Zobrazení zdroje stránky Blok p

{{Infobox - skupina chemických prvků
| prvky = B, Al, Ga, In, Tl, Nh, C, Si, Ge, Sn, Pb, Fl, N, P, As, Sb, Bi, Mc, O, S, Se, Te, Po, Lv, F, Cl, Br, I, At, Ts, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn, Og
}}
'''Blok p''' je šest sloupců v pravé části [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]] (kromě [[Helium|helia]], které patří do [[Blok s|bloku s]]). Těchto šest sloupců, které jsou ve vedlejší tabulce vyznačeny barevně, je tvořeno těmito skupina prvků:

* [[13. skupina]] – dříve také triely
* [[14. skupina]] – dříve také tetrely
* [[Pniktogeny|15. skupina]] – dříve také pentely (pniktogeny nebo pnikogeny)
* [[Chalkogeny|16. skupina]] – chalkogeny
* [[Halogeny|17. skupina]] – halogeny
* [[Vzácné plyny|18. skupina]] – vzácné plyny

Struktura periodické tabulky byla původně uspořádána v pořadí rostoucích atomových čísel a vytvářela by tak jeden dlouhý řádek. Určité prvky však vykazovaly podobné vlastnosti, a proto byly umístěny pod sebe. Kritériem pro začátek nového řádku byla chemická podobnost a později (po objevu struktury [[Elektronový obal|elektronového obalu]]) stejný počet valenčních [[elektron]]ů. Výsledkem je rozdělení periodické tabulky do [[Blok s|bloků s]], p, [[Přechodné kovy|d]], [[Vnitřně přechodné kovy|f]].

Název bloku p odpovídá tomu, že jeho prvky mají valenční elektrony ([[elektron]]y s nejvyšší [[Energie|energií]] v poslední slupce) umístěny v [[Atomový orbital|orbitalech]] p. Jejich obecná valenční konfigurace je ''n''s<sup>2</sup>''n''p<sup>1–6</sup>, kde ''n'' je číslo slupky (také [[Perioda (periodická tabulka)|periody]]), p je název orbitalu a horní index je počet elektronů v orbitalu.

== Vlastnosti prvků bloku p ==
* Chemické a fyzikální vlastnosti prvků bloku p lze vysvětlit strukturou jejich [[Elektronový obal|elektronového obalu]]. Jejich reaktivita vychází především z toho, že se (stejně jako všechny ostatní prvky periodické tabulky) snaží dosáhnout konfigurace elektronového obalu nejbližšího vzácného plynu - tedy plně obsazené valenční slupky.
* 13. skupina bloku p obsahuje prvky [[Bor (prvek)|bor]] (B), [[hliník]] (Al), [[gallium]] (Ga), [[indium]] (In), [[thallium]] (Tl) a [[nihonium]] (Nh). Bor je považován za [[Polokovy|polokov]], ostatní triely jsou [[kovy]]. [[Elektronová konfigurace]] jejich valenční [[Elektronový obal|elektronové slupky]] je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>1</sup>. Díky tomu preferují tvorbu [[Chemická sloučenina|sloučenin]] v [[Oxidační číslo|oxidačním čísle]] I a III.
* 14. skupina bloku p obsahuje prvky [[uhlík]] (C), [[křemík]] (Si), [[germanium]] (Ge), [[cín]] (Sn), [[olovo]] (Pb) a [[flerovium]] (Fl). Elektronová konfigurace jejich valenční elektronové slupky je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>2</sup>. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin v oxidačním čísle II a IV. Nejdůležitějším z těchto prvků je uhlík, který je součástí všech [[Organismus|živých organismů]].
* 15. skupina bloku p obsahuje prvky [[dusík]] (N), [[fosfor]] (P), [[arsen]] (As), [[antimon]] (Sb) a [[bismut]] (Bi). [[Elektronová konfigurace]] jejich valenční elektronové slupky je ''n''s<sup>2</sup> ''n''p<sup>3</sup>. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin v oxidačním čísle I až V. Tvoří dvouprvkové [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] s [[Elektronegativita|elektropozitivnějšími]] [[Chemický prvek|prvky]]. Nejdůležitějším z těchto prvků je dusík, který tvoří hlavní složku [[Atmosféra Země|atmosféry]].
* 16. skupina bloku p obsahuje prvky [[kyslík]] (O), [[síra]] (S), [[selen]] (Se), [[tellur]] (Te), [[polonium]] (Po). Mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np''<sup>4</sup>. Jejich název chalkogeny (kromě kyslíku) pochází ze spojení [[Řečtina|řeckých]] slov „chalkos“ (ruda) a „gennaó“ (tvořit), jsou to tedy ''rudotvorné'' prvky.
* 17. skupina bloku p obsahuje prvky [[fluor]] (F), [[chlor]] (Cl), [[brom]] (Br) a [[jod]] (I). Všechny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np<sup>5</sup>''. Jejich název halogeny je odvozen z řečtiny a znamená ''solitvorný''. Halogeny jsou velmi reaktivní, proto se vyskytují pouze vázané ve sloučeninách. Nejrozšířenějším halogenem je chlor.
* 18. skupina bloku p obsahuje prvky [[helium]] (He), [[neon]] (Ne), [[argon]] (Ar), [[krypton]] (Kr), [[xenon]] (Xe) a [[radon]] (Rn). Tyto prvky se nazývají se vzácné plyny (netečné či [[Inertní plyny|inertní plyny)]] a jsou velmi málo reaktivní. Příčinou jejich nízké reaktivity a dalších specifických chemických vlastností je dokonalé zaplnění vnější elektronové slupky, protože [[atom]] se zaplněným valenčním orbitalem jen velmi těžko přijímá či ztrácí vazebný elektron. Všechny mají elektronovou konfiguraci valenční sféry ''ns''<sup>2</sup>''np<sup>6</sup>''.

== Orbitaly a prvky bloku p ==
[[Soubor:Atomic_orbitals_spdf_m-eigenstates.png|náhled|336x336pixelů|Tvary orbitalů s, p, d, f ve čtyřech vrstvách ''n'' = 1, 2, 3, 4]]
Blok p obsahuje prvky, které mají valenční elektrony ([[elektron]]y s nejvyšší [[Energie|energií]]) umístěny v [[Atomový orbital|orbitalech]] s a p. Jejich obecná valenční konfigurace je ''n''s<sup>2</sup>''n''p<sup>1–6</sup>, kde ''n'' je číslo slupky (také [[Perioda (periodická tabulka)|periody]]), s, p jsou názvy orbitalů a horní index je počet elektronů. V každém z orbitalů lze umístit pouze dva elektrony. Prvky bloku p tak mohou mít ve valenční slupce pouze 8 elektronů.

Dalšími bloky v periodické tabulce jsou bloky s, d, f obsahující prvky, které mají valenční elektrony umístěny v orbitalech s, d, f....

Každý orbital je určen čtyřmi [[Kvantové číslo|kvantovými čísly]]:

* [[Hlavní kvantové číslo]] (''n)'' určuje vzdálenost mezi elektronem a [[Atomové jádro|jádrem]] a s rostoucí vzdáleností elektronu od jádra se zvyšuje. Nabývá hodnot celých čísel 1, 2, 3 ... (používají se také písmena K, L, M, …). Elektrony, které mají stejné hlavní kvantové číslo, jsou stejně vzdálené od jádra a mají přibližně stejnou [[Energie|energii]]. Nacházejí se proto ve stejných slupkách (vrstvách) [[Elektronový obal|elektronového obalu]].
* [[Vedlejší kvantové číslo]] (''l'') popisuje tvar orbitalu nebo také podslupku. Označuje se malými písmeny s, p, d, f (zkratka s, p, d, f pochází ze spektroskopických anglických pojmů ''sharp'', ''principal'', ''diffuse'', ''fundamental''). Matematicky vyjadřuje velikost momentu hybnosti a může nabývat tyto hodnoty ''l'' = 0 pro orbital s, ''l'' = 1 pro orbital p, ''l'' = 2 pro orbital d, ''l'' = 3 pro orbital f.
* [[Magnetické kvantové číslo]] (''m'') popisuje prostorovou orientaci orbitalu. Je to vlastně projekce momentu hybnosti do libovolně zvolené osy. Elektrony v určité podslupce (s, p, d, f) jsou definovány hodnotami ''l'' (0, 1, 2, 3) a hodnota ''m'' se tak může pohybovat od -''l'' do +''l'', včetně nuly.
* [[Spinové kvantové číslo]] (''s'') definuje [[spin]] dané [[elektron]]u (směr jeho otáčivost kolem své osy) a může nabývat pouze dvou hodnot +1/2 nebo -1/2. V každém z orbitalů lze umístit dva [[elektron]]y s opačnými spiny.

{| class="wikitable"
! colspan="4" |Orbitaly, kvantová čísla a slupky
|-
!Orbital
!Hodnoty kvantových čísel
!Počet hodnot pro <math>m</math>
!Počet elektronů ve slupce
|-
!s
|''n'' = 1, ''l'' = 0, ''m'' = 0, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|1
|2
|-
!p
|''n'' = 2, ''l'' = 1, ''m'' = -1,0,+1, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|3
|6
|-
!d
|''n'' = 3, ''l'' = 2, ''m'' = -2,-1,0,+1,+2, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|5
|10
|-
!f
|''n'' = 4, ''l'' = 3, ''m'' = -3,-2,-1,0,+1,+2,+3, ''s'' = +1/2 nebo -1/2
|7
|14
|}

== Periodická tabulka s vyznačenými bloky ==
{{Periodická tabulka (navbox)}}

== Související články ==
* [[Periodická tabulka|Periodická tabulka prvků]]
* [[Blok s]]
* [[Přechodné kovy|Blok d]]
* [[Vnitřně přechodné kovy|Blok f]]
* [[Blok g]]

== Reference ==
{{překlad|en|Block (periodic table)|1155808684|de|Periodensystem|232354815}}

{{Portály|Chemie|Fyzika|}}

[[Kategorie:Skupiny chemických prvků]]
[[Kategorie:Bloky periodické tabulky|p]]