Apodiktický
Apodiktický z řeckého αποδεικτικος = průkazný, k αποδεικνυμι = dokazuji.[1] [2]
naprosto jistý, nepochybný, nezvratný, nepřipouštějící námitek
apodiktický soud: soud, kterým se něco uznává za nutně jsoucí [3]
Apodikticky formulované právo ve Starém zákoně[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od práva formulovaného kazuisticky nepřipouští žádné "když" nebo "jestliže", ale jde rovnou k věci bez výjimek a pochybností. [4]
Příkladem může být skupina po sobě následujících ustanovení z Exodu (Ex 22:21–23).
- Verš 21 je formulován apodikticky – neexistuje výjimka pro útisk vdovy nebo sirotka.
- Verše 22 a 23 jsou kazuistickým vyjádřením následků možného konkrétního způsobu porušení předchozího apodikta:
21 Žádnou vdovu a sirotka nebudete utiskovat. 22 Jestliže je přece budeš utiskovat a oni budou ke mně úpět, jistě jejich úpění vyslyším. 23 Vzplanu hněvem a pobiji vás mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich synů sirotci.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN Praha 1978
- ↑ Adolf Kaegi, Griechisch-deutsches Schulwörterbuch, Verlag B. G. Teubner, 1904
- ↑ Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2007
- ↑ Hebrejská bible a dějiny, Rolf Rendtorf, Vyšehrad 1996