Diskuse:Katastrofa

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kam patří[editovat zdroj]

není mi úplně jasné to členění. Kam patří například

  • potopení lodi (bouří, technickou závadou, torpédem)
  • zavalení vesnice důlními kaly
  • zatopení bez protržení hráze (Vajont)
  • kamená lavina (v článku je jen sněhová)

Obecně chybí zdroj členění článku (která autorita toto členění používá)

--Postrach 10:28, 29. 1. 2007 (UTC)

Členění bylo převzato z en wiki, ale tak vemem to postupně. Potopení lodi je Dopravní nehoda zaviněná přírodními a nebo lidskými aspekty (torpédo se dá stáhnout i do války). Kamenná lavina je potažmo sesuv, zatopení bez protržení hráze je "kuriozita", která se stala. Zavalení vesnice důlními kaly... to se podle mne dá zařadit mezi více.

Tohleto členění ale není určitě všesměrné, ale mělo by zahrnovat aspon ty základy, které jsou nejčastější a které se člověku při slově katastrofa vybaví. Samozřejmě není nejmenší problém dopsat další, netvrdím, že je to kompletní, ale v principu se dá každá událost zařadit mezi tyto (doufam). Podrobná specifika jednotlivých událostí se nemusí plně shodovat s tím, co je v krátkém textu u hesla napsáno, ale od toho bychom měli postupně založit celá hesla, kde bychom na tyto rozpory měly upozornit a připsat je tam. :) Jinak samozřejmě EsO :)) at se nám seznam zaplní, ale na druhou stranu není určitě třeba sem sepisovat všechny konkrétní události, které se staly za historii lidstva třeba jen jednou (viz Vajont), jelikož je natolik kuriózní, že by se spíše hodila do článku katastrofické kuriozity. --Chmee2 20:24, 30. 1. 2007 (UTC)

Mě se především nelíbí dvě věci:

  • neúplnost (pár příkladů jsem uvedl, chybí ještě třeba zřícení budov), Vajont byla skutečně jen perlička (spíše nýnávrh na článek či kategorii katastrofy přehrad), tahle chyba není závažná.
  • rozdělení na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem. Velká většina katastrof je způsobena spojením obou faktorů, rozdělení je dost zjednodušující. Lodní katastrofy jsem uvedl jako typický příklad. Buď to bude chtít najít lepší rozdělení (buď příčiny katastrof nebo princip fungování), nebo rozdělení opustit. Zatím je to hybrid. (Například žhářství není katastrofa, tou je vzniklý požár. Katastrofou není ani závrt. A tak podobně)

Navrhoval bych tedy opustit hybridní členění (původce a abeceda) a buď přejít k trochu podrobnějšímu členění spíše podle působících sil nebo nechat tématické členění podle původce, ale udělat je členitější (dát napžíklad zvlášť kosmické, zvlášť astronomické a zvlášť meteorologické jevy) u katastrof dalších katastrof spíše zdůraznit techniku než člověka - výjimkou je asi válka. Žhářství a závrt bych odstranil.

--Postrach 23:09, 30. 1. 2007 (UTC)

Tak to necháme na to EsO :) rád se podívám na to, jak to myslíš, popravdě z toho moc chytrej nejsem ;) ale však je to jedno, já to psal spíše jako soupis katastrof, aby to bylo při sobě a to členění je (jak už jsem psal) z en. Osobně mi přišlo dostatečné, jelikož vystihuje základní příhody. To že se jedná o provázanost mezi bio a člk je napsáno v začátku článku, jelikož ono zde asi žádné jiné členění nepůjde moc snadno udělat a vždy se najde řada událostí, které budou každému členění vypadat z řady. Rád se podívám na přeskupený článek ;) podle lepšího systému. Vyber, který ti přijde zdařilejší a napln svojí vizi ;)
Jinak původce a abeceda... Hybridní je tak na půl... Hlavní je členění podle původu a až v podčlenění následuje členění druhé a to podle abecedy. IMHO je to opět ale jedno, čtenář si může následně informaci jestli je to člk a nebo přírodní katastrofa zjistit dodatečně z článku...
PS: není to nikterak důležité, ale když už je to nakouslé tak to napíšu, závrt jednoznačně katastrofou je, leč jen lokálního důsledku. Mám v živé paměti, když nám ve škole promítali snímky, co takovej závrt (prevít jeden) dokáže a jak například se někde ve Státech probořil celej dům do doury v zemi. Pokud máme v katastrofách sesuv (o kterém snad není pochybností), tak tam patří i propadnutí stropu závrtu, jelikož díra, která potom vznikne může být skutečně docela dost velká a takovej propad o několik metrů/desítek metrů určitě není nic pěkného ;) ale tohle je spíše vsuvka pod čarou, jenom na doplnění. Problému se netýká a já tohle někdy snad sepíši do článku :)) --Chmee2 00:10, 31. 1. 2007 (UTC)