Přeskočit na obsah

Třída Sirius (1953)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Sirius
Sirius (M 701)
Sirius (M 701)
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Jugoslávské námořnictvo (1945–1992)
Jugoslávské námořnictvo (1992–2006)
Typminolovka
Lodě34
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Mercure
Technické údaje
Výtlak400 t (standardní)
440 t (plný)
Délka46,4 m
Šířka8,55 m
Ponor2,5 m
Pohon2 diesely
Rychlost15 uzlů
Posádka35
Výzbroj1× 40mm kanón
1-2× 20mm kanón

Třída Sirius je třída pobřežních minolovek vyvinutých pro francouzské námořnictvo. Zahraničními uživateli třídy se staly Maroko, Jugoslávie a Seychely.[1] Celkem bylo postaveno 34 jednotek této třídy.[2]

Stavba

Minolovky třídy Sirius byly postaveny s výrazným finančním příspěním programu MDAP (z programu bylo zaplaceno 28 minolovek). Na vývoji jejich konstrukce se podílela britská loděnice Thornycroft a britské královské námořnictvo, z jehož třídy Ton plavidla vycházela.[2] Stavbu celkem 34 minolovek zajistily loděnice Augustin Normand v Le Havre, Felix Amiot, Direction Technique des Constructions Navales (DTCN) a Constructions Mécaniques de Normandie (CMN) v Cherbourgu a At. & Ch. Penhoet v St. Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1954-1957.[1]

Další tři minolovky byly postaveny pro Jugoslávii, přičemž čtvrtá Snažny byla postavena přímo v Jugoslávii v Losinjske.[3]

Jednotky třídy Sirius:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Sirius (M 701) 1952 28. září 1954 Vyřazena.
Rigel (M 702) Vyřazena.
Antares (P 703, ex M 703) 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Algol (M 704) 1953 26. června 1954 Vyřazena.
Aldebaran (M 705) 1953 26. června 1954 Vyřazena.
Regulus (M 706) 1952 26. června 1954 Vyřazena.
Véga (P 707, M 707) 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Castor (M 708) Vyřazena.
Pollux (M 709) 1970-1971 vrácena USA.
Pegase (M 710) 1955 6. srpna 1956 Vyřazena.
Croix du Sud (P 658, M 734) 1960 odzbrojena, hlídková loď, 1979 ji koupily Seychely.
Etolie Polaire (P 660, M 735) 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Altair (P 656, ex M 736) 1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Capricorne (M 737) Vyřazena na počátku 90. let.
Cassiopée (M 740) Vyřazena.
Eridan (P 741, ex M 741) 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Orion (M 742) 1970-1971 vrácena USA.
Sagittaire (P 743, ex M 743) 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Achernar' (M 744) 1970-1971 vrácena USA.
Procyon (M 745) 1970-1971 vrácena USA.
Arcturus (P 650, ex M 746) 1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Bételgeuse (M 747) Vyřazena.
Persée (M 748) 1955 13. června 1956 Vyřazena.
Phénix (M 749) 1955 21. prosince 1956 Vyřazena 1992.
Bellatrix (M 750) 1955 7. ledna 1957 Vyřazena.
Dénebola (M 751) 1956 7. ledna 1957 Vyřazena.
Centaure (M 752) 1970-1971 vrácena USA.
Formalhaut (M 753) 1955 10. září 1956 1970-1971 vrácena USA.
Canopus (P 659, ex M 754) 1955 17. září 1956 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena v polovině 80. let.
Capella (M 755) 1955 1. května 1956 vyřazena na počátku 90. let
Cérphée (M 756) 1956 11. června 1956 Vyřazena na počátku 90. let.
Verseau (M 757) 1956 11. června 1956 Vyřazena na počátku 90. let.
Aries (M 758) 1956 9. května 1957 1974 zakoupena Marokem jako Tawfic (Q 606), vyřazena.
Lyre (M 759) 1956 13. února 1957 Vyřazena.
Podgora (M 152, ex Smeli) září 1957 Vyřazena 2004.[3]
Blitvenica (M 153, ex Slobodni) září 1957 Vyřazena 2004.[3]
Gradac (M 161, ex Snažny) 1960 Vyřazena 1993.[3]
Vukov Klanac (M 151, ex Hrabry) září 1957 V září 1991 byla zajata Chorvatskem, zanedlouho byla potopena srbským dělostřelectvem.[3]

Konstrukce

Canopus

Plavidla byla postavena ze dřeva a ze slitiny lehkých kovů. Minolovné vybavení umožňovalo likvidaci klasických, magnetických a akustických min. Výzbroj se skládala z jednoho 40mm kanónu a až dvou 20mm kanónů.[2] Pohonný systém části plavidel (M 734, 735, 737, 746, 747, 749, 754-759 ) tvořily dva diesely SEMT-Pielstick 16 PA 1175 o celkovém výkonu 2000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.[2]

Modifikace

Jugoslávská plavidla prošla v letech 1988–1990 modernizací, při které byla vybavena novým sonarem a dvěma podmořskými drony PAP-104.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b Class Sirius Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 
  2. a b c d PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 123. 
  3. a b c d e f HRABRI coastal minesweepers (1957-1960) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy