Přeskočit na obsah

Amina Tyler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amina Tylerová
Rodné jménoAmina Sbouï
Narození7. prosince 1994 (29 let)
Tuniská republika
BydlištěPaříž
Národnosttuniská
Povoláníblogerka, studentka, aktivistka, aktivistka za práva žen a anarchista
OceněníBBC 100 Women (2015)
RodičeMounir Sbouï
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Amina Tylerová (أمينة تيلر‎) (* 7. prosince 1994) [1] narozena jako Amina Sbouï (أمينة السبوعي), je tuniská studentka, aktivistka v oblasti ženských práv, a bývalá členka hnutí FEMEN.[2]

Životopis

11. března 2013 Tylerová jako první tuniská žena sdílela na svém facebookovém profilu svou fotografii, na které byla od pasu nahoru nahá s arabským nápisem „Mé tělo je mé, a není zdrojem cti někoho jiného“.[3][4] Fotografie byla vnímána jako skandální a v tuniské společnosti vyvolala silné kontroverze srovnatelné s těmi, které vyvolala polonahými selfie Egypťanka Aliaa Magda Elmahdy o dva roky dříve.
16. března ji pozval populární moderátor talkshow Naoufel Ouertani Tylerovou do svého pořadu na TV Ettounsiya, kde se objevila maskovaná pixelizací. Vysvětlila, že její fotografie nemá mít sexuální konotace, ale má upozornit na požadavky na zrovnoprávnění žen v patriarchální společnosti.[5]

Rozhovor s Aminou Tylerovou a její protest proti Ansar al-Shariah

Imám Adel Almi na ni vydal fatvu - trest 100 ran bičem a ukamenování.[4][6] Pokud by někdo podal stížnost, mohla být Tylerová v souladu s tuniským trestním řádem odsouzena až na šest měsíců vězení.[4]

19. května 2013 napsala slovo "FEMEN" na hřbitovní zeď[7][8][9] v Kajruvánu na protest proti výročním kongresu salafistické strany Ansar al-Šaría. Byla zatčena a převezena do vězení Messaadine v Súse.[10][11]

Její otec, lékař Mounir Sbouï, řekl v rozhovoru francouzskému deníku Libération, že jeho dcera udělala chybu, ale nespáchala žádný zločin. Dlouholetý bojovník za socialistické Demokratické Fórum pro práci a Svobody, který opustil stranu ihned po jejím vstupu do vlády Troika prohlásil, že byl dokonce na svou dceru pyšný, že "obhajuje své ideály," a který byl tímto nucen přehodnotit své postoje, aby následně pochopil, že člověk musí být aktivní.[12]

Následovaly mezinárodní protesty za její propuštění z vazby. 12. června 2013 tuniský soudce odsoudil dvě francouzské a jednu německou členku FEMEN poté, co byly obviněny z veřejného pohoršování během jejich protestu za propuštění Tylerové.[13]

Demonstrantky Pauline Hillierová, Marguerite Sternová, a Josephine Markmannová byly propuštěny 26. června 2013 po té, co tuniský soud zrušil trest odnětí svobody.[14] Amina Tylerová byl zproštěna obvinění pro pohrdání a pomluvy 29. července 2013, ale zůstala uvězněna čekajíc na samostatný proces k obvinění ze znesvěcení hřbitova.[15][16][17][18]

FEMEN uspořádalo protesty před Velkou mešitou spálením Tauhídské vlajky. Po propuštění v srpnu 2013 Tylerová prohlásila, že opouští skupinu. Důvodem byla akce FEMEN v Paříži, kterou vnímá jako neuctivou k muslimskému světu, a protože organizace podle ní není dostatečně finančně transparentní.[19][20][21]

V roce 2013 se přestěhovala do Paříže[22], kde absolvovala střední školu a jako spoluautorka publikovala autobiografii.[23][24][25]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GIRARD, Quentin. Amina. Un nouveau dessein. Libération [online]. SFR Presse, 5.8.2013. Dostupné online. ISSN 0335-1793. (francouzsky) 
  2. ↑ Reaparece ante el juez la joven feminista tunecina Amina Tyler, que sigue detenida. Mundiario [online]. Mundiario de Comunicación S.L., 5.6.2013. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ CARRASCO, Mayte. Amina: sola frente a los radicales. El País [online]. El País S.L., 26.5.2013. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ a b c GORDTS, Eline. Amina Tyler, Topless Tunisian FEMEN Activist, Sparks Massive Controversy. HuffPost [online]. Oath Inc., 23. 3. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SCHRAUBE, Marian. Verdammt, ein Busen!. der Freitag [online]. der Freitag Mediengesellschaft mbH & Co., 12.04.2013. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Amina Tyler, condenada a morir a pedradas en Túnez. Azteca Noticias [online]. Azteca Internet Todos [cit. 2018-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-25. (španělsky) 
  7. ↑ MASSY, Perrine. Affaire Amina : ce que l’on sait sur son arrestation et les charges qui pèsent contre elle. Nawaat [online]. 24.5.2013. (francouzsky) 
  8. ↑ MASSY, Perrine. Amina en liberté conditionnelle. Nawaat [online]. 1.9.2013. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. ↑ Oops she did it again! FEMEN activist Amina's harsh words set Tunisia on fire...again. Al Bawaba [online]. AllAfrica Global Media, 21. 3. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Amina sera jugée le 30 mai à Kairouan. Leaders [online]. Leaders.com.tn, 23.5.2013. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. ↑ Amina Tyler interview and Ansar al-Shariah protest [online]. Nawaat, 24. května 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ AUFFRAY, Elodie. Mounir Sboui. Père et fier d’Amina. Libération [online]. SFR Presse, 5.6.2013. Dostupné online. ISSN 0335-1793. (francouzsky) 
  13. ↑ Femen activists jailed in Tunisia for topless protest. BBS News [online]. BBC, 12.6.2013. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Femen activists jailed in Tunisia retract apology. The Guardian [online]. Guardian News and Media Limited, 27.6.2013. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Tunisian Femen activist ‘acquitted’ of defamation. France24 [online]. 29.7.2013. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Court dismisses 1 charge against Tunisian feminist. TimesDaily [online]. 29.7.2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ BRYANT, Lisa. Tunisian Activist Acquitted Amid Growing Unrest. Voice of America [online]. 29.7.2013. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Tunisian Femen activist ‘acquitted’ of defamation. France24 [online]. 29.7.2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  19. ↑ SHARMA, Versha. opless Tunisian teen activist dumps Femen, but still takes naked selfies. Vocativ [online]. 20.8.2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  20. ↑ Tunisia's Amina quits ‘Islamophobic’ Femen. France24 [online]. 20.8.2013 [cit. 2019-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-04. (anglicky) 
  21. ↑ MARZOUK, Zeineb. Amina Sboui: Tunisia’s Most Outspoken Feminist is Back. TunisiaLive [online]. Global Productons, 6.10.2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  22. ↑ AL-HUSSEINI, Waleed. Nude dancing in Louvre Museum Square: Proud “Arab” women atheists?. Adonis Diaries [online]. 10.3.2014. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ SBOUI, Amina. Mon corps m'appartient. 27.02.2014. vyd. [s.l.]: Plon, 2014. 180 s. Dostupné online. ISBN 225922315X, ISBN 978-2259223157. (francouzsky) 
  24. ↑ ADAMSON, Daniel Silas. 100 Women 2015: Return of a topless rebel. BBC News [online]. BBC, 28.11.2015. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ EDUATI, Laura. Amina Sboui: "Non rinnego la mia foto in topless. Dopo Charlie Hebdo, i musulmani devono chiedere di cambiare il Corano". l'Huffington Post [online]. HuffingtonPost Italia s.r.l., 18.1.2015. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amina_Tyler&oldid=21238662“