V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Aigeus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Aigeus
Themis Aigeus Antikensammlung Berlin F2538.jpg
Manžel(ka) Meta
Chalciope
Médeia
Partner(ka) Aithra
Děti Théseus
Medus
Rodiče Pandión II.
Funkce king of Athens
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Théseus[1]

Aigeus (latinsky Aegeus) je v řecké mytologii athénský král. Jeho rodiči byli Pandíón, athénský král a jeho manželka Pélla.

V době vlády krále Mínóa na Krétě byly vztahy s Athénami velmi dobré obchodně i politicky, takže nebylo divu, že krétší borci soutěžili na athénských hrách. Jedněch her se zúčastnil také Mínóův syn Androgeós a zvítězil. Aigeus nesnesl porážku domácích závodníků a Androgea zabil. Jeho otec vyplul se silným vojskem proti Athénám a aby se zabránilo válce, byla dohodnuta krutá daň: Athény budou každých devět let posílat sedm panen a sedm paniců na Krétu, kde budou obětování obludě Mínotaurovi, dokud bude živ.

Když nastal čas potřetí opakované oběti, nechal se mezi ně zařadit nevlastní králův syn Théseus. V labyrintu bojoval s Mínotaurem a zabil ho. S pomocí Ariadny, dcery krétského krále, se také šťastně dostal ven z bludiště.

Cestou na Krétu plula Théseova loď pod černými plachtami, na znamení smutku, že veze oběti. S králem Aigeem bylo domluveno, že bude-li se Théseus vítězně živ a zdráv vracet, vytáhne plachty bílé, aby otec radostnou zprávu zdaleka viděl. Jenže Théseus to neudělal a tak král, vida zdáli černé plachty, ze zoufalství se vrhl ze skály do moře. Moře bylo pojmenováno jeho jménem - moře Egejské.

Za zmínku stojí, že u krále Aigea se nakrátko objevila také jiná postava řeckých bájí - Médeia. Když byli s Iásónem vyhnání z Iólku, kde zabila krále Pelia a poté ještě Glauku i jejího otce Kreonta. Toto vražedné dílo zakončila ještě zabitím svých dvou synů Mermera a Feréta. S tímto rejstříkem se uchýlila do Athén k Aigeovi, i tady se však pokusila zabít, tentokrát Thésea. Byla vyhnána potřetí a zmizela prý někde na východě za řekou Tigridem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOMÉR. Ílias. Praha: Odeon, 1980. 516 s. Kapitola Rejstřík vlastních jmen, s. 492. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]