Celestini
Celestini (Congregatio Coelestinorum, Ordo Coelestinensium, coelestini, coelestiáni; původně poustevníci sv. Damiána nebo poustevníci z Murrone či bratři sv. Ducha) neboli řád celestinů byli katolický řeholní řád vzniklý reformací řádu benediktinského. Jejich heslem je benediktinské Ora et labora, jejich kláštery se nazývají paraklety (podle úcty k Duchu svatému, Paraklétu). Jejich zakladatelem byl poustevník Pietro Angeleri del Morrone (také Murrhone nebo de Morone; pozdější nešťastný papež Celestin V.), který zřídil roku 1254 v italských Abruzzách první celestinskou poustevnu.
V Českých zemích měli celestini konventy v Ojvíně a v Praze u sv. Michala pod Vyšehradem (první fungoval pouhých 180 a druhý 33 let – ojvínský konvent zanikl v 16. století, pražský konvent byl zničen roku 1420 tábory), hojněji zastoupeni byli zejména v Itálii a ve Francii. Koncem 18. století členové řádu zcela vymřeli.[1]
Reference
- ↑ BUBEN, Milan M. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Díl II, svazek II. Praha : Libri, 2004. S. 351–360.
Související články
Literatura
- BUBEN, Milan M. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Díl II, svazek II. Praha : Libri, 2004. S. 351–360.