Diskuse:Antiutopie

"je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyznačuje jednak zdánlivou, původně zamýšlenou rovností všech členů" - jaká rovnost členů? Tohle asi nebude znak dystopie ... --Adam Zivner 17:37, 8. 6. 2007 (UTC)

Antiutopie vs. dystopie

Většinou se setkávám s tím, že termíny antiutopie a dystopie jsou vnímány jako synonyma a pouze někteří jedinci, hlouběji se zajímající o toto téma, je rozlišují. Mohli byste proto prosím uvést zdroj, ze kterého čerpáte? Z českých slovníků literární teorie se toho bohužel moc nedozvím, protože většina věnuje antiutopii či dystopii jen kratičkou zmínku v rámci pojednání o utopii (a pravdou je, že z hlediska vnitřní výstavby textu jsou si tyto žánry velmi podobné, mění se jen cíl, kterého se chce dosáhnout). --ThomasMorta 14. 11. 2009, 16:28 (UTC)

Ani po několika přečteních mi není jasný rozdíl mezi antiutopií a distopií. Jedná se pouze o literární žánr, nebo se označení používa i pro skutečné společnosti vykazující zmíněné jevy??? Chtělo by to někým znalým rozvést.2. 2. 2010, 13:28 (UTC) -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.102.6.19 (diskuse) 2. 2. 2010, 15:28 (CE(S)T)

Definice je úplně zmatená a mimo. Navrhl jsem na přejmenování na Dystopie, viz třeba i iw. Dystopie je jednoduše opak utopie, ideální společnosti. Antiutopie, ačkhttp://bits.wikimedia.org/skins-1.5/common/images/button_sig.pngoli je lidově chápána jako synonymum, je širší pojem, jednak může zahrnovat dystopie, ale i díla, která nějakým způsobem kritizují (jsou proti) utopiím, aniž by předkládali obraz nějaké nejméně ideální společnosti, tj. dystopie. --Elm 10. 3. 2010, 18:02 (UTC)

Elme, to je na základě jakého zdroje? --egg 10. 3. 2010, 19:13 (UTC)

Na základě jakého zdroje dokážu rozlišit význam předpon anti a dys? ;) Co takhle rozum, místo robotického a co zdroj? --Elm 11. 3. 2010, 09:05 (UTC)

Odborný etymologický zdroj, Oxford English Dictionary. Anti- není negativní záporka, na rozdíl od dys-, anti znamená proti. --Elm 11. 3. 2010, 09:23 (UTC)

Já žiju v povědomí názvu "antiutopie", čímž nechci tvrdit, že se nejedná o dystopie. Elme, např. u románu 1984 byla jednou z otázek na přijímačkách na mez. vztahy: Kam se řadí tento román? Správná odpověď zněla antiutopie. Mám pocit, že dystopie je de facto synonymem, ale je to jen můj pocit bez zdrojů (nehledal jsem). Zdraví --Kacir 10. 3. 2010, 19:30 (UTC)

Elme, ta slova se evidentně používají jako synonyma. Stejným způsobem dokážu doložit zdroji použítí antiutopie a synonymitu. [1] [2] [3] atd. (Jeden další zdroj mi zablokoval antispamový filtr.) Tvé zdroje ukazují význam slova dystopie, ale nijak nedokazují, že se ty dva výrazy významově liší. --egg 11. 3. 2010, 10:07 (UTC)

Já tedy nevím, proč, když se tady diskutuje o užití slova v rámci češtiny používají anglické zdroje. Bylo by dobré u takovýchto jazykově českých problémů používat češtině se věnující věci (teoreticky samozřejmě nemusí být v češtině, nicméně často budou). Nicméně i samotná angličtina považuje (přinejmenším v té běžné „vulgární“ rovině) slova dystopia a anti-utopia za synonyma. Nikdo nepochybuje, že z těch dvou synonym je v angličtině používanější to s dys- na začátku, ovšem dle mého nastává pravý opak v češtině (co se výskytů obou slov týče: Korpus 5:O, Google test mi dává 23900:3160). A to ani nemluvím o tom, že dystopie v češtině také znamená nenormální rozmístění orgánů.[4] --marv1N 11. 3. 2010, 10:34 (UTC)

Kvůli etymologii, tedy nauce o původu slova, ta je v tomto případě jedna. Já chápu, že se používá jako synonymum, ale snad se shodneme, že přesnější je dystopie? Protiutopie (Antiutopie) prostě není vhodné pojmenování pro Orwella, Zamjatina a další, protože to nejsou díla zaměřená proti utopiím, ale díla popisující opak utopií. Utopie: "Ve 20. století však vzniká i ostrá kritika utopií, které například Karl Raimund Popper spojoval s totalitními režimy." Popper je tedy antiutopista, jeho dílo je antiutopistické (tedy oponující utopiím), ale co to má společného s popisy vymyšlených nejhorších společností, tj. dystopií typu 1984? To, že se pojem běžně používá špatně není imho argument, že by se tak mělo dělat dál, protože správnost, tj. etymologie hovoří jasně, dystopie je přesnější pojmenování děl zde ve článku uvedených. Doufám, že chápete, že ačkoli se běžně používají oba pojmy synonymně, tak významový rozdíl založený na etymologii je zcela jasný a bylo by vhodné používat ten přesnější. Dystopie je tedy imho lepší název a článek by se měl přejmenovat. Zdraví --Elm 11. 3. 2010, 11:22 (UTC)

Vám to třeba přijde jasné a vyřešené, mě tedy ne. Především, pokud se budeme bavit pouze o názvu tohohle článku, tak si myslím, že očekávanější je antiutopie (to co říká Th. Morta, myslím, že je pravda; je to něco čím se zabývají odborníci, ale ne čtenáři Wikipedie). Trošku mi to připomnělo happy end, což je výraz z hlediska angličtiny nesmyslný, ale přesto se v češtině vžil a používá se (a s žádostí o přesun na happy ending byste neuspěl); možná částečně i spor typografů a paleografů o kurzívu. K tomu, co je a není 1984 bych ještě dodal, že jsem se díval zběžně do oné knihy a tam je uváděn jako utopický román, což má také svoji logiku (on má ještě dosti rozsáhlý doslov, ale ten jsem celý neprocházel, néco by mohlo být i v něm). Popravdě pracovat na základě anglickojazykových příruček a snažit se to potom vztáhnout na češtinu mi prozatím připadá jako vlastní výzkum spíš než důkaz čehokoliv. Abych to shrnul: Nepřesouvat (zatím?), získat český zdroj, který se problému anti- vs. dys- věnuje a dobře tento problém popsat zde v článku (co s 1984 zatím nevím). --marv1N 11. 3. 2010, 16:43 (UTC)

Já jsem o tom slyšel tak, že, co se literatury týká, je v anglickém prostředí odlišována anti-utopia (jako satirické vyobrazení utopické společnosti - Farma zvířat) a dystopia (jako negativní, vážně míněná vize budoucnosti - 1984). V pondělí se dostanu k české Encyklopedii literární žánrů, kde by o tom snad mohlo být slovíčko, dvě... --Doktory 13. 3. 2010, 17:50 (UTC)

Tedy. Citace z Encyklopedie literárních žánrů (Mocná, Peterka), heslo Utopie:

„	"Varovně laděná negativní varianta utopie, projektující možná rizika budoucího společenského vývoje a příznačná zejména pro literaturu 20. stol., bývá nazývána antiutopie/dystopie (A Huxley: Konec civilizace; K. Čapek: Válka s mloky) a někdy chápána jako samostatný žánr. (...) V románech J. Verna, stejně jako v díle druhé ze zakladatelských osobností science fiction H. G. Wellse se však zároveň ohlašuje antiutopie, nabývající vrchu ve 20. stol., v němž nad euforií z techniky převládla obava z její nekontrolovatelné expanze a osvícenská víra v lidský rozum byla (...) nahrazena skepsí (...). (...) jinotajný ráz má líčení fiktivních zemí v satiricko-parodických dystopiích jako např. v Ostrovu tučňáků (1908) A. France, groteskní perzifláži národních tradic a oficiální historiografie (...). Pozdější dystopie začínají hojněji využívat vědeckofantastických prvků (...). Vedle hrůzné Orwellovy vize totalitního státu 1984 (1949) a Zamjatinova románu My (1927) je za jednu z nejpůsobivějších dystopií světové literatury považován román A. Huxleyho Krásný nový svět (1932) (...). (...) Zlatým věkem utopie v české literatuře se stala 20. léta 20. stol. Žánr se profiloval - stejně jako jinde v Evropě - především v dystopické variantě, odrážející nejenom čerstvou zkušenost z globálního válečného konfliktu (...), nýbrž především obecněji sdílenou tíseň ze sílící odlidštěnosti moderní civilizace. Na vrcholu dystopické produkce stála dramatická a prozaická tvorba bratří Čapků (...). (...) Antiutopické rysy mají rovněž pitoreskní postmoderní romány J. Křesadla, odehrávající se na vymyšlených planetách (...). Teprve ke konci normalizačního období se s obtížemi podařilo vydat satirickou antiutopii M. Pávka Simulanti (...), jež je alegorií soudobé společnosti jakožto říše kolektivního předstírání. Zmíněný proud groteskních antitotalitních dystopií byl paralelní se soudobým rozmachem science fiction (...)."	“
— Doc. PhDr. Dagmar Mocná, CSc.

Více je užíváno označení dystopie, a to především pro označení literárního žánru (podžánru). Označení antiutopie je užíváno především pro charakterizaci určitého díla, jeho rysů. --Doktory 15. 3. 2010, 09:29 (UTC)

Děkuji! --Elm 15. 3. 2010, 09:45 (UTC)

Určitě dík za hodnotný příspěvek, Doktory. Když se na to dívám, tak mi přijde jako nejlepší řešení řešení, mít článek Antiutopie, na který bude redirekt Dystopie, tam mít (třeba pomocí podsekce) dobře vysvětleno (zde by se jistě hodila i zmínka o etymologii a s tím spojené závěry, které tady Elm uváděl) toto „akademické“ použití. V konkrétních článcích pokud bych použil slovo dystopie, radši (třeba do závorky) bych připsal i antiutopii (ale nakonec to může být obráceně = antiutopie a dystopie do závorky), protože Doktoryho příspěvek svědčí o určité rozkolísanosti i v rámci odborného textu. --marv1N 15. 3. 2010, 20:40 (UTC)

„	Podle literárních vědců jsou výrazy antiutopie a dystopie synonyma. Někteří dávají přednost ryze řecké podobě (dystopie), jiní hybridnímu výrazu řecko-latinskému antiutopie. Oba výrazy jsou synonymní i v jiných jazycích, např. v angličtině nebo němčině.	“
— Ivana Svobodová, Ústav pro jazyk český AV ČR

Osobně se domnívám, že slovo antiutopie je běžnému čtenáři srozumitelnější, protože výraz utopie i předpona anti- jsou dost známé, kdežto z dystopie není vazba na slovo utopie zřejmá. --egg 16. 3. 2010, 18:56 (UTC)

To je zvláštní, mě přišlo:

„	bohužel, na vaši otázku nedokážeme odpovědět, protože přesahuje naše možnosti. … Doporučujeme, abyste se obrátil na pracovníky Ústavu pro českou literaturu, kteří s největší pravděpodobností s uvedenými termíny pracují.	“
— Anna Černá, Ústav pro jazyk český AV ČR

Na čemž již pracuji. Ano, používají se synonymně, to už jsem vám psal výše, ale bavíme se snad o tom co přesnější, ne? --Elm 16. 3. 2010, 19:52 (UTC)

Jak přesnější, když jsou to synonyma? Navíc pro úvodní odstavce článků je důležitější srozumitelnost než 100% přesnost. Pro název článku platí totéž - má být takový, jaký čtenář nejspíše očekává. --egg 26. 3. 2010, 14:07 (UTC)