Zobrazení zdroje stránky Askold a Dir

[[Soubor:Kievska rus 9th century.png|náhled|[[Kyjevská Rus]] v 9. století]]
'''[[Askold (kníže)|Askold]]''' († [[882]]) a '''Dir''' († 882) byli legendární švédští [[varjagové]], doložení pouze v jediném písemném prameni, a to nejstarším ruském [[Letopisy|letopisu]], známém pod názvem ''[[Pověst dávných let|Povesť vremennych let]]''. Skandinávské prameny včetně [[Sága|ság]] je neznají, proto nelze jejich konkrétní existenci prokázat.

Letopis o nich k roku [[862]] vypráví, že přišli na [[Rus (historické území)|Rus]] v [[Rurik]]ově družině, ale požádali ho, že potáhnou dál na [[Konstantinopol]]. Cestou „''uzřeli na hoře městečko hrazené''“, [[Kyjev]], jehož obyvatelé platili daně [[Chazarská říše|Chazarům]], a zmocnili se zde vlády.<ref>''Nestorův letopis ruský'', ed. Erben, K. J., Praha 1940, s.38</ref>

Podle ''Povesti vremennych let'' podnikli Askold a Dir se svými muži roku [[866]] první historicky známý nájezd [[Rus (národ)|Rusů]] na Konstantinopol a oblehli ho.<ref>''Nestorův letopis ruský'', ed. Erben, K.J., Praha 1940, s.38</ref> Byzantské prameny, z nichž nejdůvěryhodnější jsou dvě dochovaná kázání tehdejšího [[Seznam konstantinopolských patriarchů|konstantinopolského patriarchy]] [[Fotios|Fótia]],<ref>''Photii epistulae'' 1, Lipsiae 1983, dok. č. 2, s. 293–296</ref> kladou tuto událost již do prvních letních dní roku [[860]]. Město samo se Kyjevanům sice dobýt nepodařilo, jejich bojovníci však několik týdnů pustošili pobřeží, dokud se císař [[Michael III.]] nevrátil z výpravy proti [[Arabové|Arabům]] a útočníky nezahnal. Jde o první v pramenech doloženou vojenskou výpravu varjagů-Rusů proti [[byzantská říše|Byzanci]]. Jména jejich velitelů nejsou ve Fótiových kázáních ani v jiných pramenech doložena.

Roku 882 „''přitáhl k horám Kyjevským [[Oleg]] a shledal, že tu panují Askold a Dir.''“ Vylákal je lstí z města, a když k němu přišli, řekl jim: „''Vy nejste knížata, ani rodu knížecího, ale já jsem rodu knížecího a tento jest syn Rurikův'',“ a ukázal jim malého [[Igor Rurikovič|Igora]]. Tak byli Askold a Dir zabiti a vlády v Kyjevě se ujal jménem Rurikova následníka Igora Oleg.<ref>''Nestorův letopis ruský'', ed. Erben, K. J., Praha 1940, s. 39</ref> Tato událost je považována za počátek státnosti [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]].

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* Picková, D., ''O počátcích státu Rusů'', in: Historický obzor 18 (2007)
* Lášek, J.B., ''Počátky křesťanství u východních Slovanů'', Praha 1997
* Dvorník, F., ''Byzantské misie u Slovanů'', Praha 1970
* Schramm, G., ''Altrusslands Anfang: Historische Schlüsse aus Namen, Wörtern und Texten zum 9. und 10. Jahrhundert'', Freiburg 2002

{{Panovník| titul = Knížata [[kyjev]]ská|kdy=[[862]]?–[[882]]| předchůdce =[[Bravlin]]| nástupce =[[Oleg]]}}

[[Kategorie:Úmrtí v roce 882]]
[[Kategorie:Kyjevská Rus]]
[[Kategorie:Vikingové]]
[[Kategorie:Zavraždění panovníci]]