Třída Tapi
| Třída Tapi | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Thajské královské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2019) |
| Nástupce | Makut Rajakumarn (443) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 864 t (standardní) 1143 t (plný) |
| Délka | 84 m |
| Šířka | 10,1 m |
| Ponor | 3,05 m |
| Pohon | 2 diesely 5300 hp |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Dosah | 2400 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 150 |
| Výzbroj | 2× 76mm kanón (2×1) 2× 40mm kanón (1×2) 1× Hedgehog 1 spouštěč hlubinných pum |
| Radar | SPS-6, SPS-53, SPG-34 |
| Sonar | SQS-17A |
| Technické údaje po modernizaci | |
| Výtlak | 885 t (standardní) 1172 t (plný) |
| Posádka | 135 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 1× 40mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) 2× 12,7mm kulomet (2×1) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Třída Tapi je třída protiponorkových korvet thajského královského námořnictva. Některé prameny je řadí mezi fregaty.[1] Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1971.
Stavba
Celkem byly postaveny dvě korvety této třídy. První byla objednána roku 1969 a druhá roku 1971.[1] Jde o derivát amerických hlídkových fregat typu PF-103, ke kterým patří rovněž íránské korvety třídy Bayandor. V letech 1970–1974 thajské korvety postavily americké loděnice American Shipbuilding v Toledu a Norfolk Shipbuilding. Do služby byly přijaty v letech 1971 a 1974.[2]
Jednotky třídy Tapi:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Tapi (5) | 1. dubna 1970 | 1970 | 1. listopadu 1971 | Aktivní. |
| Khirirat (6) | 18. února 1972 | 1973 | 10. srpna 1974 | Aktivní. |
Konstrukce
Korvety dostaly vzdušný vyhledávací radar SPS-6, hladinový vyhledávací radar SPS-53, střelecký radar SPG-34 a sonar SQS-17A. Byly vyzbrojeny dvěma dvouúčelovými 76mm kanóny Mk.34, dvojitým 40mm kanónem, salvovým vrhačem hlubinných pum Hedgehog a jedním spouštěčem hlubinných pum. Pohonný systém tvoří dva diesely Fairbanks-Morse o výkonu 5300 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů. Dosah je 2400 námořních mil při 18 rychlosti uzlů.[2]
Modernizace
V 80. letech byly modernizována výzbroj obou plavidel. Původní kanóny a vrhač Hedgehog nahradil jeden 76mm kanón OTO Melara, jeden 40mm kanón Bofors Mk.3, dva 20mm kanóny GAM-B01, dva 12,7mm kulomety a dvěma trojité 324mm torpédomety. Modernizována byla také elektronika.[2][1]
Odkazy
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.