Burian Stradonius Joseffi
| Burian Stradonius Joseffi | |
|---|---|
| Narození | 1564 Stradouň |
| Úmrtí | 1617 (ve věku 52–53 let) Vysoké Mýto |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Burian Stradonius Joseffi (1564 Stradouň – 1617 Vysoké Mýto) byl český humanistický básník, bakalář svobodných umění, radní a písař ve Vysokém Mýtě.
Život
Burian Joseffi (zvaný Stradonius či Stradouňský) se narodil ve Stradouňském mlýně mlynáři Václavu Joseffi jeho ženě Anně. Ve Vysokém Mýtě vystudoval partikulární školu, poté odešel k M. Janu Ursinovi do Velkého Meziříčí, a titul bakaláře získal na utrakvistické akademii v Praze (28.5.1591). Dva roky působil v úřadě rektora na Jičínské škole, kde se seznámil se svojí budoucí manželkou Kateřinou, dcerou po jičínském měšťanovi, Jakubu Hradeckém. Po svatbě (9.2.1593) se navrátil do Vysokého Mýta jako měšťan a našel zde uplatnění jako městský písař, radní[1] a později také purkmistr.[2] Burian Joseffi se usadil se v domě na náměstí (dnešní čp. 207/I.), který v roce 1595 zakoupil jako rodové sídlo.[3] Po smrti manželky Kateřiny (7.5. 1614) se podruhé žení s Magdalenou neznámého příjmení. Po Burianově smrti se dědicem rodového majetku stává syn z prvního manželství, Václav.[4]
Dílo
Burian Stradonius byl řazen k tehdejší městské intelektuální elitě, patřil do kruhu vysokomýtských humanistických básníků (Hanus, Leo, Stradonius, Rzepanius, Crocinus, Rhacotomus, Martinides) a byl blízkým přítelem Jiřího Hanuše Lanškrounského z Kronenfeldu.[5] Stradonius skládal básně v latině, které společně s Janem Campanem Vodňanským a absolventy pražské akademie publikoval ve sbírce „Epitaphia“. Popudem těchto epitafů byla vražda učitele vraclavské školy Pavla Hanuše, syna rektora Jana Hanuše Lanškrounského, která se odehrála v noci z 12 . na 13. května roku 1598. Tato vražda výrazně otřásla dobovým veřejným míněním a způsobila výrazné pobouření v literárních kruzích, a to i u zahraničních autorů, jakým byl dánský autor Bartholomaeus Canutius, pobývající v Praze za Rudolfa II. [6] Další z epitafů věnoval Stradonius například Kateřině Crocinové, manželce Jeronýma Nejedlého Husineckého, jež zemřela v roce 1599.[7] V roce 1616 vydal sbírku latinských básní "Liber epigrammatum". Jednu z básní věnoval Burian sám sobě, respektive své ženě Kateřině: "Epigramma ad Burianum Stradonium, Catharinae uxori parentatum."
Burian Joseffi Stradonius ( Burianus Josephi alias Stradonius Altaemytae) byl zařazen do Rukověti humanistického básnictví[8], která má zásadní význam pro studium vzdělanosti předbělohorského období.
Reference
- ↑ NEŠKUDLA, Bořek. SOCIÁLNí STRUKTURA A REGIONÁLNí PŮVOD UČiTELŮ PARTIKULÁRNíCH ŠKOL V KRAJI HRADECKÉM A CHRUDIMSKÉM 1550-1622. ACTA UNlVERSITATIS CAROLINAE. 1993, s. 86–88. Dostupné online.
- ↑ Rukovet̕ humanistického básnictvív Čechách a na Moravě. [1. vyd.]. vyd. Praha: Academia 6 volumes s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1986-8, ISBN 80-200-1986-3. OCLC 9402181
- ↑ Vysokomýtský rod Josefy - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Václav. Vysokomýtský rod Josefy. Od Bernarda k Františce Josefě. Genealogické a heraldické listy. 2015, roč. 35, čís. 1, s. 26–45. Dostupné online.
- ↑ Jiří Hanuš Lanškrounský z Kronenfeldu – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNEK, Jan. LITERÁRNí ZPRÁVY O SKOLE VE VRAClAVI U VYSOKĚHO MYTA V LETECH 1572 -1598. S. 67–80. ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE [online]. Univerzita Karlova, 1987 [cit. 2020-06 - 18]. S. 67–80. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ CATALOGUING CARD - Královská kanonie premonstrátů Praha - catalogue Clavius. knihovna.strahovskyklaster.cz [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-06-17]. Dostupné online.