Diskuse:Forma státu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Slučování[editovat zdroj]

Jsem proti slučování, myslím, že není prospěšné. Nebylo doloženo, že "forma vlády" je synonymum pro "formu státu". --Jvs 16:20, 18. 1. 2008 (UTC)

Forma státu vs forma vlády[editovat zdroj]

Já bych řekl, že formy státu jsou de facto jen dvě. A to logicky republika a monarchie (v podstatě žádná jiná forma státu není). Především podle hlavy státu, zda je volená nebo dědičná (s malým přihlédnutím k systému, protože i diktatura může mít dědičnou hlavu státu, ale ona se skoro vždy tváří jako demokracie - často i s volbami naoko. A diktatury jsou vlastně vždy nedemokratické republiky). Zato forem vlád je velká spousta. Desítky.

A taky si myslím, že ve Formě vlády by jako příklad rozhodně neměly být uvedeny právě republika a momarchie (když to jsou formy státu a nikolo vlády). Monarchie vlastně může být i formou vlády, ALE to jen, pokud panovník vládne nebo se na vládě aktivně podílí, má tam slovo a může alespoň trochu rozhodovat (= tzn. absolutní monarchie). Jinak republika vůbec nedefinuje, jaká forma vlády tam je (a vlastně ani monarchie nedefinuje jaká vláda tam je. Musí se to doplnit, např. zda je to konstituční nebo absolutní monarchie, zda je aristokratická nebo byrokratická atd..). Republika může být demokratická nebo nedemokratická (diktatura), může být prezidentská nebo parlamentní. Formy vlády jsou oligarchie, ochlokracie, byrokracie, plutokracie, demokracie*, aristokracie (dnes už asi nepoužitelné pro žádnou dnenší vládu) a obří spousta dalších. To jsou formy vlády (a nikoli republika, či monarchie = to jsou formy státu). Těch forem vlád může mít nějaký stát několik současně, např. nějaké hlavní a pak vedlejší. Tzn. všechno co se na té vládě podílí, nějaké typické uskupení, co vše má vliv, z čeho se skládá. Může tam být byrokracie, oligarchie a ochlokracie současně (a další). Vldánou nebo se na vládě spolupodílí úředníci, konkrténí (bohatá) hrstka lidí a ta hrtska může ještě jednat z popudu lůzy, a dělá tak, co si ten dav umane - z toho důvodu, aby se mu zavděčil nebo ze strachu (že nedostane hlas anebo ze strachu z demnostrantů atd). Podstatné je, že těch forem vlád může mít a taky má vícero. Většinou má každý stát několik forem vlád (hlavní a doplňující), ale pouze jednu formu státu (monarchii X republiku).

Nějakou další alternativou by mohla být jedině anarchie, ale to je vlastně bezvládí, bez kterékoli formy státu a to se nepočítá. Vlastně to ani není stát ani vláda, je to neorganizované bezvládí.

  • Demokracie může být forma vlády (což podle mě neexistuje, protože vláda lidu nikdy nebyla, není a nebude. A vláda volených zástupců není vláda lidu, není ani vyloženě pro lid atd.. Je to vláda hrstky = parlament/strany). A pak to může být označení pro systém a zřízení - zda je demokratický (spravedlivý, lidský, zákonný/legitimní, stejnoprávní, svobodný atd..). Je to velmi složitý pojem a každý (politolog a filosof) ho může mít jinak definovaný.

-- Nikétés Ambrosios 13. 1. 2021, 19:16 (CET)