Diskuse:Andrej Rublev

Uspenskij sobor ve Vladimíru se překládá jako Chrám Nanebevzetí panny Marie. Fresky jsou tam nádherné, zvláště během bohoslužby při osvětlení svíčkami, tedy stejném, jaké se používalo v době Rubleva, elektrické světlo jim nesvědčí. Velmi působivé jsou na zahnutých klenbách chrámu.

Kopie v Andronikově klášteře v Moskvě, které jsem viděl v 70. letech, působí jinak. Nevadí to, že byly kresleny temperou - podobné barvy používal i Rublev a jeho škola - ale chybí atmosféra chrámu a zahnutí klenby, se kterým malíř počítal.

Uspěnie Bogamatěri je vlastně zesnutí, (od usypať) tedy smrt, kterou u nás označujeme termínem "nanebevzetí".

JKecal 9. 11. 2009, 23:43 (UTC)

S překlady je vždy problém. Všiml jsem si, když jsem dělal titulky k obrázkům, že pojmy pravoslavného názvosloví bývají překládány různě. z ruštiny do češtiny, ale i z pravoslaví do římskokatoličtiny nebo protestanštiny. Uspenskij chrám je přeložen do angličtiny: Assumption Cathedral ale i Cathedral of the Dormition of the Theotokos; do němčiny Maria-Himmelfahrtskathedrale ale i Kathedrale zum Entschlafen der Gottesmutter. Do češtiny máme vedle Vámi uvedeného překladu Chrám Nanebevzetí panny Marie také Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Mě osobně (nejsem věřící) připadají druhé překlady (tedy pouze z jazyka do jazyka) správnější. Ten první překlad bych tam dal jen do závorky pro přibléžení. Pokud by se k tomu vyjádřil někdo povolanější, bylo by to samozřejmě velmi vítáno (o což jsem obecně prosil i u ostatních věroučných pojmů už při vložení galerie). --Gampe 10. 11. 2009, 05:53 (UTC)

Tady je ovšem chyba už v transliteraci samotného jména, česky jedině a vždy Andrej Rubljov. Jinak Uspenský (česky, nikoli Uspenskij) - Zesnutí Panny Marie, případně Zesnutí Bohorodičky chcete li. Bohorodice není české slovo i když jej u nás razí místní pravoslavná církev, české slovo je Bohorodička. Chyb je v článku přehršel, ale jinak je pěkný, pošlete mi kdyžtak případně dotazy na pravoslavnou terminologii na anahuac@email.cz rád vypomohu i s odkazy na autority. Jiří

Ono s tím jménem a jeho transkripcí (transliterovaný Rublëv se sice občas použije, ale je to okrajové) je to trochu složitější, než „česky jedině a vždy“, protože v češtině se používá obojí (Rublev i Rubljov). Co je lepší, jestli Uspenský chrám, či Uspenskij sobor (oboje se v praxi používá) nedokážu dobře posoudit, ale když to říkáte... --marv1N 9. 10. 2011, 12:10 (UTC)

Anglické přepisy jmen a názvů měst které se používají v posledních letech Rubljov - Rublev, Mohiljev -Mohilau neznamenají že přestaly platit pravidla českého pravopisu která toto uřčují, týká se to i jiných jazyků, máme Láhaur ne Lahore apod. Uspenský chrám, je chrám Zesnutí, nanebevzetí (někdy nesprávně nanebevstoupení) je z církevního hlediska jiná událost, následující po zesnutí. V praxi se používá kdejaký nesmysl, a to v jakékoli oblasti, na to se nesmíte ohlížet :-) Pamatuji si úsměvnou historku jak moje babička byla úpřímně zděšena když se v jejím novém rodném listu, vystaveném českými úřady objevilo místo narození Mukhachevo, Ukraine a jméno dědečka Nikolay, narozen v Ekaterinburg, Russia, ale jak říkal už Jan Werich, blb je nezničitelný, čte se z obou stran stejně. Obdobně známe Theofana Řeka a ne Teofana Greka atd. v podstatě ani jeden ruský název či jméno se zde nepodařilo skutečně přeložit, pak jsem si ale povšimnul že je použit překlad z anglické wikipedie a už chápu, bojovat s větrnými mlýny nemá zřejmě smysl :-) Jiří PS : Zde pro zajímavost Rubljovův životopis z rodon.org, komu se snad chce doplnit?

Transkripce Rublev má nepochybně starší kořeny než posledních pár let (pokud tedy nemyslíte posledními lety alespoň padesát let). K tomu myslím byla související třeba Diskuse:Andrej Ivanovič Jeremenko, i když na rozdíl od maršála má malíř medailony v MČSE (80. léta) i Universu (90. léta) pod korektním přepisem [1], nicméně i přesto se obávám, že – podle mých interních zjištění – je podoba Rublev vžitější. --marv1N 11. 10. 2011, 21:30 (UTC)

Vžitější nutně neznamená správný,(divil by jste se kolik triviálních chyb nadělají nejvýznamnější vědci) ale je jistě pravda že ho jako Rubleva každý pozná, a od wikipedie nikdo neočekává nějaké hluboké vědecké články ale zběžné seznámení s tématem, tak je to vlastně diskuze o ničem. Hezký den :-) (Je samozřejmě možné zvolit si pro přepis ruského jo písmeno e, ale pak je záhodno se takového přepisu důsledně držet, a používat e vždy na místě hlásky jo, což se na wikipedii která je už svojí povahou "každý pes - jiná ves" podaří dodržet jen těžko. Já stejně raději budu psát o Rubljovovi, je mi tak nějak lidsky bližší a rusové mi alespoň rozumějí o kom mluvím. To bylo také účelem proč čeština mívala fonetický přepis, rusové neznají Rubleva ani Rubljeva,ale pouze Rubljova - pamatuji si dokonce že se Peking přepisoval jako Pej-ťing jen aby to bylo co nejblíže originální výslovnosti:-)) Jiří

a ještě...abych byl úplně spravedlivý, přepis jo - e je standartizovaný přepis do latinky doporučený Ruskou akademií věd. Nebudeme ale o nic méně světoví, pokud i tak zůstaneme čechy (moravany) :-)

Dnes jsem se na wikipedii dozvěděl že Ajvazovskij byl přijat na akademii Sankt-Peterburga, myslím že Rublev-Rubljov je zbytečný spor, protože co článek to perla. Jak je možně že ten tak skvělý nápad psát si encyklopedii sami přijde některým lidem včetně mé maličkosti totálně uhozený :-) Jiří

Rublev-Rubljov

Toto není spor, nýbrž rozdíl mezi transliterací a transkripcí. Dle sdělení Ústavu pro jazyk český (týkalo se to otázky zda má být Nikolaj Stěpanovič Gumiljov či Nikolaj Stěpanovič Gumilev) je obojí správně. Pokud vydržite do zítřka, zkopíruju vám to sem doslovně. --Gampe 13. 10. 2011, 19:21 (UTC)

Zde slíbená citace:

Zmíněný rozdíl je způsoben rozdílem mezi transliterací a transkripcí ruské cyrilské abacedy (azbuky). Podoba "Rublev" je výsledkem translitearce (přepis každé litery jedné grafické soustavy literou jiné soustavy, takže je možný zpětný přepis). Podoba "Rubljov" je výsledkem transkripce (opsání, přepsání jinou soustavou, přepis, přepis zvukové stránky). Transkripce se používá v běžných textech, v denním tisku, časopisech, populárních pracích a slovnících, zatímco (vědecká) translitearce se (podle normy ČSN 01 0185) používá v odborné vědecké literatuře. Je tomu tak zejména proto, že bibliografické citace a seznamy v těchto pracích obsažené umožňují znalému člověku snadnou rekonstrukci původní (v tomto případě ruské) grafické podoby, což je užitečné především tehdy, potřebujeme-li některé položky vyhledat v systému (ať už elektronickém nebo lístkovém), který je vedem v tom grafickém systému, z něhož se transliterovalo. To je jistě důvod, proč knihovna používá transliteraci. Úplnou transkripční i transliterační tabulku lze nalézt na stránce http://www.lib.cas.cz/space.40/CYRILLIC/RU-EN-T3.HTM. S pozdravem Martin Beneš, Ústav pro jazyk český AV ČR, oddělení jazykové kultury – jazyková poradna, 13.8.2008

Ano, jistě. Proto je v české mutaci vhodné uvést podobu Rubljov, která více vystihuje výslovnost jména v ruštině, než podobu Rublev, která je sice mezinárodní transliterací tohoto jména ale zakládá nutnost znát jeho originální výslovnost. Nemůžete přeci předpokládat že čtenáři wikipedie automaticky znají výslovnost Rubljovova jména. Jde o "populární" encyklopedii, tedy nejde o odbornou stať, kde lze jistou znalost předpokládat. J. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.177.35.83 (diskuse)

Článek má mít "očekávaný" název. Tituly v Česku vydaných knih, jméno v autoritní databázi NK ČR, název slavného filmu režiséra Tarkovského - všude je používána podoba Rublev. Pokud by někdo zadal do hledání tvar Rubljov, je v české wikipedii zajištěno přesměrování na článek Rublev. Problém je tedy podle mého názoru vyřešen. Pro jistotu jsem do úvodní věty přidal zmínku o transkripci. --Gampe 28. 2. 2012, 14:03 (UTC)