Faliština
Vzhled
faliština | |
---|---|
Počet mluvčích | 0 |
Písmo | Etruscan alphabet, Faliscan alphabet a latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | xfa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Faliština je jeden ze tří nejlépe doložených územních dialektů latiny,[1] kterým se mluvilo kolem města Falerií severně od Říma. Dochovalo se z ní zhruba 350 nápisů, pocházejících převážně z náhrobků a vesměs velmi krátkých. Nápisy pocházejí z období od přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem do poloviny 2. století před naším letopočtem. Pro zápis sloužila zvláštní faliská abeceda, používala se však též abeceda latinská a etruské písmo. S latinou města Říma se faliština vesměs shoduje v morfologii a slovní zásobě, největší rozdíly jsou v hláskosloví.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]Falisky | Česky |
duom, du | dva |
tis | tři |
cuicue | pět |
zex | šest |
zepten | sedm |
octu | osm |
neuen | devět |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gabriel C. L. M. Bakkum: The Latin Dialect of the Ager Faliscus — 150 Years of Scholarship Part I, Amsterdam 2009, s. 1.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gabriel C. L. M. Bakkum: The Latin Dialect of the Ager Faliscus — 150 Years of Scholarship, Amsterdam 2009.