Antraknóza platanu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Apiognomonia veneta, napadený list.

Antraknóza platanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Apiognomonia veneta z čeledi Gnomoniaceae, Choroba napadá především platany.

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy patogena[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena používáno mnoho různých synonym, například Discula nervisequa nebo Hymenula platani.[1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově v oblastech pěstování platanu.

Apiognomonia veneta , napadený letorost.

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Rod platan.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Listy[editovat | editovat zdroj]

Anthraknózou napadené listy mají hnědé nekrotické skvrny nepravidelného tvaru. Skvrny se vyskytují podél středního nervu list a větších žilek . Nekrotické skvrny později často splývají a spojují se přes prostor mezi žilkami. Léze se vyskytují rovněž na řapících a podél okraje listů. Opakované infekce během celého vegetačního období mohou způsobit vážné defoliace.[2]

Pupeny[editovat | editovat zdroj]

Léze na pupenech.

Výhony[editovat | editovat zdroj]

Léze na větvičkách. Odumírání výhonů, rozpraskaná kůra. V období studeného jarního počasí na usychajících výhonech zvadlé visící listy . [L 1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Antraknóza platanu je jednou z nejdůležitějších chorob rodu platan (Platan) po celém světě. Způsobuje vážné defoliace. Napadení v po sobě následujících letech může oslabit stromy natolik, že jsou citlivé na jiné patogeny a mohou dokonce způsobit úhyn dřeviny.[2] V období vlhkého a teplého počasí se patogen rychle šíří.[L 1]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Konidie se tvoří na spadaném listí nebo na kůře napadených větviček. Po vyklíčení infikuje nové listy. Hyfy rostou podél žíly a prorůstají do řapíku a větviček. Listové infekci vyhovují optimální teploty 16-20C, deštivé počasí. Opakované infekce se mohou objevit během celého vegetačního období a za příznivých povětrnostních podmínek které jsou běžné na podzim.[2]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Větrem, hmyzem.[L 1]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Obvykle není ochrana rostlin nezbytná. [L 1]

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Stromy mohou být chráněny v počáteční fázi infekce použitím kontaktních fungicidů. Postřik se provádí když pupeny začít rašit a znovu po 10 až 14 dnech. Měly by být vysazovány odrůdy odolné proti chorobě, pokud je to možné. V lesních porostech prakticky není žádným opatřením možné ovlivnit rozvoj napadení.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]