007 (UTC)

Myslím, že bychom tu měli dohodnout ještě používání této jednotky na Wikipedii. Osobně bych nepřebíral zavedený nešvar v české literatuře, kde vezmou hodnotu 100 hp (74,6 kW), udělají z ní jednoduše 100 k a to pak přepočítají metricky na 73,6 kW - vznikají tak dvě nesprávné hodnoty, jednak hp nerovná se k a jsou zde nyní dvě různé hodnoty v kW, které by měly být stejné. Při zpětném přepočtu z kW na hp přes angloamericku soustavu bychom došli k odlišné hodnotě od původní. Způsob jak jsem to dělával já, kdy jsem ponechal alespoň správnou hodnotu v kW taky není šťastný, takže bych byl pro, uvádět všechno v kW bez ohledu na původ výrobku a do závorky psát přepočty do hp nebo k, zde již podle země původu. Ještě bych do článku uvedl koeficien přepočtu mezi hp a k - aby to lidi trklo, že to není totéž. --Rp 21:13, 13. 6. 2007 (UTC)

Navrhoval bych inspirovat se na en, kde je to celkem přehledné. Hmm - zajímalo by mne, jak přišli k hodnotám tvůrci těch tabulek, co tu mám. --Postrach 21:23, 13. 6. 2007 (UTC)
Těch hodnot koňských sil je spousta... Nelámej si s tím hlavu. --Miraceti 21:27, 13. 6. 2007 (UTC)
Za prvé, diskuse o tom, jaké jednotky na wiki používat, patří jinam, např. Pod Lípu. V Česku je zákonem určená soustava SI, takže bychom měli používat primárně ji. Někdy to může ale být problém. V takovém případě je třeba se nad konkrétní situací zamyslet. Ostatně jako v každé jiné lidské situaci. O tomto zde ale diskutovat nemá smysl, přesuňte debatu jinam.
Za druhé, přepočet mezi hp a k závisí na tom, co to ty hp a k vlastně jsou. Už z diskuse výše je jasné, že to není vůbec jednoznačná záležitost. Pravděpodobně máte na mysli rozdíl mezi starou definicí Jamese Watta a novější německou definicí. Je to tak? --Miraceti 21:27, 13. 6. 2007 (UTC)

Pokud pominu, že nejde jen o nešvar rozšířený v Čechách (!!), přijde mi jako postačující u „metrických“ zemí uvést "k" a u Britů (pochopitelně včetně Impréria, či dnes Britského společenství) a Američanů pak "hp", pochopitelně i s odkazem na zdejší stránku… (Pokud — bude-li to čtenáře zajímat — bude chtít, na odkaz klikne; většině lidí to stejně je putna). Jinak můj osobní názor je uvádět výkon v původním tvaru (čili bylo-li ještě použito k ši hp, nejprve uvést tento údaj), a pokud tento ještě není v kW („typicky“ třeba letouny z I. a II. světové války, mj.), tento potom uvést v závorce (tj. doufejme že správný přepočet).

Ad bod 2 — vzhledem k rozdílným podmínkám měření (teplota, tlak a vlhkost vzduchu v definici „standardních podmínek“, na které potom byl změřený výkon přepočten) je „primární užití soustavy SI“ nepodstatné. Navíc tady ani nejde o nějaké „vědecké pojednání“, a použití jednotek „zákonných“ není „absolutně platnou povinností, vždy a všude“ — představme si třeba text anglického románu, odehrávajícího se třeba před II. válkou v Anglii — obávám se, že by vypadalo nadmíru kuriosně, kdyby se dva gentlemeni trumfovali tím, kolik má jejich autí kilowattů pod kapotou… :o) --Algernon 21:36, 13. 6. 2007 (UTC)

Ale kolego, zde nepíšeme román, ale moderní encyklopedii - měl by tu panovat pořádek. Nevím, co máte na mysli, když zmiňujete teplotu, tlak a vlhkost vzduchu. Ano, výkon spalovacího motoru ovlivňují, ale přepočet mezi jednotkami rozhodně ne - jednotka Watt není definovaná pro nějaký standardní tlak, teplotu a vlkhost - je definovaná zcela obecně jako jednotková síla působící po jednotkové dráze za jednotku času.
Podobně obecně je definovaná i koňská síla (v jakékoli v článku uvedené verzi). Pokud se výkon motoru měřil za nestandardních podmínek, pak je vhodné to uvést. Musíme se smířit s tím, že ne všechno je porovnatelné, protože každý motor pracuje v trochu jiném prostředí.
Každopádně do diskuse o tomto článku tato polemika vůbec nepatří. --Miraceti 12:49, 27. 6. 2007 (UTC)

Možná sem i patří. Přemýšlím o článku měření výkonu motorů, ale nevím ještě odkud začít. Přepočet na standardní podmínky je mimochodem dnes určen normami ISO i ČSN (pro jistotu mírně různě) --Postrach 13:17, 27. 6. 2007 (UTC)

Ano, ale to je přepočet mezi stejnými jednotkami, kdy jde o to, že měření se mnohem snadněji provádí/provedl v jiném prostředí, než později motor pracuje/pracoval, a je přitom známo, jak zhruba je výkon ovlivněn. Nebo v případě, kdy se změnily normy a stará zařízení nemá smysl přetestovat v nových podmínkách. A nebo případně se jako etalon používá nějaké zařízení, které ale pochopitelně není úplně stejné konstrukce jako zařízení testované (koneckonců se to tak dělá nejenom u motorů, ale třeba i u mikroprocesorů). Tahat do toho přepočet mezi koňmi a kW, se mi zdá nevhodné. --Miraceti 13:39, 27. 6. 2007 (UTC)

ono na metodice záležet může. Vizme en:Tax horsepower --Postrach 14:02, 27. 6. 2007 (UTC)

Ano, v případě takhle obskurně definovaných "jednotek", to záležet může. Nebráním se tomu, aby existoval odstavec pro tuhle podivnost. --Miraceti 14:38, 13. 11. 2007 (UTC)