Diskuse:Aglutinační jazyk

Tento článek je v rozporu s článkem Analytický jazyk. V obou se tvrdí že Japonština patří do dané skupiny. Anglická wikipedia jí řadí mezi aglutinační jazyky.

To vůbec nemusí být rozpor. Žádný přirozený jazyk nelze zařadit jen a jen do jedné typologické skupiny. Daniel Šebesta {diskuze | příspěvky} 14:53, 15. 9. 2007 (UTC)

Vpona/infix

Že ti zní termín vpona „hrozně“ a že se „ti to moc nezdá“ – to má být argument, Honzo? Mně se zase moc nezdá, že opravuješ editaci, aniž by si věc znal. Pojmy předpona, přípona, vpona a zápona jsou oficiálními českými přepisy (latinských) termínů prefix, sufix, infix a postfix. V současnosti jsou více preferovány ty druhé (např. Encyklopedický slovník češtiny, ISBN 80-7106-484-X použ. výhradně lat. termíny), ale to v žádném případě neznamená, že české ekvivalenty jsou špatné (zastaralé). Samozřejmě, o vponě/infixu se v českém prostředí mluví málo, neb ČJ není aglutinační jazyk a tento morfém využívá minimálně; stejně jako i záponu/postfix. Ale, opakuji, termíny jsou to legální, což lze ověřit třeba v publikacích:

• ČECHOVÁ, Marie & kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: ISV, 1996. ISBN 80-85866-12-9. 
• KOLEKTIV. Mluvnice češtiny. Svazek 1. Praha: Academia, 1986. 3 svazky. 
• MOJDL, Lubor. Encyklopedie písem světa. Svazek 1. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-288-0.  (Tato typograficko-lingvistická publikace má připojen terminologický slovník, kde se u hesla "aglutinační jazyky" doslova píše: „Typ jazyků, v nichž jsou gramatické kategorie a vztahy vyjadřovány pomocí předpon (prefixů), přípon (sufixů), popřípadě vpon (infixů)...“
  

Nehodlám tu v tomto případě přispívat do boje „české pojmy X cizí“, ale když už v článku byly použity termíny české (a to je dobře, protože alespoň jednou by měly být zmíněny), pokračoval jsem ve stejném duchu. --Iaroslavvs 21:45, 10. 1. 2008 (UTC)

Slova předpona a přípona se používají bežně už od ZŠ, slovo vpona ne. Zdroj pro aglutinační jazyk používající infix stále chybí, takže revertuju v plném rozsahu. Honza Záruba 22:19, 10. 1. 2008 (UTC)

Jsi schopen pochopit, že slova vpona (popř. zápona) se nemohou „používat běžně od ZŠ“, když je náš jazyk prakticky nepotřebuje? Čeština je flexivní jazyk, ne aglutinační. Nicméně české pojmy pro tyto morfémy existují. Nemáš právo něco opravovat jako špatné, jen proto, že se ti to nezdá/nelíbí! --Iaroslavvs 14:21, 11. 1. 2008 (UTC)

To na faktu, že se nepoužívají nic nemění, je to toho příčina. Honza Záruba 15:39, 11. 1. 2008 (UTC)

Nerozumím. --Iaroslavvs 16:58, 11. 1. 2008 (UTC)

[1] My se v lingvistice učili jen, co to je aglutinační jazyk, ale tady aspoň přikládám jeden odkaz na definici. --Nadkachna 17:22, 11. 1. 2008 (UTC)

Ke zpochybňovanému českému termínu vpona odkazuji dále např. na populární knížku autorů Klégr, Zima a kol.: Světem jazyků, Albatros, Praha 1989, str. 496.

85.207.250.42

Termíny jako "aglutinační jazyk", "analytický jazyk" apod. jsou zavádějící a v odborné literatuře je nenalezneme. Srovnávací lingvistika používá termíny "jazyk aglutinačního typu" atdp. - srov. Skaličkovy Zur ungarischen Grammatik nebo Typ češtiny. Jazyk totiž bývá určitého typu, vlastně určitých typů, obvykle dokonce všech najednou, nikdy pouze jednoho. Aglutinační je tedy typ, ne jazyk. Typ samotný je vědecká kategoriální konstrukce umožňující obecná srovnání. Protože jde o konstrukci sloužící k nějakému dalšímu účelu, vytváří se ad hoc v kalibraci na aktuální pokus. Proto vedle sebe nalezneme podtypy s asymetrickými parametry jako např. 1. vztah mezi počtem morfému a počtem jejich funkce (aglutinační vs flekční typ), 2. pozice morfému ve slově (flekční typ vs introflekční typ). Stejně dobře bychom však mohli klasifikovat cosi jako typ preflekční, cisflekční/transflekční.86.50.86.92 19. 4. 2017, 19:42 (CEST)