Přeskočit na obsah

Močovina (hnojivo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Močovina je granulované nebo prilované (kuličky s prohlubněmi) hnojivo s vysokým obsahem dusíku. Hlavní složkou hnojiva je močovina, diamid kyseliny uhličité. Močovina je nejkoncentrovanějším tuhým dusíkatým hnojivem. Po aplikaci probíhá v půdě rozklad močoviny na amonný a nitrátový dusík.[1]

Fyzikální vlastnosti

Hmotnost mezi 0,7 (močovina) a 1,05 kg/litr. Hnojivo je upraveno proti spékavosti. Zbarvením je substrát světlý, zbarvený do šeda, či růžova.[2]

Složení

Aplikace močoviny rozmetadlem.

Veškerý dusík v hnojivu je ve formě amidické, avšak v půdě se poměrně rychle rozkládá na formu amonnou a nitrátovou. Vyrábí se syntézou čpavku a oxidu uhličitého. Do hnojiva jsou přidávány přísady, inhibitory nitrifikace, nebo ureázy. Tyto látky ovlivňují přijatelnost živiny rostlinou.[1]

Obsah látek v hnojivu močovina 46%:[3]

  • dusík jako N - 46,0 %
  • obsah biuretu až 1,2 %
  • může obsahovat těžké kovy jako kadmium, olovo, rtuť , arsen, chrom.[4]
Kukuřice poškozená přihnojením močovinou na list.

Použití

Vhodné hnojivo k základnímu hnojení před setím nebo výsadbou a k přihnojování během vegetace. Aplikuje se na povrch půdy a následně se zapraví kultivací. Lze použít jako listové hnojivo. Při aplikaci na list jsou vhodné postřiky ve večerních hodinách. Při vyšších teplotách je hnojivo fytotoxické.[3]

Ochrana zdraví a životního prostředí

Při aplikaci a skladování nesmí znečistit vodní zdroje. Musí být uchováváno mimo dosah dětí. Při aplikaci musí být dodržovány základní bezpečnostní pokyny. Při kontaktu s hnojivem je zakázáno jíst pít a kouřit. Je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky - rukavice, brýle, oděv. Je třeba se vyvarovat vdechování prachu. Při zasažení očí je nutné okamžitě důkladně vypláchnout vodou a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.[4]

Reference

  1. a b Močovina a vliv inhibitorů na její uplatnění [online]. Dostupné online. 
  2. PRILOVANÁ HNOJIVA:. www.bogballe-charts.com [online]. [cit. 2015-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. a b Dusíkatá [online]. [cit. 2015-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. 
  4. a b hokr.cz