Promotor (genetika)
Promotor (symbol: P) je sekvence DNA, na kterou se váže RNA polymeráza či jiné součásti transkripčního aparátu. Tím se obvykle zahájí transkripce konkrétního genu. Obvykle se promotor nachází na začátku tohoto genu, ačkoliv existují i výjimky.[1]
U bakterií se na promotor váže přímo RNA polymeráza, u eukaryot zřejmě spíše transkripční faktory (jako je TATA-binding protein). Obecně však platí, že důležitou součástí promotoru jsou často určité specifické sekvence nukleotidů – například TATA box (40 % všech genů ho má), CAAT box (64 % genů ho má). Některé geny však mají dokonce více promotorů. Povaha promotoru a jeho sekvence určují, jak hodně bude probíhat transkripce.
Srovnání
Bakteriální promotory
Na bakteriální promotor se dočasně váže přímo jedna z podjednotek RNA polymerázy, konkrétně tzv. sigma faktor. V promotoru bakterií se nachází dvě důležité oblasti, jedna je „-35“ (35 nukleotidů upstream od „+1“, začátku transkripce), druhá je „-10“ (10 nukleotidů upstream od začátku transkripce).[2] -10 oblast se označuje také jako Pribnowova sekvence a má přibližnou sekvenci TATAAT (podobnou té v eukaryotickém TATA boxu).[3]
Eukaryotické promotory
Eukaryotické promotory jsou místem, kde nasedají různé transkripční faktory, a ty až následně navozují případnou iniciaci transkripce. Konkrétní umístění eukaryotického promotoru je variabilní a závisí mimo jiné na druhu RNA polymerázy. Promotory RNA polymerázy I a II se nachází před geny, RNAP III má promotory mnohdy přímo uvnitř genů. Známou sekvencí, kterou rozeznává RNA polymeráza II, je tzv. TATA box, typicky TATAAAA. S menší jistotou, ale také poměrně často, se kolem TATA boxu nachází ještě tzv. iniciátor. Iniciátor je velmi často nacházen i u genů, které žádný TATA box nemají, a tak zřejmě do jisté míry zastupuje funkci TATA boxu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.]: Saunders, 2007. 928 s. ISBN 1416022554.
- ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
Literatura
- RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
