Ganerbenburg
.png)
Ganerbenburg je německý termín označující hradní dispozici obsahující dvě a více samostatných jader, jež patřila různým majitelům.[1] Stavitelé ganerbenburgů bývali zpravidla méně majetní šlechtici, kteří si nemohli dovolit výstavbu vlastního hradu. Toto řešení je častější v zemích na západ od České republiky, kde se lze setkat s hrady obsahujícími i deset jader, v Česku jsou ganerbenburgy velice vzácné a neobsahují více než dvě jádra.[1]
Smysl ganerbenburgů
[editovat | editovat zdroj]Staviteli ganerbenburgů bývali zástupci chudší šlechty, kteří si nemohli z finančních důvodů dovolit vybudování vlastního hradu. Tuto situaci řešili výstavbou sídla pro více majitelů, které sice obsahovalo samostatná jádra, ale zpravidla mělo společné vnější opevnění i provozní budovy, což přinášelo finanční úspory.[1]
Výskyt na území Česka
[editovat | editovat zdroj]
V Čechách se nacházejí pouze dva hrady založené jako ganerbenburg – Choustník a Skála u Přeštic.[1] V případě druhého jmenovaného objektu se ale objevují názory, které jeho zařazení mezi tyto dispozice zpochybňují.[2] Na Moravě patří mezi ganerbenburgy Rokštejn nedaleko Brtnice, ten ovšem tuto podobu dostal až v pozdní fázi svého vývoje.[3]
Otázka vhodnosti používání termínu
[editovat | editovat zdroj]Pojem ganerbenburg označuje krom hradu s více jádry i právní termín, jehož český ekvivalent je „hrad v nedílu“.[4] Z tohoto důvodu není používání výrazu ganerbenburg pro hradní dispozici vhodné. Uspokojivý ekvivalent ale zatím česká kastelologie nezná. Vzhledem k tomu, že se na území České republiky nevyskytují hrady s více než dvěma jádry, bývá někdy používán termín dvojhrad.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Libri, 2009. 733 s. ISBN 978-80-7277-402-9, ISBN 80-7277-402-6. OCLC 429556161 S. 142.
- ↑ NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Skála u Přeštic. 1. vyd. Plzeň: Petr Mikota, 2005. 48 s. ISBN 80-86596-64-8, ISBN 978-80-86596-64-8. OCLC 85153179 S. 9.
- ↑ a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 2. vyd. Praha: Libri, 2007. 767 s. ISBN 978-80-7277-338-1, ISBN 80-7277-338-0. OCLC 124091871 S. 42.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů : dodatky 3. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 178 s. ISBN 978-80-7277-358-9, ISBN 80-7277-358-5. OCLC 276818863 S. 28.
