Cooperův pár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cooperův pár je dvojice elektronů nebo jiných fermionů, které jsou v kovech při nízkých teplotách slabě vzájemně vázány elektron-fononovou interakcí, tedy prostřednictvím kmitů krystalové mřížky.[1] Takto svázané elektrony mohou mít nižší energii než Fermiho energie. Cooperův pár je kvantový jev. Cooperovy páry jsou příčinou supravodivosti vysvětlitelnou BCS teorií, za kterou byla v roce 1972 udělena Nobelova cena za fyziku.[2] Jev je nazván podle amerického fyzika Leona Coopera, který jej v roce 1956 poprvé popsal.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b COOPER, Leon N. Bound Electron Pairs in a Degenerate Fermi Gas. Physical Review. 1956-11-15, roč. 104, čís. 4, s. 1189–1190. Dostupné online [cit. 2021-07-08]. ISSN 0031-899X. DOI 10.1103/PhysRev.104.1189. (anglicky) 
  2. The Nobel Prize in Physics 1972. NobelPrize.org [online]. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. (anglicky)