Chronotop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chronotop je formálně-obsahová literární kategorie vyjadřující zásadní spojitost prostoru a času v uměleckém díle zobrazenou. Chronotop je pojem ruského literárního teoretika M. M. Bachtina; Bachtin jej vypracoval ve studii „Čas a chronotop v románu“,[1] napsané v letech 1937–1938. – Ch. má u Bachtina „podstatný genologický význam: je to právě ch., který určuje žánr“.[2] Podle Bachtina v literárním ch. „splývají prostorové a časové indicie ve smysluplné a konkrétní jednotě". Bachtin rozlišil několik základních chronotopů (cesta apod.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BACHTIN, Michail. Román jako dialog. Praha: Odeon, 1980. 
  2. BACHTIN, Michail. Román jako dialog. Praha: Odeon, 1980. S. 22.