Charles-Eugène Bernard
| Charles-Eugène Bernard | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. května 1922 Carleton-sur-Mer |
| Úmrtí | 21. dubna 2002 (ve věku 79 let) |
| Povolání | fotograf |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles-Eugène Bernard (19. května 1922 Carleton-sur-Mer – 21. dubna 2002) byl kanadský fotograf, který jako umělec působil v Gaspésii. Archivy Charlese E. Bernarda jsou uloženy v Musée de la Gaspésie a tvoří je 3 314 fotografií, negativů a diapozitivů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Studoval v klášteře Dalhousie, na Sacré-Coeur College v Montmagny, na univerzitě v Chathamu a nakonec na School of Photography v Montrealu. V roce 1944 se oženil s Estelle Allardovou, která se stala jeho spolupracovnicí. V roce 1950 si otevřel fotografický ateliér v Carleton-sur-Mer. V roce 1955 absolvoval stáže na University of Western London (Ontario) a v roce 1959 na New York Institute of Photography. V 80. letech 20. století představil Charles-Eugène Bernard v Quebecu kolem dvaceti výstav.
Fotografická díla[1] Charlese-Eugèna Bernarda odrážejí Gaspésii z 50. až 70. let 20. století. Přispěl ke zviditelnění regionu zejména prostřednictvím turisty oblíbených pohlednic své doby. Charles-Eugène Bernard musel využít všechny aspekty fotografie, aby se touto profesí uživil i mimo velká města. Jeho fotografie přinášejí historický obraz tohoto období, náboženský a společenský život v Gaspé, které procestoval. Zanechal za sebou hmatatelnou stopu života v Gaspé.
Fotografické aktivity
[editovat | editovat zdroj]Díky vlastnímu ateliéru mohl lidem opatřit profesionální fotografie.
Své fotografie nechal reprodukovat ve formě pohlednic. Jelikož se studio nachází v blízkosti pláže a hotelů, ročně se prodalo 50 000 kusů.
Pořídil mnoho svatebních fotografií ve spolupráci se svou manželkou.[2] To jim umožnilo fotografovat dvě svatby v různých vesnicích.
Pracoval také jako fotoreportér na volné noze pro různé noviny v provincii Quebec, včetně Le Soleil, L'Action catholique a regionálních novin L'Aviron[3] (1962–2015). Zachytil návštěvu královny Alžběty II. a politiků včetně Johna George Diefenbakera, Lestera B. Pearsona nebo Jeana Lesage.
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]Exkluzivní fotografie procesu s Wilbertem Coffinem pro noviny La Presse.
V roce 2011 dala obec Carleton-sur-Mer jeho jméno ulici, kde se narodil.
Jeho fotografie se dostaly na obálky několika historických publikací : History of Gaspésie (1981), La mer nourricière (2007) a Magazine Gaspésie (2010).
Jeho dílo bylo předmětem mnoha článků.[4] I po jeho smrti byly jeho fotografie v roce 2016 vystaveny pro „Mémoirte des pêcheur gaspésiens“, venkovní fotografickou výstavu od 1. července do 30. září 2016 na rue du Banc, Rivière-au-Renard.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles-Eugène Bernard na francouzské Wikipedii.
- ↑ Les œuvres sont conservées au musée de la Gaspésie
- ↑ Dostupné online. ; Andrée Allard, "Estelle Allard, femme et photographe", Magazine Gaspésie, no, 156, 2006, p. 36-37.
- ↑ Journal fondé à Campbellton en 1962 par Rachel Guérette jusqu'à la fin octobre 2015 (voir en ligne).
- ↑ Jean-Marie Fallu, « Charles Bernard, photographe », Gaspésie, no. 72-73, 1981, p. 36 ; Bernard Bélanger, « Charles E. Bernard, photographe: toujours actif, toujours Gaspésien... », Le Pharillon, 27 juin 1993 ; Sylvain Boudreau, « Hommage au photographe Charles-E. Bernard (1922-2002) », Magazine Gaspésie, no. 147, 2003, p. 41-43.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles-Eugène Bernard na Wikimedia Commons - Muzeum gaspésie a jeho image banka Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine.
