Diskuse:Český Institut Mezinárodního Setkání

Stránka byla 15. 10. 2006 navržena ke smazání. Diskuse byla 22. 10. 2006 ukončena s výsledkem „nebylo dosaženo konsenzu, ponecháno“.

Nedoporučuje se znovu navrhovat stránku ke smazání, pokud se situace oproti době předchozí diskuse zásadně nezměnila. Své připomínky můžete uvést na konci této diskusní stránky, předtím si však ověřte, zda nebyly již zodpovězeny během hlasování o smazání.

Velká písmena

Proč se ten název píše se všemi počátečními písmeny velkými? Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 12:11, 14. 10. 2006 (UTC)

Zkratka je "ČIMS". Veškeré názvy uváděné ve zkratce jsou pojmy (nikoli prostá slova), jsou tedy v latině "terminus technicus" a zvýrazňují se velkými písmeny. V této verzi je registrován institut u Ministerstva vnitra ČR. Název je neměnitelný.

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 10:39, 15. 10. 2006 (UTC)

Potom tedy název v této verzi zcela odporuje pravidlům českého pravopisu. O to hůř, že je to tak i úředně zaregistrováno. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 10:43, 15. 10. 2006 (UTC)

Mimochodem, zkratka ČIMS by mohla zůstat stejná, i kdyby se to psalo (správně) Český institut mezinárodního setkání. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 10:44, 15. 10. 2006 (UTC)

ČIMS je zaměřen na globální integraci v evropském a světovém měřítku. Je lépe používat latinská pravidla vokabuláru. Např.: Czech Institute For International Meetings - CIFIM (v angličtině) nebo Tschechisches Institut für Internationale Begegnung - TIFIB (v němčině) ect. Jinak, co se týká symplicity českého pravopisu máte pravdu.--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 11:11, 15. 10. 2006 (UTC)

Já si myslím, že je především nutné používat pravidla jazyka, v němž je název vytvořen a užíván. Nicméně je to rozhodnutí představitelů instituce, se kterým zde na Wikipedii samozřejmě nic nezmůžeme. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 11:18, 15. 10. 2006 (UTC)

Vážený kolego Šebesto,

hodnotím Vaš přístup jako předmětný a kreativní , již z toho důvodu, že jste se nejdřív zeptal. Mnoho kolegů na Wikipedii, začnou - ve snaze a dobrém úmyslu něco "vylepšit" - zasahovat do textu a vytvoří konglomerát, který by samozřejmě nevyprodukovali, kdyby se před tím důkladně seznámili s analýzou objektu.

Nyní jedna věta k těm pravidlům: Za komunistů se psalo ROH (Revoluční odborové hnutí), KSČ (Komunistická strana Československa). Jedná se o nelogický pasquile. Muselo by to být "Roh" a "KsČ". Jinak by zkratka neodpovídala obsahu. Pakliže se přesto použije "ROH" a "KSČ" "zplňuje" to samozřejmě nelogická pravidla pravopisu, ale zásadně to odporuje klasické aristotelovské logice.

Zdravím Vás --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 15:11, 15. 10. 2006 (UTC)

Nikoliv, uvedené zkratky přesto obsahu odpovídají, a především jsou ony i jejich „obsah“ v souladu s pravopisnými pravidly současné češtiny. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 16:25, 15. 10. 2006 (UTC)

Nicméně, jak jsem už napsal, není nutné to dále řešit zde, jelikož to není problém názvu článku na Wikipedii, nýbrž skutečného, zaregistrovaného názvu organizace. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 16:33, 15. 10. 2006 (UTC)

Je lépe používat latinská pravidla vokabuláru. Pokud vím, minuskule a maiuskule jsou raně středověkým výmyslem, a to už byla latina v úpadku. Kdybyste chtěl být věrný latině, musel byste psát ČESKÝ INSTITUT MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ. Je-li to ale zaregistrovaný název, je neměnný, tak jako nelze nazvat kolegu Cinika beztrestně Cynikem. --Tompecina 14:26, 28. 10. 2006 (UTC)

K obsahu

Považuji za zbytečný seznam institucí, se kterými ČIMS spolupracuje i složení jeho dozorčí rady (IMHO zmíněna by měla být asi jen osoba jeho šéfa). Mnohem podstatnější by bylo, aby zde byly uvedeny významné počiny společnosti (v nich by samozřejmě mohly být i zmíněny psolečnosti, které se na nich podílejí, podíleli. Takhle ani nevíme, jestli spolupráce se VŠERS neprobíhá třeba jen tak,že tam předseda ČIMS nemá jednou za rok přednášku. 213.29.96.163 05:34, 17. 10. 2006 (UTC)

Nevím jak bych Vám mohl pomoci. Podívejte se na seznam vědeckých a osvětových publikací vydaných ČIMSem. Pořady ČIMSu jsou přístupné každému. Pakliže máte zájem, napište nám a my Vám obratem zašleme seznam pořadů na příští rok. Jinak to chce sledovat tisk, televizi a rozhlas. Vycházejí o nás doslova stovky příspěvků v masmédiích Česka, SRN a Rakouska (viz Zdeněk Herl-Stolt). Napište přímo na ČIMS, co potřebujete a co si přejete. Adresa byla v článku o kterém se právě "hlasuje". Nějaký "dobrodinec" jí tuším smazal. Jde o geniální nápad!

S nejlepšími pozdravy! --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 21:03, 17. 10. 2006 (UTC)

Problém je hlavně v tom, že informace nejsou ověřené z nezávislých zdrojů. Jediné, co se dá ověřit je skutečnost, že sdružení je zaregistrováno na MV ČR (ale tam zaregistrují takřka všechnpo po splnění jednoduchých podmínek, někde se dají stáhnout i prefabrikované stanovy). Stejným způsobem různí podnikavci zakládají honosně znějící instituce, zaštiťují se informacemi, s kým vším prý spolupracují (aniž by to ty údajně spolupracující organizace věděly, může se jednat o to, že nějaký můj kamarád na oné univerzitě dělá nočního vrátného) a lákají peníze od důvěřivců soukromých i z veřejných rozpočtů. Založit o sobě článek na Wikipedii samozřejmě má za cíl se navenek zvěrohodnit ("Když to píší ve Wikipedii, tak to musí být pravda") a zviditelnit, získat body do rankingu vyhledávačů.

Kde jsou ty stovky článků v tisku? Zlý google je zatajuje? Německy [1] (dnes 1 výskyt), anglicky [2] (dnes 1 výskyt), česky [3] (dnes 16 výskytů, jeden a půl obrazovky), na dotaz "čims" je výskytů sice 9 obrazovek, ale v tom jsou i stránky obsahující "čims to fotil?".

Chvíli jsem googloval, ale nic moc. Vždyť i ty externí odkazy jsou nevěrohodné -- jsou udělány na prvním lepším německém freewebu, něco takového si mohu vytvořit na seznam.cz nebo webzdarma.cz taky. Včera jsem byl 94. návštěvník, což není zrovna moc, na to jak honosně název sdružení zní a co všechno prý dělá (čímž chce naznačit, jak významná a aktivní instituce to je). O nevěrohodnosti svědčí i název instituce - ve skupině vzdělaných lidí by se našel alespoň jeden, který by věděl, jak se v češtině píší velká písmena, takhle to vypadá na amatérskou akci jedné osoby či několika opravdu málo lidí, kteří se vzděláním (osvětou) či publicistikou nemají žádné zkušenosti (jak je možné dlouhodobě dělat publicistiku a osvětu bez základních znalostí pravopisu?).

O pravopise názvu jsem už s autorem článku a představitelem organizace diskutoval o pár řádků výše. Tam se můžete dočíst více. Tím samozřejmě nechci jakkoliv naznačit, že bych s těmi velkými písmeny souhlasil. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 22:41, 17. 10. 2006 (UTC)

Neříkám, že celé sdružení je podvod, ale říkám, jak to celé působí: Jako křiklavá pouťová reklama na zboží nevalné hodnoty. Nevím, proč jsem si při četbě článku vybavil Haškovu povídku Reélní podnik. --Luděk 21:51, 17. 10. 2006 (UTC)

Povšiml jsem si, že v hodnocení článků uplatňujete princip presumpce viny: co neznáte nebo čemu nerozumíte, to je "neověřené" a "POV". Prosím, doložte, v čem jsou informace chybné, a až pak vkládejte šablony. --Tompecina 14:30, 28. 10. 2006 (UTC)

Já bych se naopak domníval, že neznalost se u uživatelů encyklopedie předpokládá. Proto ji také používají a očekávají podložené informace. Naopak autor má dokládat, že informace jsou správné. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 15:03, 28. 10. 2006 (UTC)

Jistě, na Wikipedie:Ověřitelnost je tučně a v barevném rámečku ve třetím bodu napsáno: "Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj leží na editorovi, který informaci přidal, nikoliv na tom, kdo se ji rozhodl odstranit." --Luděk 17:08, 28. 10. 2006 (UTC)

Nerozumíte mi: presumuji pravdu, a až když získám důvodné podezření, danou povahou informace nebo osobou editora, případně kombinace obojího (Cinik o katholictví apod.), že je tomu jinak, zpochybním. Vy zpochybňujete předem, preventivně. Lidé mají elementární sebeúctu, která jim brání lhát, a nemůžete jim jen tak, bez důkazů, přikládat úmysl škodit. Jistěže v konečném efektu musí prokázat editor, že napsal pravdu, ale zpochybnění by mělo být vždy podloženo pochybností, nikoli závistí, nenávistí nebo jinou emocí. --Tompecina 22:24, 28. 10. 2006 (UTC)

Já myslím, že Vám rozumíme. Pokud na internetu nelze najít uspokojivé doklady např. o soustavné činnosti, natož pak o zásadním významu organizace, který je či byl v článku a diskuzích vyzdvihován, je upozornění na neověřenost údajů jednoznačně na místě. Myslím, že nikdo z nás a priori nepodezřívá autora ze lží. Pochybnost zde vychází z toho, že informace není kde ověřit. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 22:49, 28. 10. 2006 (UTC)

Je tam osm knižních pramenů, včetně ISBN, a je zmíněno cca deset veřejně známých osobností. Opravdu trváte na tom, že informace nelze ověřit? --Tompecina 22:55, 28. 10. 2006 (UTC)

Jsou tam tituly vydané Institutem, nikoliv tituly pojednávající o něm, což je poněkud zásadní rozdíl. A mimochodem jejich seznam byl doplněn až po vložení šablony o neověřenosti. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 22:59, 28. 10. 2006 (UTC)

Kdo chytá v žitě?

Řádky, které jsem si právě přečetl porušují lidskou důstojnost.

Chronická nedůvěra je nespravedlností vůči osobě, které buď závidíme a nebo vlastní vinnou (nevzdělanost) o ní nic nevíme, resp. nechceme vědět. Zajímalo by mě, čím je autor oněch řádků z povolání?

Mě osobně je 61 let a přes 30 let jsem pedagogicky působil na universitách v mnoha evropských státech tak jako v USA a Kanadě. U mne skládali zkoužky desítky studentů, hlavně ze SRN. Moje publikace jsou překládány do mnoha jazyků, jsem majitelem měšického panství(viz Barokní zámek Tábor-Měšice) a moji předkové zaplňují stránky takřka všech lexikonů tohoto světa. Nejsem tedy na tom tak špatně, abych se musel vytahovat!

Domnívám se však, že mé vzdělání a zkušenosti by mohli posloužit jiným, aby rovněž byli uspěšnými. Alespoň jsem to léta vyučoval: Autobiografie není "ješitnost" (pakliže má autor, co říci), nýbrž součást sociálních věd. Tzv. memoárová literatura je v oblastech dějin, politologie a sociologie vysoce ceněna. Winston S. Churchill získal za svou "ješitnost" a "sebeznázorňování" dokonce Nobelovu cenu za literaturu. Musíte mít v životě příklady a před očima cíle lidí, kteří svou "ješitností" něco dokázali. Jinak ztratíte záchytné body uspěchu: Nezávidět, nýbrž obdivovat a učit se být uspěšným!.

Měřítkem úspěchu ve společenském řádu ve kterém žijeme je to, co máte nikoli to, co "blábolíte". Závistí, strachem a pomluvou ještě nikdo nikdy nezbohatl. Kdo z nás by si nepřál být finančně nezávyslím? "Bojujte za pravdu a pravdu každému přejte!" (Ioannes Amos Commenius).

Ten kolega, co se soustavně dovolává "pravidel pravopisu": Pravopis dělají lidé a lidé jej podle potřeby mění, neboť život jde dál. Řiďte se důstojností a úctou k druhým (to samozřejmě nevylučuje konstruktivní kritiku, která může jít i do satiry) a nikoli nějakou poučkou. Přemýšlejte hlavně sám - i když se můžete mýlit. Každý genius prošel džunglí omylů než se stal svou "ješitností" světoznámým. Poučky a zákony svádějí pouze k alibizmu. Kolik máme ve světě pouček, nařízení a zákonů, které mají vyloženě zločinecký charakter!? Chcete se s nimi ztotožnit? Určitě ne!

Nechápu Vaši poznámku o úctě k druhým. Diskutejeme o pravopise a nikoliv o účastnících diskuze. Nenásleduji jen poučku, nýbrž především všeobecně uznávaný úzus, který je poučkou jen shrnut. Argumentovat tím, jak je to v latině či angličtině, je zcestné. Srovnání je užitečné, leč nemůže změnit specifický úzus češtiny ani jiného jazyka. Daniel Šebesta (diskuse • příspěvky) 17:47, 18. 10. 2006 (UTC)

Nedůvěra je nejistota. Nevím (!), proto nedůvěřuji. "Kdo ví umí, kdo neví čumí!", řekl kdysi klasik. "Nečumte" tedy a snažte se "vědět"! Snažte se druhým činit jenom dobro, uvidíte jak rychle to vede k úspěchu a tím i k bohatství.

Ježíš Kristus prohlásil ke svým učedníkům: "Stojí psáno, miluj svého bližního. Já vám však říkám: Co je to za umění mít někoho rád, kdo mě má taky rád? To dokáže každý blb. Proto vám pravím: Milujte své nepřátelé!.

Andrew Carnegie píše va svých "ješitných" memoárech, že se této poučky celý život držel a stal se nejvlyvnějším a nejbohatším mužem své doby ne celém světě. Co kdybychom to zkusili také?

S přáním vynikajících úspěchů, zůstávám

--Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 07:31, 18. 10. 2006 (UTC)

Sice Vám rozumím, ale nemohu souhlasit. Já jsem stár jen 28 let, mí předci by se v lexikonech hledali marně a na žádné škole (tím méně vysoké) jsem nikdy oficiálně neučil. Znamená to, že mi lze věřit méně, než Vám? To, co jste napsal, by o sobě mohl napsat kde kdo, třeba i Jan Bezzemek, kterýžto by byl dle takovéhoto měřítka dokonce důvěryhodnější než Vy. Je přitom dobře známo, že tomuto králi bylo chlubení se a chvástání denním chlebem a jeho slibům a smlouvám by mohl důvěřovat jen naprostý šílenec. Není možné stanovit, těmto lidem se bude věřit, těmto ne. Není možné tvrdit, Já jsem úctyhodný, takže nemusím předkládat zdroje. Lze stanovit jen pravidlo, že důvěryhodné zdroje být musí, protože jen tak se lidem věřit nedá. Tím spíše, že paměť občas selhává a lže a občas chybně informují i knihy, kde by to člověk nečekal (vždycky sio vzpomenu na znechucení, které mne zachvátilo, když jsem si koupil poměrně drahou a renomovanou středoškolskou učebnici dějepisu, abych se z ní vzápětí dověděl, že Řokové sice prhráli u Marathonu, ale vzápětí nato to napravili svým vítězstvím u Thermopyl). Nedůvěra je u tohoto projektu, obávám se, nutností. Podkládání zdroji je koneckonců nezbytné pro jakoukoliv odbornou a vědeckou práci, jak se svojí erudicí jistě dobře víte. Představte si, že byste do nějakého odborného časopisu odeslal článek bez referencí a na upozornění z listu, že jste zřejmě opomněl poslat jeden list paíru, byste místo referencí odeslal výše napsané. Opravdu by to fungovalo? Cinik 17:26, 18. 10. 2006 (UTC)

---

Příteli Ciniku,

každý z nás je pouze obětí svých zkušeností. Jde o to v životě uspět a neselhat. Nedůvěra, žárlivost, pomluva, závist a strach vedou k chudobě...

Pakliže máte špatné zkušenosti s cizími knihami, tak čtěte ty moje a důvěru opět získáte!

Abychom mohli konkrétně začít, poslal jsem panu Nolanusovi mojí monografii o Ludwigu Erhardovi. Přiložil jsem k tomu ještě jeden exemplář s prosbou, aby Vám ho předal. Až knihu přečtete, řekněte mi, prosím, co si o ní myslíte. Děkuji.

S ubezpečením mé úcty, Váš --Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy 09:18, 22. 10. 2006 (UTC)