Diskuse:Bhagavadgíta

k opravám od 82.208.2.214

Átma zabít nezle, to je samozřejmě pravda. Ale tady nejde o tento problém. To, že Kršna je tím, kdo zabíjí i tím, kdo je zabit, je de facto spíše Šankaráčarjova interpretace (proto je tam taky uváděna jako jedna z více možných interpretací) - tzn. je tu naprostá jednota, takže se nic nestalo (ten, kdo je mrtev není odlišný od toho, kdo zůstal na živu, tak jak by bylo možné říct, že někdo zabil?).

To jestli je Kršna zdroj Višnua by šlo jen těžko obhajít, když od sebe nejsou odlišní. Buď uveďte odkaz na nějaký klasický text, kde je Kršna označen za zdroj Višnua nebo to tam nebude možné nechat.

Jinak děkuji za opravy té spousty chyb a nepřesností. --Lusor 15:05, 20. 12. 2006 (UTC)

- Ontologické postavení Kršny vůči Višnuovi patří především pod heslo Kršna.

- Pokud je to Šankarova interpretace, je třeba to uvést spolu s devocionální interpretací. Podle ní Šankara v tomto ohledu protiřečí BG 2.12. On sám však v posledním textu své Gítá Mahátmji uvádí, že Devakí-putra, Kršna, je jediný Bůh (eka deva), třebaže v předchozích verších Ho ztotožňuje s Višnuem:

ekam sastram devaki-putra-gitam eko devo devaki-putra eva eko mantras tasya namani yani karmapy ekam tasya devasya seva (Ádi Šankara, Gítá máhátmja 7)

To je v souladu s Bhágavata Puránou 1.3.28, že Kršna je původní a nejvyšší podobou Boha z hlediska teologie ras, jak učí tři ze čtyř vaišnavských sampradájí (Nimbárka, Vallabha a Madhva - spolu s Gaudíja sampradájou). Jen Rámánudža sampradája považuje Višnua za původní podobu Boha. To je založeno hlavně na Višnu Puráně, jejich hlavní pramáně (důkazu z písem).

Naopak Bh. P 1.3.28 je hlavní pramána používaná Džívou Gosvámím v jeho Kršna sandarbě, kde prosazuje svrchovanost Kršny nad Višnuem. Jeho Tattva Sandarbha ustanovuje Bhágavata Puránu jako svrchovanou védskou pramánu.

Tohle je ale jen filosoficko-teologická záležitost. Vaišnavové se jinak mezi sebou nehádají, jestli je svrchovaný Krišna nebo Višnu. Považují to za otázku individuálního vztahu s Bohem. Někdo má věčný vztah (rásu) s Višnuem, někdo s Rámou, někdo s Kršnou, atd., jak vysvětluje teologie ras. V Čaitanja Čaritámritě 2.9.108 a dále o tom Šrí Čaitanja hovoří v odlehčené přátelské náladě s Venkattou Bhattou z Rámánudža sampradáji.

V některých Puránách jsou jako svrchovaní označeni Šiva, Durgá, Ganéša, atd. Tyto Purány jsou v Padma a Garuda Puráně klasifikovány jako radžasické a tamasické (pro lidi pod vlivem radžo guny a tamo guny). Vaišnavové upřednostňují sattvické Purány (viz Tattva sandarbha).

Rádo se talo. 8)

-- Jan/VEDA

ad Šankaráčarja - Šankara rozdílnost Kršnu a Šivy nějak neřešil. Klidně psal Bhadža Góvindam a Kršnaštakam a vedle toho klidne Šiva manasa púdžu a Čitánadarúpa. Do textu jsem nechal i to, co jste tam napsal.

ad Kršna zdrojem Višnua - Přesto to, jste napsal by se hodilo do článku Kršna v části "Kršna jako Bůh", ale nezapomínejme, že zde je encyklopedie a proto je nutné uvést všechny možné názory a nevyvozovat z nich jeden pravdivý (mmch. ve Šrímad Bhágavatam 1.3.23 stojí, že se Vznešený zrodil jako Kršna - tzn zase tu Višnu působí jako ten, kdo byl Kršnou, takže tyhle debaty by se mohly vést do nekonečna)

ad Purány - Šivaisty jsou zase višnuistické purány označovány za radžasistické či nějakým jiným způsobem podřadné. To se v encyklopedii těžko umje:)

--Lusor 08:28, 21. 12. 2006 (UTC)

Šankara sice psal všemožné stótry, ale jeho ištadevatá byli Lakšmí-Nrsimha. Nrsimha mu jednou zachránil život.

Bh. P. 1.3.23: proto je třeba vzít v úvahu komentář Džívy Gosvámího k 1.3.28. Kršna se zjevuje skrze Višnua a jsou spolu totožní i odlišní (bheda abheda). Totožnost podle tattvy, odlišnost podle rásy. To je závěr, který uspokojí všechny vaišnavy.

V encyklopedii je třeba uvést všechny dostupné pozice, ne jen nějaký zdánlivý konsensus (kdo a podle čeho ho určí?). Já uvádím gaudíja siddhántu, ostatní ať uvedou svojí a podpoří ji citacemi. -- Jan/VEDA

Kategorie

Proč má být Bhagavadgíta v kategorii Védy? --Mmh 18:51, 6. 2. 2008 (UTC)

Jednoduše, protože tam patří: 1. Někdy se eposu Máhábhárata také říká pátá Véda, 2. Véda Vjása, který je znám jako autor, ale i účastník v Bhagavadgítě je jedním z védských zřeců a patří k osmi nesmrtelným Čhirandževins. Důvodů je mnohem více, ale tyto jsou jistě dostatečně přesvědčující.--satjagraha 19:46, 6. 2. 2008 (UTC)

No, nevím. Když se řekne "Védy", tak se tím míní zpravidla ony čtyři sbírky textů z nejstarší doby, odlišující se i jazykem, a patřící mezi šruti, tedy inspirované spisy. Mahábhárata je oproti tomu už psána v klasickém sanskrtu, nemá ono typické textové rozvrstvení (samhity, bráhmany atd.), a obecně se mezi šruti nepočítá. --Mmh 21:09, 6. 2. 2008 (UTC)

Takže jsem se trochu podíval po netu, a mám dojem, že Mahábháratu nazývají pátou Védou jen autoři z hnutí Haré Kršna. Nebo máte na tento úzus nějaký jiný odkaz? --Mmh 21:16, 6. 2. 2008 (UTC)

To, co říkáte o Védách je správné. Védy jako takové jsou také mnohem starší než Mahábhárata a její součást Bhagavadgíta. Podstatné ale je, že původní tři Védy daly vzniknout celé Védské literatuře počínaje Upanišadami a konče Bhagavadgítou. Ittihásy, které jsou jako celek označovány jako páté Védy jsou smrti - to, co bylo zapamatované. Původní Védy se předávaly ústně s pokolení na pokolení a teprve mnohem později se toto prapůvodní vědění začalo zapisovat v podobě, kterou známe dnes právě zásluhou zřeců jako byl Véda Vjása.--satjagraha 05:26, 7. 2. 2008 (UTC)

A co kdybychom tedy kategorii přejmenovali na "Védská literatura"? Na tom bychom se, myslím, shodli. Nebo ne? --Mmh 15:35, 7. 2. 2008 (UTC)

Souhlasím. Zatím ale tato kategorie neexituje. Kategorii Védy můžeme klidně přejmenovat na Védskou literaturu. Když pak vzniknou články Rgvéda, Sámavéda, Jadžurvéda a Atharvavéda, tak je sem klidně můžeme umístit vedle Mahábhárata, Bhagavadgíta, Rámajána aj. Dobrý nápad.--satjagraha 16:01, 7. 2. 2008 (UTC)

Ano, tak jsem to myslel, přejmenovat kategorii na Védskou literaturu, protože pak tam bezesporu patří nejen třeba Upanišady, nýbrž právě i Mahábhárata a další texty. --Mmh 16:06, 7. 2. 2008 (UTC)

(nesmrtelná duše)

v clanku chybi nejdulezitejsi sdeleni Krsny ze duse je nesmrtelna proto nema mit strach bojovat a zabijet na bitevnim poli -- Tento komentář byl přidán 7. 2. 2014