Dácké války

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Soubor:RomansoldiersvsDacianwarriors.jpg
Římští vojáci bránící pevnost před útokem Dáků, výjev z Trajánova sloupu

Dácké války je označení vojenských střetnutí svedených na přelomu 1. a 2. století n. l. mezi Dáky, vedenými králem Decebalem, a Římany. Konflikt vyprovokovaný dáckými nájezdy do římských provincií na Balkáně se rozhořel za vlády císaře Domitiana v letech 87 až 89. Římané tehdy utrpěli porážku v první bitvě u Tapae a posléze s Dáky sjednali příměří. O několik let později obnovil císař Traianus nepřátelství s Dáky a v letech 101 až 102 resp. 105 až 106 proti nim podnikl dvě rozsáhlá vojenská tažení, během nichž si podrobil jejich hlavní město Sarmizegetusu a po smrti Decebala začlenil Dácii do římské říše.