Buněčná banka
Buněčná banka je instituce zabývající se ukládáním a udržováním buněk a [1] umožňuje jejich skladování v nezměněné a neporušené formě. [2] Musí splňovat právní a etické požadavky pro vědecké a klinické použití buněk. Buněčné banky dodávají standardizované buňky do mnoha laboratoří, čímž jsou zajištěna kvalitní výzkumná data a srovnatelné výzkumné publikace. Pro standardizaci těchto buněk je nutné, aby byly bez mikrobiálních nečistot a aby nedošlo ke křížové kontaminaci jinými buňkami. [3] Dále mohou buněčné banky poskytnout rady ohledně výběru linií a osvědčené postupy kultivace a konzervace. [3]
Systém buněčné banky[editovat | editovat zdroj]
Systém buněčných bank se zpravidla skládá z banky základních buněk (master cell bank, MCB) a banky pracovních buněk (working cell bank, WCB). Při zakládání buněčné banky může být nová buněčná kultura zdrojem kontaminace (bakterií, mykoplazmat nebo hub), a proto je nejprve nutné uchovávat ji v karanténních podmínkách. Po potvrzení čistoty je tato kultura expandována do 10 až 20 ampulí a je vytvořena banka základních buněk. [4] Banka základních buněk pochází z jedné kolonie bakterií nebo kvasinek nebo z jedné eukaryotní buňky a skládá se z dostatečného množství ampulí kultury, které dále slouží jako počáteční materiál pro vytvoření banky pracovních buněk. [5] Před vytvořením banky pracovních buněk je třeba zajistit kontrolu kvality ampulí z banky základních buněk, což zahnuje potvrzení, že životaschopnost a počet buněk jsou přijatelné. Dále je nutná kontrola kontaminace bakteriemi, houbami a mykoplazmaty a autentizace buněk pomocí STR profilace, analýzy SNP nebo DNA barcodingem. [4] Banka pracovních buněk obsahuje buňky kultivované z jedné nebo více ampulí banky základních buněk. [5]
Skladování[editovat | editovat zdroj]
Buňky musí být skladovány v takových podmínkách, aby byla zajištěna jejich genetická stabilita. Jedna z možností je uložení v mrazáku, kde bude teplota udržována na minimálních -70 °C. Druhá možnost je použití tekutého dusíku nebo jeho par, což zajišťuje delší stabilitu vzorku než v předchozím případě. Dále se doporučuje uložení ampulí na více než jednom místě, z důvodu možného selhání mrazáku. [5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HUG, Kristina. Banks, Repositories and Registries of Stem Cell Lines in Europe: Regulatory and Ethical Aspects. Stem Cell Reviews and Reports. 2009-02-10, roč. 5, čís. 1, s. 18–35. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. ISSN 1550-8943. DOI 10.1007/s12015-009-9053-5.
- ↑ SOBOLEWSKA-RUTA, Agnieszka; ZALESKI, Piotr. Cell Banks Preparation In Biopharmaceuticals Production. Postępy Mikrobiologii - Advancements of Microbiology. 2019-01-01, roč. 58, čís. 1, s. 87–100. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. ISSN 2545-3149. DOI 10.21307/PM-2019.58.1.087. (anglicky)
- ↑ a b STACEY, Glyn. Chapter 4 - Banking stem cells for research and clinical applications. Příprava vydání Stephen B. Dunnett, Anders Björklund. Svazek 200. [s.l.]: Elsevier (Functional Neural Transplantation III). Dostupné online. DOI 10.1016/b978-0-444-59575-1.00003-x. S. 41–58. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-444-59575-1.00003-X.
- ↑ a b KGAA, Merck. Fundamental Techniques in Cell Culture, Laboratory Handbook. 4th edition. Dostupné online. Archivováno 10. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ a b c AFFAIRS, Office of Regulatory. Biotechnology Inspection Guide (11/91). FDA. 2022-04-05. Dostupné online [cit. 2022-05-15]. (anglicky)