Diskuse:Česká kuchyně

Česká kuchyně je středoevropský fenomen. Tak jako všecky specifické lidové kuchyně se česká kuchyně vyvinula z toho, co v půdních a podnebných podmínkách v české kotlině rostlo samo (např. dodnes oblíbené houby), dalo se vypěstovat a chovat. V době před rozšířením pěstování brambor bylo základem výživy obilí (hlavně žito a oves), resp. jídla z mouky z něho vymleté. České hospodyně uměly péci ze žita tmavý kvašený a velmi výživný chléb,vařily se moučné kaše, (převážně jen ve šlechtických kuchyních bývalo maso - zvěřina, hovězí a skopové maso, drůbež a ryby),avšak základem pro lidovou kuchyni byla a dosud je hlavně mouka a to i po zavedení brambor na pole a do kuchyně. V žádné jiné evropské kuchyni není tolik jídel vařených a pečených převážně z mouky nabo z brambor, smíchaných s moukou, a také podomácku vyráběných rozmanitých moučníků. Brambory smažené na oleji byly prakticky neznámé,olivový olej byl drahý, olejnaté rostliny se v české kotlině do začátku 20. století pěstovaly minimálně. Tukem, převážně používaným v české kuchyni, bylo vepřové sádlo. Bylo levnější a snáze uchovatelné než máslo. Rozšíření chovu prasat velmi napomohlo pěstování brambor. Nepřímo tak brambory daly vzniknout jedné ze specialit české kuchyně: vepřová pečeně, knedlík, zelí - jídlo gastronomicky zvlášť dobře vyvážené. Přesto zůstávají charakteristickým specifikem české kuchyně především moučné pokrmy: známé houskové knedlíky, ovocné knedlíky, bochníky českého chleba, bílé pšeničné pečivo, sladké koláče a buchty s různými náplněmi a speciality z mouky a brambor. To jsou na př. vyhlášené české bramboráky, a oblíbené "chlupaté knedlíky s houbami" a různá jídla vyrobená z bramborového těsta (tj. rozemleté brambory smíchané s moukou)– Tento příspěvek přidal(a) 213.192.60.96,22:08, 19. 3. 2007 SE(L)Č

Ještě je třeba zmínit důležitou surovinu v české kuchyni, kterou je hrubá pšeničná mouka. Je to specielní druh mouky, který se vymílá a užívá pouze v českých zemích a je nenahraditelný na př. pro známé houskové knedlíky. – Tento příspěvek přidal(a) Věra Tomanová,22:15, 20. 3. 2007 SE(L)Č

Tak nějak nevím, o co v těchto diskusních příspěvcích jde. Nejsou uvedeny zdroje, některé informace se mi nezdají (olejnaté rostliny se v české kotlině pěstovaly minimálně - otázka zřejmě je, co to je "minimálně" a o které době se hovoří). Kde jsou české bramboráky vyhlášené? Bramboráky se dělají i v dalších zemích (placki ziemniaczane v Polsku, deruny na Ukrajině, hash browns či potato pancakes v Irsku a Velké Británii, latkes v židovské kuchyni, v Německu Kartoffelpuffer, rösti ve Švýcarsku, raggmunk či rårakor ve Švédsku, tocinei v Rumunsku - zdroj: pl:placki ziemniaczane). Co se týče českého jídla v minulosti, doporučoval bych knihu: Magdalena Beranová - Jídlo a pití v pravěku a středověku, ISBN 80-200-1340-7 (Academia). --Luděk 06:17, 21. 3. 2007 (UTC)

České houskové knedlíky vařím v Německu již bratru skoro 40 let z německé mouky typu 405 a chci tvrdit, že by se nad nima ještě leckterá chuchyňka v Česku oblízla. Navíc, skoro bych se vsadil, že v Bavorách a Rakousích maj dnes něco podobného. -jkb- (cs.source) 12:55, 22. 3. 2007 (UTC)

V této diskusi jde o to,(aspoň mně) ukázat v encyklopedickém heslu, že česká kuchně je gastronomicky svébytná, protože sestává z řemeslně vyšlechtěných výrobků, pro které používá na českém území běžně se vyskytující suroviny. Proto mně v zásadě nejde o diskusi o nepodstatných věcech. Jako na př. kde všude se dělají "bramboráky" nebo že v Bavorsku už mají hrubou mouku. Před dvaceti lety ji tam běžně neměli. Samozřejmě v součastnosti, pod vlivem globalisace, se mění kulturní zvyky i úroveň obyvatel v jednotlivých zemích, proto se bude měnit k dobrému i špatnému taky jejich kucyhně. Svůj příspěvek jsem napsala s úmyslem vyložit, v čem byla česká kuchyně přínosem k evropské kultuře z gastronomického hlediska. – Tento příspěvek přidal(a) 213.192.60.96,16:19, 22. 3. 2007 SE(L)Č

Zde je diskuse k článku, tedy redakční porada. Některá trvzení zde uvedená se mi jaksi nezdají a než se přenesou do článku, docela bych poprosil o uvedení zdroje (literatury), ze kterého bylo čerpáno. V jakém prameni se například praví: "V žádné jiné evropské kuchyni není tolik jídel vařených a pečených převážně z mouky nabo z brambor, smíchaných s moukou, a také podomácku vyráběných rozmanitých moučníků"?

Také věta "Rozšíření chovu prasat velmi napomohlo pěstování brambor" je poněkud nejasná -- co čemu pomáhalo? Chov prasat pomáhal bramborám, nebo naopak brambory pomáhaly chovu prasat? Slova rozšíření a pěstování mají v prvním i třetím pádě stejný tvar, proto se ta věta dá vykládat oběma způsoby. --Luděk 21:00, 22. 3. 2007 (UTC)

Ano, doložím co jsem schopna : Zdroj literatury je 1/ Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů od M. Sandtnerové Janků, vyd.Česká grafická unie a.s. 1928 a Normy teplýchjídel, vyd. Zájmové sdružení pro rozvoj veřejného stravování 1968. V obou těchto publikacích je uvedeno přibližně 60 základních samostatných jídel z mouky jako základní surovinou, příp. s přidáním brambor a brambor samotných, dále je tu uvedeno nejméně právě tolik příloh k hlavním jídlům. Pro větu " V žádné jiné kuchyni ... ", nemohu doložit jiný pramen než svůj vlastní poznatek. V lidové kuchyni /o kterou zde jde/ evropských zemí, které jsem měla možnost poznat /Německo Švýcarsko, Francie, Chorvatsko, Slovinsko, Italie/ nejsou bezmasá jídla podobného typu, který je běžný v českých zemích. Samozřejmě italská kuchyně, ale kde tam míchají do mouky brambory ? Jsem vyučena v oboru kuchař, proto jsem se o různé kuchyně zajímala a došla jsem k názoru, že česká kuchyně je z hlediska užitých surovin na našem území dostupných, skutečně svébytná a řemeslně vyšlechtěna na velmi dobré úrovni. Proto se domnívám, že by si v tomto smyslu zasloužila uvedení v této encyklopedii. Nemyslím si totiž, že by německou nebo rakouskou kuchyní byla ovlivněna natolik, aby to stálo za zmínku. Záměrně v rámci svého příspěvku neuvádím české moučníky, které by si zasloužily samostatný článek, rovněž tak moravské drobné cukroví.

Dále k mé najasné formulaci ohledně vlivu brambor na chov prasat: Byla jsem si vědoma té nejednoznačnosti, musila bych asi pro zpřesnění užít trpný rod, který užívám jinak nerada, proto jsem větu nechala tak, jak je. Určitě nejdřív byly brambory, kterými se naučili čeští statkáři krmit vepřový dobytek. Jenže v následující době bylo pěstování brambor a chov prasat takřka jako spojité nádoby, /nesrovávám to se současností/, tak jsem to nechala na úvaze čtenáře.

To je asi vše, co mohu zatím ke svému příspěvku říci. – Tento příspěvek přidal(a) 213.192.60.96,19:47, 24. 3. 2007 SE(L)Č

Vrabec

Co je to?Xx236 (diskuse) 19. 11. 2015, 12:04 (CET)