Diskuse:Exekuční řád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zkratka[editovat zdroj]

Dal jsem vyhledávat zkratky googlem, a to s následujícími výsledky (jak už jsem uvedl ve svém shrnutí editace):

  • e. ř. - 88 %
  • ex. ř. – 10 %
  • ExŘ – 2 %

Proto si myslím, že je adekvátní uvést "ve zkratce e. ř., někdy též ex. ř." (zahrnuje 98 % případů) a v kolonce obvyklá zkratka "e. ř." (zahrnuje 88 % případů). Vím, o čem mluvím, protože se s tím v praxi setkávám, a popravdě řečeno, zatím jsem se setkal pouze z tou nejčastější zkratkou. NKP 29. 10. 2010, 15:06 (UTC)

Ukázka z dokumentu, který jsem měl naposledy v ruce (pochází od jednoho exekutora ze střední Moravy):

Obrazek.JPG

NKP 29. 10. 2010, 15:28 (UTC)


Nejdřív se Vám musím omluvit za zřejmě zbytečný revert. A taky za nepřesnost, ExŘ nepoužívá nakladatelství C. H. Beck, teď jsem si to ověřil. Jejich zkratka ve všech publikacích je .
Taky jsem už se už setkal s několika rozhodnutími ve věcech exekucí a viděl jsem jak e.ř., tak ex.ř., ale i ExŘ. Tu poslední ale teď nemám jak webově doložit, kromě zkratek, co používá Pecina, což pro mě ale není úplně relevantní zdroj a pak pár dalších, co si jistě každý vygooglí (např. i jedné diplomky z mé alma mater). Co se týče Googlu, to je věc ošidná (např. když si zadáte jen "e. ř.", vypadnou jako první odkazy na vejné vyhlášky...). Třeba význam ex. ř. - na Vaší diskuzní stránce uvedl několik rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, aby bylo vidět, že se v judikátech nejvyšších soudů objevuje poměrně často. A v tom je podle mne důležitost právních témat, to Google nepodchytí. A podle takto měřené důležitosti by měla Wikipedie, podle mě, uvádět relevantní údaje.
Vzhledem k tomu, že sice osobně beru zkratku ExŘ za běžně používanou, byl bych pro to, aby byla nahrazena zkratkou nakl. C. H. Beck . Jde nepochybně o velmi důležité nakladatelství (např. zde), každý právník jejich produkci běžně používá (tzv. šedé komentáře atd.). A taky proto, že 4 zkratky by byly už asi moc... Jste ochoten akceptovat e. ř., ex. ř. i , v libovolném pořadí?
Hustoles 29. 10. 2010, 16:25 (UTC)
edit: Tady jedno pěkné stanovisko NS :-) Hustoles 29. 10. 2010, 16:43 (UTC)
Dobrý den, díky za zprávu. Bohužel v tuto chvíli nemám možnost se problémem detailně zabývat, nicméně rád bych uvedl aspoň následující. Rozdíl mezi e. ř. a EŘ není, jde o jednu zkratku, jen o rozdílný způsob zápisu. Je pravdou, že způsob zápisu "velkými písmeny bez teček" používá nakladatelství C. H. Beck, což je jedno z významných "českých" právnických nakladatelství, i když jistě ne jediné významné. Důvod, proč to takto používají, je pokud vím ten, že jako německé nakladatelství přebírají německou praxi, kde se to takto skutečně používá (v češtině pak z toho někdy vznikají taková zvěrstva jako PřMajSt nebo ZPrPrN). Nicméně uvedený způsob zápisu (používaný v Německu) se u nás v běžné praxi v podstatě nepoužívá (leda pod vlivem publikací zmíněného nakladatelství), soudy a advokáti běžně požívají "o. s. ř.", "o. z.", dříve "o. z. o." apod. Proto si myslím, že by bylo vhodnější se přidržet českého výraziva. NKP 2. 11. 2010, 09:21 (UTC)
Máte pravdu v tom, že C.H.Beck používá někdy naprosto nepochopitelné a otřesné zkratky. Nerozumím tomu, proč by měl mít téměř každý zákon v komentáři zkratku, když se pak objeví jen několikrát. To by mělo být jen u těch nejčastěji používaných - a u nich jde pak o celkem důležitou záležitost (což je zřejmě vůbec důvodem těchto editací - aby každý laik, komu přijde nějaký papír a na něm bude napsáno např. "podle § 55 e. ř.", si na Wikipedii mohl ověřit, že skutečně jde o exekuční řád). Co se týče velikých písmen, tam jde samozřejmě o německý vliv (podporovaný mohutně C.H.Beck), myslím si ale, že částečně jsou to už dnes naprosto normální záležitosti (např. TrZ, OZ). Tady jsem si navíc všiml, že se jakoby prosazuje tendence, aby procesní řády měly zkratku v písmenech malých a hmotněprávní předpisy ve velkých... Jakoby nešlo pořád o zákony o stejné právní síle? No, to je na jinou diskuzi:-)
Také by se dalo asi souhlasit s tím, že v případě a e.ř. jde jen o jiný typ zápisu. Nevím, čeština není úplně moje odbornost ("německý" zápis vs. "český" zápis?). V takovém případě pak ale zřejmě platí to samé v případě ExŘ a ex.ř.
Takže vzhledem k uvedenému v článku ponechám, s Vaším dovolením, ex.ř. a e.ř. a věc dále nechám být. Třeba se časem v praxi prosadí jen jedna z nich (nebo i jejich původně "německá" verze).
Hustoles 2. 11. 2010, 13:22 (UTC)